Avizované kroky navazují na dřívější oznámení premiéra Jošihideho Sugy, který v říjnu 2020 přislíbil, že Japonsko do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. To znamená, že množství oxidu uhličitého, které se vyprodukuje, se zároveň spotřebuje nebo zlikviduje.
Třetí největší světová ekonomika hodlá pomocí jasně definovaných cílů převzít vůdčí úlohu při celosvětovém odstavení benzinových automobilů.
Představený plán předpokládá, že kolem roku 2035 budou výrobci automobilů místo nových vozů s benzinovým motorem prodávat elektromobily včetně hybridů a vozidel s palivovými články, uvedla agentura Reuters. Aby vláda podpořila příklon k elektromobilům, plánuje do roku 2030 snížit cenu baterií víc než o polovinu.
Oznámená strategie zeleného růstu si stanovila dosažení cílů v různých oblastech. Počítá s nárůstem poptávky po elektřině o 30 až 50 procent do roku 2050 a usiluje o zvýšení kapacity obnovitelných zdrojů energie tak, aby se v Japonsku podílely na 50 až 60 procentech spotřeby. Podle údajů k letošnímu březnu tvořily tyto zdroje v zemi kolem 18 procent celkových dodávek elektřiny.
Vláda se chce zaměřit hlavně na rozšíření větrných elektráren na moři. Japonsko plánuje naopak snížit závislost na jaderné energii.
Suga v říjnovém projevu zdůraznil, že takzvané zelené investice nejsou zátěží, ale příležitostí. Vláda rovněž plánuje přijít s daňovými pobídkami a dalšími typy finanční podpory pro firmy a předpokládá, že takzvaný zelený byznys bude kolem roku 2050 generovat kolem dvou bilionů dolarů ročně (21,5 bilionu korun).
Plán také počítá se snížením ceny vodíku a naopak se zvýšením jeho spotřeby asi na 20 milionů tun kolem roku 2050 v oblastech, jako je výroba energie a doprava.
Podle zprávy společnosti Boston Consulting Group by se měl podíl elektrovozů v Japonsku v roce 2030 zvýšit na 55 procent. Podíl elektroaut by měl rychle stoupat i globálně díky tomu, že ceny baterií klesají rychleji, než se předpokládalo, píše se ve zprávě.
Hrozí kolaps
Akio Toyoda v reakci na připravované kroky prohlásil, že „elektrické automobily jsou přeceňováné“, a varuje, že se celý automobilový sektor zhroutí, což bude mít negativní dopad na ekonomiku země. Šéf automobilky Toyota a prezident Japonské asociace výrobců automobilů dodal, že výkonná moc nedostatečně zhodnotila důsledky bezvýhradného přijetí mobility s nulovými emisemi na japonský ekonomický systém.
Toyoda, jehož automobilka je šampionem v hybridizaci – tedy částečné elektrifikaci pohonu, kritizoval zastánce elektřiny, protože při hodnocení této technologie nezohledňují emise oxidu uhličitého produkované výrobou elektřiny a ještě víc sociální náklady. Prezident Toyoty upozornil, že Japonsko bude čelit výpadkům v dodávkách proudu. Toyoda vyčíslil náklady na posílení infrastruktury mezi 14 000 a 37 000 miliard jenů (165–438 miliard eur). „Když politici řeknou ‚zbavme se všech automobilů, které používají benzin,‘ chápou, co to znamená?“ ptá se japonský manažer a připomíná, jak je Japonsko při výrobě elektřiny silně závislé na uhlí a zemním plynu.
„Čím více elektrických vozidel vyrobíme, tím vyšší jsou emise oxidu uhličitého,“ zdůraznil.
Japonsko přechod k elektromobilitě podle Toyody uspěchává a riskuje škodlivé důsledky pro celou ekonomickou země. „Současný obchodní model automobilového průmyslu se zhroutí, což povede ke ztrátě milionů pracovních míst,“ varuje také, že se auta tímto krokem stanou pro běžné motoristy nedostupná.
Japonsko bude po Británii druhou zemí ze skupiny vyspělých států skupiny G7, která se rozhodla postupně vyřadit benzinová vozidla z provozu. Britský premiér Boris Johnson oznámil, že Británie zakáže prodej nových osobních a dodávkových aut s naftovým a benzinovým pohonem už od roku 2030, což je o pět let dříve, než plánovala. Vláda chce podle něj do takzvané zelené průmyslové revoluce investovat asi 12 miliard liber (asi 351 miliard korun). O britském přechodu na elektrický pohon čtěte více zde.
29. září 2020 |
