Stromu totiž auto při nehodě špatně odolává. Doplatil na to i navigátor při rallye závodech na příbramsku o uplynulém víkendu (více zde). A to byl chráněný speciálním bezpečnostním rámem, kterým byla soutěžní fabie vyztužená.
Potíž je, že strom, nebo třeba sloup jsou velmi úzké nedeformovatelné překážky, které při střetu jednodušeji proniknou do kabiny.
Vždyť i organizace EuroNCAP, která provádí známé crash testy, zkouší auta z bočního nárazu na sloup. "V aleji stromů znamená každé vyjetí ze silnice náraz do stromů. Úhel vyjetí vozidel ze silnice bývá malý, do 30 stupňů, většinou se pohybuje okolo 10 až 20 stupňů. Vozidlo mající určitou šířku se pod takovým úhlem většinou nemůže vejít do mezery mezi kmeny stromů v aleji: o jeden strom obvykle vozidlo škrtá a na následující kmen zplna naráží. Alej stromů tak představuje vlastně kontinuální pevnou překážku," popisuje velmi nebezpečné nehody Policie.
Autokluby Německa (ADAC) a Rakouska (ÖAMTC) vyzkoušely čelní nárazový test malého vozu do stromu. "Zde jsme chtěli jasně ukázat k čemu dochází při takovém nárazu," říká šéfinženýr ÖAMTC Max Lang a jedním dechem dodává: "jde totiž o situaci, ke které dochází opakovaně na všech silnicích v členských státech EU." Český autoklub ÚAMK k tomu dodává, že je to noční můra každého záchranáře.
Strom vnikne do auta
Náraz do stromu patří často i k takzvaným "disko nehodám". Mezi ně se řadí i tragická nehoda z tohoto víkendu (více zde).
"Statistiky mluví bohužel jasně. Téměř každý pátý mladý řidič od 18 do 24 let zemře po podobném nárazu do pevné překážky u silnice. Přímo v EU je podíl takových smrtelných nehod u mladých 47 procent," uvádí ÚAMK. Disko nehody, jak název naznačuje, jsou bouračky mladých nevyježděných řidičů, kteří o víkendech bourají při návratu ze zábavy. Často jsou pod vlivem alkoholu. Nehody bývají o to závažnější, že většinou je auto plné cestujících.
"Analýza ADAC ukazuje, že více než třetina nehod, které mladí řidiči zaviní, jsou vyjetí vozidla mimo vozovku." říká Lang z ÖAMTC. Tyto nehody se dají podle odborníků zčásti omezit vybavením vozidel systémem ESP.
V testu boural malý Fiat Panda z roku 2009 v rychlosti 70 km/h do tyče, která simuluje vzrostlý strom. Fiátek jel tedy rychleji, než je klasická nárazová rychlost 64 km/h u běžných crash testů vozidel u EuroNCAP. Panda přesně odpovídá malému, lacinému, jednoduchému typu vozu, který bývá v Evropě častým prvním autem mladých řidičů. Osádku vozu tvořila čtveřice figurín a z toho spolujezdec za řidičem nebyl připoután.
"Bohužel následky takové srážky jsou katastrofální. Strom pronikl až k palubní desce vozu a nepřipoutaný spolucestující se nekontrolovaně pohyboval po voze," popisují výsledky testu. Navíc airbag ve volantu nevydržel nápor řidičova těla a praskl a také celý motor vozu se posunul směrem k posádce na předních sedadlech. "Výsledkem je pětiprocentní šance na přežití řidiče a zhruba padesátiprocentní šance na přežití ostatních spolucestujících ve voze," hodnotí odborníci crash test.
Stromy aspoň deset metrů daleko
"V dlouhodobém průměru ročně v ČR na stromech zemře kolem 20 procent z celkového počtu usmrcených osob," uvádí Policie ČR. Přitom na celkovém počtu dopravních nehod se střety se stromem podílejí jen asi třemi procenty. Z toho vyplývá, že nehody se stromy nejsou časté, ale o to závažnější mají následky.
"Riziko usmrcení při nárazu na sloup, či strom je více než osminásobné v porovnání s tím, kdy k vyjetí mimo silnici dojde na místě bez pevných překážek podél silnice," uvádí Policie. Zkušenosti z Německa říkají, že pokud by kolem silnice byl souvislý živý plot z pružných dřevin, riziko usmrcení je zde dokonce desetinásobně menší, než při vyjetí mimo silnici se stromořadím. Živý "měkký" plot totiž v takových případech zafunguje jako měkká deformovatelná překážka, která absorbuje energii nárazu. Tedy jakýsi přírodní externí airbag.
"Pokud automobil po opuštění silnice nenarazí na pevnou překážku, je jeho zpomalení limitováno třením o terén. Tím je i limitováno přetížení působící na posádku vozidla," popisuje policejní odborník Bez vážnějších zranění lze pak přežít i převrácení automobilu. Úplně jiné to je, když automobil narazí na pevnou překážku. "Osoba připoutaná i bezpečnostními pásy při nárazu zůstává sedět na místě, drží ji bezpečnostní pásy, ale vzhledem k setrvačnosti dochází u vnitřních i dalších orgánů k jejich vážným poškozením," vysvětluje.
Unavují oči
Stromy kolem silnic představují nejčastější překážku. V některých zemích Evropy dokonce stromořadí zakazují. Podle odborníků by na rovném úseku měly být pevné překážky (a tedy i stromy) minimálně deset metrů od silnice. Pokud je překážka blíž, má tam být svodidlo.
Dopravní psychologové upozorňují na další negativní jevy. Velmi časté střídání stínu a světla na silnici se stromořadím vede ke zvýšené únavě řidiče, stejně jako míhání stromů kolem projíždějícího vozidla. Stromořadí na vnitřní straně zatáčky také podstatně zhoršuje rozhled.
Stromořadí naopak dobře fungují ve městech. Pomáhají donutit šoféry sundat nohu z plynu. Stromy a keře podél silnic totiž významně ovlivňují periferní vidění motoristů. Pokud mají v zorném poli řadu stromů, instinktivně zpomalí. Stromořadí totiž cestu opticky zúží.
A čím je zeleň hustší, tím má řidič intenzivnější pocit, že stromy míjí rychleji a instinktivně ubere. Britové vymysleli na rychlíky za volanty ještě jeden fígl: vysazují stromy či keře šikmo k vozovce. Čím jste blíž tím jsou stromy blíž k silnici. To dává řidiči opět pocit, že přijíždí k obci velmi rychle a že ho příroda téměř obklopuje.
Před několika lety se kácení podél silnic dostalo na přetřes i v Česku. Ochranáři tehdy přinesli také své argumenty: stromořadí chrání motoristy i cyklisty před nárazy větru a v blízkosti obcí působí jako přirozená protihluková ochrana. Aleje hrají v krajině roli nejen jako estetický prvek, ale i jako životní prostor mnohých živočichů. Stromořadí také brání větrné erozi, pomáhají udržovat stabilnější hydrologický režim v krajině, která pak lépe reaguje na přívalové deště. A v zimě kmeny brání silnice před sněhem.
