Výzkumníci zkoušejí trvanlivost a tepelnou odolnost materiálu, z něhož by se potenciálně mohly vyrábět například odkládací schránky či kabelové svazky.

Výzkumníci zkoušejí trvanlivost a tepelnou odolnost materiálu, z něhož by se potenciálně mohly vyrábět například odkládací schránky či kabelové svazky. | foto: Martin Mičánekpro iDNES.cz

Ford zkouší tequillový plast, ušetří kila i ropu

  • 25
V běžném automobilu je asi 180 kilogramů plastů, které se do aut dostaly za desítky let vývoje. Nahrazovaly kov, protože jsou lehčí a lacinější. Výjimkou dnes nejsou ani plastové díly karoserie. Vývoj jde ovšem ještě dál, plasty zkouší výzkumníci nahradit něčím lacinějším, lehčím a ekologičtějším.

„Naším úkolem je hledat vhodné uplatnění pro ekologické kompozity a pomoci tak snížit náš vliv na planetu,“ vysvětluje Debbie Mielewski, technická vedoucí z oddělení výzkumu udržitelného rozvoje Ford Motor Company. Budoucností jsou tedy přírodní materiály, v konstrukci dílů se uplatní třeba konopí, sisal, bambusová vlákna nebo listy banánovníků a další materiály rostlinného původu.

Nejnovějším slibným objevem je agáve. Milovníci tequilly právě zavětřili. Vstupní surovinou pro ekologické kompozity je vláknina, která zůstane poté, co se dužina agave využila pro výrobu oblíbené pálenky.

S bioplasty dlouho experimentuje Ford. Pro „tequillový plast“ má partnera v mexické společností Jose Cuervo, což je největší výrobce tequilly na světě (celosvětově drží 35 procent trhu). Společně testují možnosti využití nového bioplastu ve výrobě interiérových i exteriérových dílů, jako jsou kabelové svazky, jednotky ventilace nebo odkládací schránky. Dle předběžných poznatků se nový materiál jeví velmi slibně díky své trvanlivosti i estetickým vlastnostem. Výzkumníci testují trvanlivost a tepelnou odolnost nového materiálu.

Polotovar pro výrobu bioplastu

Úspěšný vývoj udržitelného kompozitu by mohl vést ke snížení hmotnosti součástí vozu a následně i spotřeby paliva. Další výhodou je skutečnost, že nový materiál by nahradil látky vyráběné z ropy, a přinesl tak další snížení dopadů výroby automobilů na životní prostředí.

Růstový cyklus agáve trvá nejméně sedm let. Po sklizni se střed rostliny tepelně upraví, poté následuje mletí a extrahování šťáv pro destilaci. Jose Cuervo použije část zbylého vlákna jako kompost na svých farmách. Zbytek uplatní místní řemeslníci při výrobě rukodělných výrobků a agávového papíru.

Sklízení čerstvých rostlin agáve

Podle Ekologického programu OSN se na celém světě ročně vyprodukuje pět miliard tun zemědělské odpadní biomasy. Jedná se tedy o velmi hojnou surovinu, která však většinou nebývá dostatečně zužitkována. Ford již má se zpracováním agávových vláken zkušenosti. Již před několika lety totiž experimentoval s výrobou „plastových“ dílů ze sisalu, což je vlákno z listů agáve sisalové.