V roce 2007 postavili toto monstrum v pouhých dvou kusech pro Útvar speciálních operací vojenské policie (SOG). V afghánské provincii Hilmand, kde pobyly jen něco přes rok, si ovšem vysloužily velký respekt bojovníků Tálibánu.
Šestnáctitunové pancéřované monstrum je dlouhé 7,4 metru, široké 255 centimetrů a vysoké 323 cm, rozvor je 4090 mm. V útrobách pracuje 12,7litrový vznětový, vidlicový, vzduchem chlazený, přeplňovaný osmiválec Tatra s výkonem 230 kW a 1300 kroutícími newtonmetry. Maximální rychlost je 120 km/h.
Původně měly dvě dvounápravové „osmsetpatnáctky“ zamířit na misi OSN do Iráku, v roce 2007 ovšem narychlo putovaly do pražských dílen, kde začali s úpravami. Kromě pancéřování bylo třeba snížit původní kabinu, aby se auto vešlo do nákladního letounu Hercules. Hlavním požadavkem bylo upravit vozidla tak, aby čtyřčlenné posádce poskytla bezpečí a soběstačnost, velkou výhodou je tedy velká ložná plocha. Do kabiny vestavěli ochranný rám, pneumatiky dostaly run-flat vložky.
Základní výzbroj tvořil sovětský kulomet DŠK M ráže 12,7 mm upevněný na přední lafetě. Na zadní lafetu byly možné uchytit kulomet ráže 7,62 mm nebo automatický granátomet. Nechyběly pancéřové ochranné štíty.
Kromě toho, že se jich Tálibánci báli, prokázaly vojenské tatrovky spolehlivost. Do Česka se vrátily v prosinci 2008, nejprve je na základě zkušeností z bojové pohotovosti upravili, pak je zakonzervovali a uložili do zásobovacího střediska Rančířov, v roce 2016 putovaly do lešanské sbírky.
