Nejluxusnější toyotu zná mimo její domácí trh málokdo. Přitom se model Century vyrábí už půl století a představuje vrchol toho, co Toyota umí nabídnout. Původní verze se představila v roce 1967 jako japonská odpověď na rolls-roycy, ZILy či Mercedes 600.
Název Century byl poctou stému výročí narození Sakichi Toyody, zakladatele společnosti Toyota. Ten by letos 14. února býval oslavil 150. narozeniny, kdežto padesáté výročí century připadá na listopad. I přes dlouhou tradici ale nebyla toyota prvním japonským autem tohoto druhu – o dva roky ji předstihl pětimetrový Nissan President s motorem 4,4 l V8. Tou dobou Toyota nabízela „jen“ model Crown Eight, mírně prodlouženou verzi o třídu menšího sedanu Crown s bohatou výbavou a motorem 2,6 l V8.
Toyota Crown Century z let 1978-1982
Toyota Crown Century z let 1997-2017
Toyota Crown Century z let 1967-1978
A tak až Toyota Century znamenala opravdový vstup na vrchol. S délkou 5120 mm byla ještě o kousek větší než konkurenční nissan, přepracovaný osmiválec z Crown Eight měl původně sice „jen“ rovné tři litry, ale byl prvním japonským motorem s hliníkovým blokem a měl půlkulové spalovací prostory po vzoru amerického Chrysleru Hemi.
Výbava byla na poměry šedesátých let působivá: elektrické stahování oken, klimatizace (od roku 1971 automatická), tempomat, dokonce i automatické spínání světlometů. Zajímavostí byly elektromagnetické zámky dveří. Standardně měla tato toyota třístupňovou automatickou převodovku, čtyřstupňový manuál se kupodivu dodával za příplatek. V sériové výbavě bylo též vzduchové odpružení.
Na domácím trhu Toyota tímto modelem intenzivně soupeřila s Nissanem, dvojice japonských limuzín se přetahovala o přízeň nejen bohatých zákazníků, ale i vládních institucí a císařské rodiny. K příznivcům century patřil například Eisaku Sato, premiér v letech 1964 až 1972.
Z designu luxusní toyoty se v průběhu let stala klasika, která se do dnešních dní mění jen minimálně. O to důkladněji se ale pilovala technika. Modernizace v roce 1973 přinesla kotoučové brzdy, zvětšení motoru na 3,4 litru a také přepracování designu zádě. Facelift v roce 1982 pak kompletně změnil design exteriéru (nicméně v duchu původního modelu) i interiéru. Motor se zvětšil na rovné čtyři litry, elektroinstalace přešla z drátů na tehdy průlomové optické kabely. O tři roky později se ve výbavě objevily ještě adaptivní tlumiče. Spoustu elektronické výbavy doplnil také digitální přístrojový štít.
Vrchol obliby přišel v roce 1989. Tehdy na japonské silnice vyjelo přes dva tisíce kusů v jediném roce, což je u auta, které se vyrábí z části ručně, velmi dobrý výsledek. Toyota ale záhy pro jistotu natáhla rozvor i celkovou délku karoserie o 15 cm (na 5,27 m) a nabídku rozšířila o půl metru delší Century Limousine. Zástupcem japonské automobilky mezi velkými pětimetrovými sedany se totiž tou dobou stal Lexus LS první generace, v Japonsku prodávaný jako Toyota Celsior.
Toyota Crown Century z let 1997-2017
Toyota Crown Century z let 1967-1978
Druhá generace z roku 1997 si podržela pozici nad lexusy. Century se stala prvním a dosud jediným japonským autem s motorem V12. K technickým libůstkám patří elektrické ovládání zámků navržené tak, že nevydává žádný zvuk, automatické dovírání dveří a nastavitelný sklon zadních sedadel. Od roku 2008 byl navíc v sériové výbavě přijímač televizního vysílání. V nabídce se navíc krátce objevila verze spalující kromě benzinu i CNG.
Kariéra druhé generace byla o poznání kratší, „jen“ dvacetiletá. Skončila letos 4. února v očekávání příchodu zcela nového modelu. Ten má premiéru na právě probíhajícím autosalonu v Tokiu.
Century pro 21. století už není dvanáctiválcové, pod kapotou má opět motor V8, spojený však s elektromotory. Hybridní ústrojí je odvozené od toho v minulé generaci Lexusu LS 600h – zatímco nové LS přešlo na šestiválcové motory. Technické podrobnosti nebo jakékoliv konkrétní údaje zatím Toyota tají, ostatně nové century se začne prodávat až v polovině příštího roku. Zájemci se nicméně mohou těšit na aktivní potlačování hluku, audiosystém s 20 reproduktory nebo elektricky nastavitelnou podnožku u zadních sedadel, která má stejně jako opěradla masážní funkci.
I přes technické změny mají všechny tři generace mnoho společného. Toyota Century měla vždy specifický motor, který žádnou soudobou toyotu nepoháněl. Podobně se to má i s výbavou, ta patřila vždy na úplný vrchol v nabídce této značky. Výjimečnost modelu podtrhuje ještě to, že se nikdy nenabízel mimo domácí trh. Detaily jsou podřízeny lokálním specialitám, ať už jde o čalounění z vlněné látky místo kůže nebo o záclonky, které u zadních oken nahrazuje zatmavená skla obvyklá v jiných částech světa.
V Japonsku má přitom century specifické postavení. I když se jedná o drahý a luxusně vybavený vůz, neslouží jako statusový symbol. Společnost, která vyznává jinou hodnotovou soustavu než ta naše, dokáže ocenit auto, které na sebe nestrhává pozornost. Vlastnictví century není projevem bohatství nebo pocitu nadřazenosti, ale spíš důkazem vytrvalé práce, skromným pojetím luxusu. S takovým nastavením by se tato toyota samozřejmě v jiných částech světa prosazovala jen těžko.
