Počet registrovaných vozidel na tisíc obyvatel, jejích průměrné stáří, podíl aut na alternativní paliva a znečištění ovzduší: to byla čtyři kritéria, jejichž celkový výsledek přisoudil v britské studii českým řidičům nelichotivé první místo.
Ovzduší znečišťujeme nejvíce z 25 členů Evropské unie (ve studii chybí Bulharsko, Malta a Kypr). Důvodem je velice nízký podíl vozidel na alternativní paliva (jen 0,7 %) a šesté nejvyšší stáří vozového parku (v průměru 14,5 roku). Od pověsti toxických řidičů nám nepomohly ani třetí nejvyšší hodnoty znečištění vzduchu z celé Evropské unie.
Studii tedy lze vytknout to, že se nezabývá technickým stavem aut nebo vozidly, jež se skutečně v největší míře pohybují po silnicích, parametr čistoty ovzduší nicméně vzájemný vztah uvažovaných kritérií potvrzuje.
Poláci mají více alternativních aut
O moc lépe na tom ostatně nejsou ani Poláci. Ty od posledního místa zachránil nejvyšší podíl vozidel na alternativní paliva (17,7 %), což je však dáno i velkou oblibou aut na LPG, které ale nejsou výrazně čistší než benzinové vozy. V dalších kritériích Poláci propadli na nejhorší místo: ze sledovaných států jezdí nejstaršími auty (17,2 roku) a mají také nejšpinavější vzduch.
Třetí místo patří Estonsku (5. nejstarší vozový park - 15,1 roku, 5. nejvyšší počet aut na hlavu a také jen 0,6% podíl alternativních paliv), první pětku uzavírá Chorvatsko a Slovensko. Z velkých západních států je na tom nejhůře Španělsko na sedmém místě, Itálie je 13., Francie 16., zemi galského kohouta následují Německo a Velká Británie.
Na opačném konci žebříčku a tedy s řidiči nejohleduplnějšími k životnímu prostředí jsou (nepřekvapivě) severské státy: 25. je Švédsko, 23. Finsko a 22. Dánsko. Důvodem je vysoký podíl aut na alternativní paliva a také nízké znečištění vzduchu. Zajímavá je ale 24. pozice Irska. Je daná nízkým počtem aut na obyvatele (jen 494 vozů na tisíc lidí) a čtvrtým nejčistším vzduchem.