Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvDnešní teréňáky už nejsou, co bývaly. Namísto bahnění a šplhání do skal vyhánějí menší auta z levých dálničních pruhů, vozí děti do školky a frajery s rukou visící z okýnka po pražských Příkopech. A tomu se přizpůsobuje i technika. Auto, které na pohled míří do terénu, je často jen obyčejná "dvoukolka" s pohonem jediné nápravy.
Kdo chce opravdu drsný stroj, který se vyšplhá všude, nezastaví ho ani voda a vydrží nejhrubší zacházení, shání třeba legendární hummer. Neotřelou alternativou může být na pohled legrační dvoukabinový, původně pro švédskou armádu vyvinutý Hägglunds BV206. Pravda, plazit se umí maximálně pětapadesátkou. Zato se vyškrábe kamkoliv. Takže nemusíte k cíli objíždět po cestách, ale jet přímo...
Jeho výrobce, dnes je jím mezinárodní zbrojařský koncern BAE Systems, schopnost BV206 dostat se kamkoliv srovnává dokonce s vrtulníkem. Pravda, už od pohledu moc komfortu nenabízí. Když chcete kvalitní audio, shánějte jinde. Klimatizaci má ve výbavě na přání. Prý třeba skvěle topí.
Hägglunds vyvinul svůj speciál v sedmdesátých letech, první kusy dostala švédská armáda v roce 1980. Dodnes jich postavili přes jedenáct tisíc, hägglunds slouží v armádách 37 zemí celého světa, včetně americké nebo třeba litevské či brazilské. Potkáte je na Islandu, v Antarktidě i Singapuru. Modrý kousek na exkluzivním videu iDNES.cz slouží na Kolínské boudě v Peci pod Sněžkou.
Další je ozdobou stáje libereckých hasičů, v oranžovém provedení jej můžete vídat také v lyžařském středisku Pustevny, kde se používá jako skibus mezi Velkou sjezdovkou a Pustevnami. "Celkem máme dva kusy a používáme je již druhou sezonu. A jsme opravdu spokojení," říká Karel Šrubař, jednatel SK Skialpin Pustevny.
Speciál byl vyvinut hlavně pro jízdy po zasněženém severu Švédska, BV206 ale zvládne i silnici. Díky gumovým pásům na ni může bez omezení (při jízdě na pevném povrchu vydrží pásy kolem 10 tisíc km, při jízdě na sněhu mnohem víc, vpředu i vzadu jsou stejné). K tomu se umí brodit tříkilometrovou rychlostí i vodou.
Na rozdíl od jiných pásových vozidel se neřídí pákami, ale volantem, jenž ovládá hydrauliku, která natáčí přední část vůči zadní, a tím BV206 zatáčí. Poháněny jsou obě dvojice pásů.
Na délku má skoro sedm metrů, vysoký je 2,7 metru a široký 187 cm. Manévrovat s ním je hračka, už kvůli jen osmimetrovému poloměru otáčení. Stoupavost na pevném povrchu je 60 procent (úhel 31 stupňů), na sněhu třicet (17 stupňů). "Ovládání je velmi jednoduché a zvládne ho každý průměrný řidič osobního vozu," popisují liberečtí hasiči.
BV206 existuje v mnoha provedeních, jako ambulance, hasičský speciál, ale může vozit i dělo. Do přední kabinky se vejde šest lidí, do zadní až jedenáct. Celková užitečná hmotnost (nosnost) je dvě tuny a další dvě a půl tuny utáhne, pohotovostní hmotnost je čtyři a půl tuny.
O pohon se stará benzinový šestiválec od Fordu, anebo naftový šestiválec od Mercedesu. Martin Mičánek z firmy Montrago ze Svobody nad Úpou, která hägglundsy do Česka dováží, uvádí, že s fordím motorem (2,7 V6, 99 kW, 216 Nm) spotřebuje 15 až 35 litrů benzinu, záleží na povrchu, po kterém netradiční pásový obojživelník jede. Na palivo má připravené dvě osmdesátilitrové nádrže.
Udává se, že hägglunds nastartujete i v minus dvaapadesáti. Vždy má automat od Mercedesu, dříve čtyř-, nově u verze s motorem MB 2,7 CDI pětistupňový.
Ojetý hägglunds se dá koupit přibližně od milionu. Ale může stát klidně i přes tři.
