Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sto šedesát na dálnici: Rakušané to vyzkoušeli a řekli NE

aktualizováno  10:25
České ministerstvo dopravy navrhuje zvýšení rychlosti na některých dálnicích a silnicích pro motorová vozidla na 160 km/h. Drtivá většina Evropy si však myslí, že by povolená rychlost měla být o dost nižší. Výjimkou zůstává Německo, kde se mohou pro dálnicích řidiči prohánět tak rychle, jak se jim zlíbí.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Sousední Rakousko provedlo před dvěma lety ostře sledovaný test. Na pečlivě vybraném úseku dálnice v Korutanech zvýšilo maximální povolenou rychlost právě na 160 km/h.

Jinak funguje na dálnicích našeho jižního souseda v Evropě nejrozšířenější "stotřicítka". Řada zemí však nechává jezdit auta po svých dálnicích ještě pomaleji.

"Pevně stanovené limity nejsou zárukou bezpečnosti," říkal v roce 2006 na stránkách rakouského autoklubu ÖAMTC jeho šéf Mario Rohracher. Zároveň tvrdil, že je nejlepší, když se maximální rychlost mění s aktuálními podmínkami na dálnici.

To je ale možné jen s pomocí moderní techniky. V případě testovaného úseku se jednalo o rovnou dálniční část, která byla lemována proměnnými značkami. Povolenou rychlost bylo možné vzdáleně měnit podle aktuálního počasí nebo množství aut na dálnici.

Několikaměsíční zkouška dopadla dobře, řidiči jezdili rychleji, ale zároveň také zodpovědněji, nehod ubylo. I díky zákazu předjíždění pro kamiony na testovacím úseku dálnice.

"Extrémní překračování povolené rychlosti, které tady bylo na denním pořádku, během testu zmizelo. A bezpečné odstupy mezi auty se zlepšily," říkal před dvěma lety k výsledkům testu Willy Matzke, bezpečnostní expert rakouského autoklubu ÖAMTC.

K nehodám docházelo jen v noci nebo za deště, kdy proměnné značky tak jako tak přikazovaly pomalejší jízdu okolo 100 km/h.

Na rakouských dálnicích se však nic po tomto testu nezměnilo, maximální rychlost zůstala na úrovni 130 km/h. V noci se může jet po některých dálnicích dokonce pouze 110kilometrovou rychlostí.

Rakouskému autoklubu se zvýšení rychlosti dnes už vůbec nezamlouvá. "Jednalo se o experiment. Jako autoklub jsme jej doporučili jen tam, kde má dálnice v každém směru tři jízdní pruhy, s podporou telematiky a s přihlédnutím k vlivům počasí, jako je déšť, mlha, sněžení nebo snížená viditelnost," říká dnes k dva roky starému testu Sabine Fichtinger, vedoucí oddělení komunikace autoklubu ÖAMTC.

"Na testovaném úseku tehdy nedošlo k žádným vážným nehodám. Ale přesto byli všichni v Rakousku rádi, že celá věc skončila. V době, kdy se bavíme o ochraně klimatu a životního prostředí, je téma jako zvýšení rychlosti na dálnicích kontraproduktivní," dodává Sabine Fichtinger.

Jaké jsou největší rozdíly mezi rakouským testem a návrhem českého ministerstva dopravy? Zdejší úředníci navrhují zvýšit rychlost na 160 km/h i tam, kde jsou v každém směru řidičům k dispozici pouze dva jízdní pruhy.

. MAPA: KDE BY SE MOHLO JEZDIT 160 KM/H

A instalaci vzdáleně ovládaných značek by chtělo jen na části dálnice D1. Na většině úseků by tak platila "stošedesátka" i při sněžení, za deště a v noci.

Řidiči neumí jezdit 130, natož pak 160
V ministerském seznamu autostrád, na nichž by se mohlo jezdit "stošedesátkou", je mimo jiné i dálnice z Hradce Králové do Poděbrad. Jde o jeden z nejmodernějších úseků v Česku. Názory starostů obcí v okolí autostrády, záchranářů, ale i dopravních policistů na zrychlení dopravy na hradecké dálnici se různí.

"O zvýšení rychlosti bude rozhodovat například intenzita dopravy, vzdálenost křižovatek, šířka jízdních pruhů, sklon vozovky, kvalita povrchu, ale i počet nehod. Dálnice D11 mezi Poděbrady a Hradcem připadá v úvahu. Stošedesátka by neplatila za mokra a řešíme, zda na vybraných dálnicích generálně zavést tuto rychlost a omezovat rychlost na 130 kilometrů v hodině dopravními značkami," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
 
"Kvalita dálnic v České republice se výrazně liší. Třeba D1 je místy tak nekvalitní a přetížená, že i těch současných 130 kilometrů v hodině je až moc. Na relativně nové dálnici mezi Poděbrady a Hradcem by mi zvýšení rychlosti nevadilo. Tam když jede někdo 160 nebo 180 kilometrů v hodině, tak se tolik neděje. Naopak mezi Prahou a Poděbrady bych stotřicítku nechal," míní ředitel Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Ladislav Žabka. 

Dálnice do Hradce je bezpečná
Z hlediska dopravních nehod patří dálnice D11 k nejbezpečnějším silnicím v Královéhradeckém kraji.

"Dosud jsme na tomto úseku nezaznamenali žádnou vážnou dopravní nehodu. Často jde o nehody způsobené usnutím řidiče za jízdy," uvedl zástupce vedoucího oddělení dopravní policie v Pravech Pavel Hajduch.

Tento týden nedaleko Chlumce nad Cidlinou usnul za volantem dvaačtyřicetiletý řidič vozidla Renault Scenic s přívěsem. Přejel do levého jízdního pruhu a bočně narazil do středových svodidel. Nehoda se obešla bez zranění.

Dálnice D11 je součástí mezinárodního dálkového tahu E67 z Prahy do Varšavy. Původní návrh úseku dálnice z Prahy přes Hradec k hraničnímu přechodu v Královci byl schválen už v roce 1963. První úsek z Prahy do Libic nad Cidlinou byl otevřen v osmdesátých letech. Vůbec první návrh dálnice do Hradce byl ale vypracován už v roce 1938. Měla začínat v Praze a napojovat se na dálnici z Vídně do polské Vratislavi. Záměr však zhatila druhá světová válka.


"Jsem pro stotřicítku"
Podle starosty Chlumce nad Cidlinou Miroslava Uchytila ani ty nejmodernější dálnice v Česku nejsou pro zvyšování maximální povolené rychlosti stavěné.

"Něco jiného by bylo, kdyby dálnice v Česku byly běžně šestiproudé, tedy tři pruhy v každém směru. Nejsem příznivcem stošedesátky na čtyřproudých dálnicích. Tato rychlost je u nás přemrštěná. Tento názor mám i v případě nové dálnice mezi Poděbrady a Hradcem, a to i přesto, že je dobře udělaná a přehledná. Pokud vím, v Evropě je Německo jedinou zemí, kde je na dálnicích neomezená rychlost, ale tam jsou pro to podmínky," uvedl Uchytil.

"Řidiči neumí jezdit v rychlosti stotřicetikilometrové, natož pak ve sto šedesáti. Jsem pro zachování stotřicítky. Dálnice, i když je nová, je pouze čtyřproudá, což je už překonané," uvedl zástupce vedoucího oddělení dálniční policie v Pravech Pavel Hajduch.

Pokud parlament ministerský návrh na zvýšení rychlosti na dálnicích schválí, bude se moci stošedesátikilometrovou rychlostí jezdit na některých autostrádách už od příštího roku. Policisté tvrdí, že i přes zvýšenou povolenou rychlost by kontrola dodržování předpisů na dálnici neměla být problém.

Návrh na zvýšení maximální povolené rychlosti musí projít parlamentem. "Pokud se změnu zákona o silničním provozu podaří protlačit, změny rychlosti na vybraných dálnicích začnou platit od 1. ledna 2009," uvedl Hanzelka.

"Potřebnou techniku na to máme, i když ne v takové kapacitě, jak bychom si představovali. V dohledné době se to má změnit, probíhá výběrové řízení na nová vozidla," dodal Hajduch.

Rychlostní limity v Evropě (km/h) město mimo město dálnice poznámka
Německo 50 100 130 na dálnici doporučená rychlost
Belgie 50 90 120
Bulharsko 50 90 130
Dánsko 50 80 130
Estonsko 50 90 žádné dálnice, na rychlostních silnicích 110 km/h
Finsko 50 100 120
Francie 50 90 130 na rychlostních silnicích 110 km/h, za mokra snížení rychlosti o 10 km/h mimo obec, na dálnici o 20 km/h
Řecko 50 90 120 mimo obec možno zvýšit značkou až na 110 km/h, na dálnici na 130 km/h
Velká Británie 48 (30 mil/h) 64 (40 mil/h) 112 (70 mil/h)
Irsko 50 80 120 na rychlostních silnicích 100 km/h
Itálie 50 90 130 za deště na dálnici 110 km/h na rychlost. silnicích 90 km/h
Chrovatsko 50 90 130 na rychlostních silnicích 110 km/h
Lotyšsko 50 90 žádné dálnice
Litva 50 90 130 od 1. listopadu do 31. března na dálnici 110 km/h
Lucembursko 50 90 130 za mokra na dálnici snížení o 20 km/h
Makedonie 40/60 80 120 upraveno značkami, na rychlostních silnicích 100 km/h 
Nizozemsko 50 80 120 na rychlostních silnicích 100 km/h
Norsko 50 80 90
Rakousko 50 100 130 v noci na dálnici snížení na 110 km/h
Polsko 50 90 130 na rychlostních silnicích 100 km/h, na čtyřproudých rychlostních silnicích 110 km/h
Portugalsko 50 90 120
Rumunsko 50 80 130 na rychlostních silnicích 100 km/h
Švédsko 50 90 110
Švýcarsko 50 80 120 na rychlostních silnicích 100 km/h
Srbsko 60 80 120 na rychlostních silnicích 100 km/h
Slovensko 60 90 130
Slovinsko 50 90 130 na rychlostních silnicích 100 km/h
Španělsko 50 90 120 na rychlostních silnicích 100 km/h
Česká republika 50 90 130
Turecko 50 90 120
Maďarsko 50 90 130 na rychlostních silnicích 110 km/h
Zdroj: ADAC, červenec 2008

Autoři: ,




Nejčtenější

Test zimních pneumatik pro SUV
Suverenita SUV je v zimě zrádná. Pohon všech kol zimní gumy nenahradí

„Kvalitní zimní pneumatiky jsou bezpodmínečně nutné i u pohonu všech kol,“ varují odborníci, kteří otestovali pláště pro velká SUV v rozměru 235/55 R 17. Ty...  celý článek

Opel Insignia první generace
Ojetý Opel Insignia boduje cenou. Minusem je prostor a kila

Insignia na trhu s ojetými automobily prodejní rekordy netrhá. To se přirozeně projevuje na cenách vozů. Jako ojetina tak přijde levněji i o desítky tisíc ve...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nová Dieselgate, tentokrát u kamionů. Německo loví podvádějící dopravce

Řada velkých nákladních aut podle všeho jezdí i na našich silnicích s odpojeným systémem čištění výfukových plynů. Stačí k tomu krabička z internetu za 80 eur....  celý článek

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Kdo peče s kým a kdo koho vlastní v automobilovém průmyslu?
Kdo komu patří: přehledný průvodce automobilkami

Letošní prodej Opelu společnosti PSA opět změnil situaci na poli automobilových koncernů a aliancí. Kdo peče s kým? A kdo koho vlastní? Připravili jsme velký...  celý článek

Další z rubriky

Volvo od roku 2019 nabídne pouze elektrická či hybridní auta
Evropa je pozadu ve výrobě baterií pro elektroauta

Evropská komise má zájem o vytvoření konsorcia typu Airbusu, které by spojilo přední evropské společnosti s cílem vyvíjet technologie pro baterie. V této...  celý článek

Turbodiesel V6 TDI koncernu Volkswagen
Podle kapitánů automobilového průmyslu není diesel žádná mrtvola

Diesely rozhodně nejsou ze hry, shodují se výrobci aut i jejich dodavatelé. Do vývoje naftových motorů v uplynulých letech investoval autoprůmysl obrovské...  celý článek

Škoda Rapid Spaceback ScoutLine
VW dál plánuje levné auto pro Čínu. Indii má na starost Škoda

Navzdory zmrazení jednání s indickou Tata Motors pokračuje Volkswagen v plánu na vstup do segmentu levných aut. Do roku 2020 chce mít dvě nové modelové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.