V cizině se lidé dělí o auta

Západoevropané si stále více uvědomují, že životnímu prostředí neprospívá, když ucpanými městy jezdí auta obsazená jen řidičem.
Západoevropané si stále více uvědomují, že životnímu prostředí neprospívá, když ucpanými městy jezdí auta obsazená jen řidičem. Proto hledají cesty, jak motorová vozidla lépe využít. Například v německém Berlíně našli systém, jak finančně motivovat motoristy k tomu, aby svůj vůz půjčovali dalším řidičům. Když si rodina pořídí druhé auto, o víkendech ho většinou nechává stát v garáži. Jedna německá leasingová společnost proto umožní pořídit si vůz se slevou za podmínky, že ho několikrát týdně namísto odstavení v garáži zaparkují na smluveném parkovišti. Klíče dají do speciálního boxu mimo vozidlo, které agentura nabídne dalším zaregistrovaným účastníkům systému sdílené dopravy. V některých evropských městech tlačí na řidiče městská správa nebo zaměstnavatelé, aby do práce nedojížděli v autě sami. Pro více obsazená auta mají například v amerických metropolích jízdní pruhy, které bývají průjezdnější než ty, ve kterých stojí kolony aut obsazené jen řidičem. "Bohužel, v tuzemsku brání většímu rozvoji sdílení aut zdejší mentalita," říká Jaroslav Heinrich z brněnského Centra dopravního výzkumu. "Auto lidé berou jako něco zvláštního, je to symbol vlastnictví, úspěchu. Naopak na Západě představují automobily spotřební věc. Důvodem je ale i v tuzemsku vysoká cena vozidla."



Témata: jízdné