Dal jsem si fernet, malou sklenku portského a přístroj Sencor za 490 korun běžně nabízený internetovými obchody ukazoval po půlhodině pořád úroveň "low" (nízký), tedy že mám čistou hlavu.
Takový alkotester by měli nosit u sebe policisté, mohl bych vtipkovat. Podle tabulek na internetu bych měl mít tak 0,7 promile, což je na ztrátu řidičáku. V Česku se v posledních dvou letech rozmáhá byznys s alkotestery, které stále více řidičů vozí jako nepovinnou výbavu, aby si mohli preventivně ověřit, jestli před jízdou nemají v krvi alkohol.
Prodávají se jich minimálně desetitisíce, možná statisíce. Ve Francii bude alkotester dokonce patřit brzy k výbavě povinné.
"Střízliví" i po pivu
Proto jsme vyzkoušeli, jak "život s alkotesterem" vypadá. Původně jsme měli ambici otestovat, jestli by člověk musel měnit své řidičské návyky, kdyby si důsledně měřil alkohol v dechu. Kolik cest bych musel odložit kvůli zbytkovému alkoholu.
Jak vybrat alkotester
|
Když však první koupený přístroj začal ukazovat poněkud "bláznivě", nabralo vše trochu jiný směr. Vypité pivo neodhalil. Podle odborníků přesněji měří až přístroje za dva tisíce korun, spíše ještě dražší.
Policie používá aparáty značky Dräger, které stojí i 20 tisíc korun. Méně movitějším doporučují staré dobré detekční trubičky. V Česku přesnost podobných měřidel posuzuje Český metrologický institut. "Bavit se o kvalitě měřidla za 500 korun nemá význam. Jenom kalibrace (ověření funkčnosti) měřidla u nás totiž vyjde na 990 korun. Alkotester za pětistovku je spíš jen reklamní předmět," říká metrolog Jan Peršl.
A ještě jeden podobný názor ze soukromé firmy Elmes, která přístroje prodává: "Levné přístroje za pětistovku ani běžně nekalibrujeme, protože nejsou spolehlivé. Dobrý přístroj také musí mít náústek," vysvětluje Lucie Kotschová z Elmesu.
Manažer českého zastoupení firmy Sencor Tomáš Kohout si myslí, že MF DNES zrovna měla smůlu. "Já jsem jich prodal tak třicet tisíc a vrátily se mi dvě procenta. Mohl jste dostat dva špatné kusy. Spousta lidí si to kupuje na dovolené nebo když mají teambuilding a druhý den jdou do práce," říká Kohout.
V Česku je používání alkotesterů komplikovanější než v jiných státech i kvůli zdejší nulové toleranci na alkohol. Přitom odchylka některých přístrojů je značná. Například v návodu jiného alkotesteru prodávaného v internetovém obchodě se dočtete, že přesnost testu je +/- 0,2 promile.
Spolehnout se na takový přístroj by bylo značně ošidné, protože 0,2 promile může představovat rozdíl mezi pouhou pokutou a ztrátou řidičského průkazu na rok.
Docela lišácké stanovisko vydala dopravní policie, když se MF DNES zeptala na doporučení ohledně používání alkotesterů. "Důležitá je hlavně skutečnost, zda je tester schopen detekovat či vyloučit přítomnost alkoholu. Řidič tak má možnost zjistit, zda může usednout za volant. Vzhledem k nulové toleranci není přesně naměřená hodnota nejpodstatnější," uvedla Veronika Hodačová z policejního prezidia.
Jenomže přístroj, který má problém ukázat přesné číslo, může mít logicky i problém určit, zda je alkohol vůbec přítomen, či není.
Byznys se strachem z policie
Přístroje na měření alkoholu v dechu má v nabídce skoro každý obchod s elektronikou. Nejvíc jdou na odbyt pochopitelně ty nejlevnější. Řidiči si však kupují i přístroje firmy Dräger, která zásobuje i policii. "Přístroj Alkotest 3000 (stojí kolem 11 tisíc korun – pozn. red.) máme v nabídce třetím rokem, přičemž předloni jsme začali. V loňském roce jsme prodali necelých 300 kusů. Naši zákazníci už často dříve vlastnili přístroj nižší kategorie a neměli v něj důvěru," říká produktový manažer firmy Dräger Zdeněk Vafek.
Jedna sklenka ano. Pak začíná opravdové riziko
Testovali jsme testery. Ten levný ignoroval i dva "panáky". Klasická trubička se zbarvila až po pivu a sklence slivovice
Každý člověk odbourává alkohol jinak, veškeré obecné tabulky jsou velmi relativní. Znát vlastní tělo, a tedy zkušebně foukat do alkotesterů či trubiček, přesto smysl má. Musíte si však vybrat dobrý model.
Test 1: levný alkotester
Oba přístroje značky Sencor stejného typu, každý v ceně 490 korun, dospěly k poněkud pochybnému výsledku i při úzkostlivém dodržování návodu. Vypité sklenky piva si prostě přístroj nevšiml. Ukazoval však low (nízkou hladinu) i po vypití sklenky fernetu a portského. Druhou možností je, že se mé tělo vypořádává s alkoholem opravdu extrémně dobře, což je nepravděpodobné, navíc podobné
zkušenosti měli po pivu i kolegové. Různé tabulky počítající, odkdy můžete řídit, udávají, že po jedné sklence destilátu nebo jednom pivu má člověk 0,3 promile a dostane je ze sebe asi za tři hodiny. Policie obvykle odkládá případ, pokud řidič nadýchá 0,24 promile a méně.
Test 2: trubičky
Po špatné zkušenosti s alkotestery jsem si koupil obyčejnou sadu detekčních trubiček. Ty moderní už po požití alkoholu nezelenají jako dřív, ale růžovějí. Dal jsem si plzeňskou dvanáctku, po čtvrthodině foukl a krystaly zůstaly bílé. Přidal jsem ještě malou skleničku slivovice a krystaly se neochotně barvily do růžova.
I na trubičce najdete stupnici, podle které od 0 do 0,2 promile zůstává bílá a kolem 0,5 promile růžoví. Od 1,2 promile už má být červená. Jaká barva nastupuje při 0,3 promile, kdy už má řidič na silnici velký problém, výrobce neudává.
Test 3: policejní přístroj
Nakonec jsem vyzkoušel špičkový přístroj Dräger. Tuhle značku používají i policisté. I ten po malé sklence fernetu po čtvrthodině ukázal nulu. Asi dobře spaluji. Stanislav Šíp, který zastupuje řidiče po přestupcích, k tomu dodává, že i přístroj Dräger je "kalibrovaný" až od 0,29 promile, takže by až do této hodnoty považoval dechovou zkoušku za negativní. "Na druhou stranu, když někdo nadýchá 0,29 promile, tak to už měl většinou víc než jedno pivo," míní Šíp.
Přes všechny pochyby mám tedy z testů pocit, že jednu sklenku alkoholu jsem schopen ještě zhruba do hodiny po vypití vstřebat. Druhou si raději odpustím.
