Tempomat se dostává do stále lacinějších aut. Systém, který udržuje nastavenou rychlost bez nutnosti držet nohu na plynovém pedálu, původně vymysleli pro kamiony.

Tempomat se dostává do stále lacinějších aut. Systém, který udržuje nastavenou rychlost bez nutnosti držet nohu na plynovém pedálu, původně vymysleli pro kamiony. | foto: Michael Langr, iDNES.cz

Tempomat řidičům pomáhá, ale může je i ohrozit. Podle výzkumu uspává

  • 115
Někteří na ně nedají dopustit, pro jiné jsou jen zbytečným výstřelkem přetechnizované doby. Zařízení, které řidičům pomáhá udržovat konstantní rychlost, v sobě totiž skrývá i potenciální nebezpečí. Ospalost a delší reakční doba se mohou na silnici vymstít.

Tempomaty a omezovače rychlosti nepatří ve výbavách automobilů k ničemu novému, v podstatě se dají najít u téměř všech vozů vyšší třídy. Značky jako například Volvo, BMW nebo Mercedes nabízejí i náročnější kombinace bezpečnostních zařízení, které mají řidičům usnadnit jízdu. Adaptivní tempomat, který se postupem času propracoval třeba i do Škody Octavie, udržuje konstantní odstup za autem vpředu. Nastavíte požadovanou rychlost, ale auto s pomocí radaru samo zrychluje a zpomaluje podle podmínek na silnici.

Nicméně nedávný výzkum společnosti VINCI Autoroutes Foundation ve spolupráci s univerzitou ve Štrasburku před používáním podobných systémů na delší časové úseky varuje. Řidiči jsou totiž při jejich využívání vystaveni vyššímu riziku dopravní nehody z důvodu ospalosti, rozptýlené pozornosti a nižší schopnosti kontrolovat jízdu.

Testování probíhalo na 90 řidičích různého věku, u kterých vědci při používání tempomatu zjistili nárůst období ospalosti o 25 procent oproti od řidičům, kteří se řízení věnovali bez asistenčních systémů.

Ztráta pozornosti se podle studie objevuje už po 30 minutách jízdy, zvláště pak u mladších řidičů, kteří snáze podléhají únavě. Ve Francii se přisuzuje spícím řidičům zhruba 30 procent ze všech úmrtí na silnicích. O boji vědců s mikrospánkem si můžete přečíst zde.

Výzkum také potvrdil, že při použití tempomatu se reakční doba řidičů prodloužila v průměru až o jednu sekundu. Při maximálním rychlostním limitu ve Francii, který je stejný jako v České republice (130 km/h), tak řidiči potřebovali při simulovaném nebezpečí až o 40 metrů delší brzdnou dráhu.

Řidiči navíc mají při využívání asistenčních systémů menší kontrolu nad vozidlem a především méně "kontrolují" směr jízdy v přímém směru, v průměru až o 25 procent. Při delších jízdách tento údaj dokonce narůstá. Při použití tempomatu také řidiči déle zůstávají v předjížděcích pruzích a nevrací se do pomalejších.

"Smyslem není jednoduše radit řidičům, aby se vyhnuli používání těchto asistenčních pomůcek, které poskytují skutečnou výpomoc v podobě dodržování rychlosti a celkového komfortu," říká o závěrech studie Bernadette Moreau ze společnosti VINCI Autoroutes Foundation. "Každopádně by tyto systémy neměly být využívány systematicky, ale spíše vědomě a s určitou opatrností."

Professor André Dufour, který celý výzkum vedl, pak doporučuje vypínat asistenční systémy v hustém provozu a v zástavbě. A nabádá ke zvýšené opatrnosti při delších jízdách. "Řidiči by měli zvýšit počet zastávek, které jim pomohou udržovat zvýšenou pozornost."

"Rozmazlovacích" pomůcek v autech navíc přibývá. Velkým uspávačem je auto, které má kromě tempomatu ještě automatickou převodovku. A pokud je vybaveno například i systémem pro udržování v jízdním pruhu (auto samo koriguje směr při přejetí bílé čáry), je na mikrospánek zaděláno. Řidič má totiž v takovém autě za úkol vlastně jen točit volantem, což při vícehodinové cestě spolehlivě uspí každého.