Potvrzují to výsledky společného testu redakcí iDNES.cz a deníku Metropolitní expres, který provedla zkušebna Ústav silniční a městské dopravy (ÚSMD) v Klíčanech.
Test si vzal na mušku pět aut různého stáří i značek. Moderní přístroj měřící rychlost vozu s pomocí družic do vozu instaloval technik ÚSMD a poté měření provedl.
"K měření přesné rychlosti používáme zařízení, které stojí přes dvě stě tisíc korun. Má odchylku do 0,5 km/h a nelze jej srovnávat s levnými, běžně rozšířenými přístroji GPS,“ uvádí zkušební technik ÚSMD Ivan Zatyko.
Auto dostalo před testem vždy na střechu malou anténu a dovnitř se instalovalo měřící zařízení s displejem připevněným na čelní sklo.
Nejpomaleji v testu jezdil nejnovější vůz z pětice aut zařazených do zkoušky - Kia Picanto s rokem výroby 2006. Když její tachometr ukazoval údaj 50 km/h, ve skutečnosti přesný přístroj na displeji ukázal necelých 44 km/h.
Při měření v rychlosti 90 km/h naměřil testovací přístroj necelých 80 km/h a při jízdě po dálnici s ručičkou rychloměru přesně na stotřicítce zaostávala za ukazatelem nejvíce. Skutečná rychlost totiž byla jen 116,4 km/h.
Majitel tohoto vozu tak může s klidným svědomím jezdit po dálnici, i když ručička ukazuje něco přes 140 km/h a po okresních silnicích s ručičkou rychloměru "na stovce“.
Zcela opačně se ve zkouškách choval 17 let starý Fiat Tipo. Jeho rychloměr ukazoval menší rychlost, než byla skutečná. Při předpisové jízdě v obci tak tipo jelo 51,5 km/h, na okresní silnici namísto devadesátky upaloval fiat už přes 94 km/h a na dálnici skoro 135 km/h.
Na vině byly s největší pravděpodobnosti nesprávné pneumatiky. Namísto předepsaných třináctipalcových jeho majitel použil o palec větší pláště.
Nestejný průměr kol tak ovlivnil údaj rychloměru. "Ale nejen velikost kol může zmást měření rychlosti. Vliv může mít i nesprávný tlak v pneumatikách nebo jejich sjetý vzorek,“ říká Ivan Zatyko z Ústavu silniční a městské dopravy.
Redakce iDNES.cz a deníku Metropolitní expres vyzkoušela ještě další tři vozy, jejich výsledky byly navzájem podobné. Jednalo se o vozy Citroen Xsara roku výroby 2000, Seat Ibiza (1998) a rok starou Škodu Fabia.
Když zkušební řidič za volantem těchto vozů jel přesně rychlostí 50 km/h, ukazovaly rychloměry od 46 do 48 km/h. Jakmile se auto rozjelo na rychlost 90 km/h, všechna tři auta jela ve skutečnosti rychlostí okolo 85 km/h a při nejvyšší povolené dálniční rychlosti naměřil přesný přístroj rychlosti od 122 do zhruba 124 km/h.
Testovaný Fiat Tipo se tak v testu ukázal jako technicky nezpůsobilé auto. Odchylku rychloměru totiž stanovuje legislativa matematickým vzorcem, který říká, že rychlost na tachometru jednak nesmí být nižší než skutečná.
Jak měří profesionálové - referenční teplota prostředí, ve kterém je rychloměr, musí být 23 +/- 5 stupňů Celsia, - vozidlo se vybaví jedním z typů normálně montovaných pneumatik; zkouška musí být opakována pro každý z typů rychloměru specifikovaných výrobcem, - při každé zkoušce musí být huštění pneumatik rovno normálnímu jízdnímu tlaku, podle definice "normálním jízdním tlakem" se rozumí tlak huštění za studena specifikovaný výrobcem vozidla a zvětšený o 0,2 bar, - vozidlo se zkouší při těchto třech rychlostech: 40; 80 a 120 km/h, nebo 80% maximální rychlosti specifikované výrobcem, je-li maximální rychlost nižší než 150 km/h, - indikovaná rychlost nesmí být nikdy nižší než skutečná rychlost. Při zkušebních rychlostech a mezi těmito rychlostmi musí být následující vztah mezi rychlostí udávanou na číselníku rychloměru (V1) a skutečnou rychlostí (V2). 0 < nebo = V1- V2 < nebo = V2/10 + 4 (km/h) |
A druhý mantinel pro maximální odchylku se stanovuje výpočtem - zjednodušeně řečeno by rychloměr neměl ukazovat více než o deset (při stotřicítce) až patnáct (při padesátikilometrové rychlosti) procent v závislosti na měřené rychlostí. Všechna čtyři ostatní testovaná auta se do stanoveného rozpětí vešla.
Výsledky testu měření rychlosti 50/90/130 km/h |
|||
Testované auto (rok výroby) |
50 |
90 |
130 |
Kia Picanto (2006) |
43,8 |
79,9 |
116,4 |
Škoda Fabia (2005) |
46,8 |
84,8 |
122,5 |
Seat Ibiza (1998) |
47,3 |
85,8 |
124,3 |
Citroen Xsara (2000) |
48 |
84,8 |
123,4 |
Fiat Tipo (1989) |
51,5 |
94,1 |
134,8 |
Poznámka: Zkušebna ÚSMD provedla měření u všech vozů a v každé sledované rychlosti nejméně třikrát. Při měřeních nedocházelo k větším výkyvům u sledovaných údajů. Hodnoty v tabulce odpovídají průměru naměřených rychlostí. |