Kromě strategického směřování značky se zasloužil o její expanzi na domácím trhu i v zahraničí. Skromný a pracovitý Klement platil za mimořádně schopného, náročného manažera s širokým rozhledem, ale také za úspěšného závodníka a velkorysého mecenáše.
Po absolvování pětileté obecné školy nastoupil do učení na knihkupce. V té době se nadchnul pro jízdní kola. Zřejmě v roce 1883 nastoupil Klement jako příručí v mladoboleslavském knihkupectví, které o osm let později odkoupil. Přivydělával si svým hobby, cyklistikou: nabízel jízdní kola rakouských, anglických a německých značek.
Cesta vyučeného knihkupce k váženosti a slávě ve strojírenském odvětví začala výrobou jízdních kol Slavia v Mladé Boleslavi. Jedním z impulzů, které Klementa přivedly k výrobě kol, byla odpověď ústecké filiálky německé továrny Seidel & Naumann na jeho česky psanou žádost o opravu kola Germania. Jestliže chce odpověď, musí ji napsat v pro ně srozumitelné řeči, stálo v dopise. Klement se tedy rozhodl vyrábět a montovat kola sám.
Klement se záhy spojil s technikem a turnovským výrobcem kol Václavem Laurinem. V prosinci 1895 zahájila v Mladé Boleslavi „Na Hejtmance“, v Benátské ulici č.p. 149/III, činnost přízemní dílna o ploše 120 m². Již na jaře 1896 odstartovala ve firmě Laurin&Klement produkce bicyklů Slavia, velmi kreativní a agilní Václav Klement měl na starost hlavně obchodní záležitosti. V říjnu 1896 zavedl výhodný prodej na splátky, výrobky osobně propagoval, pracoval od pěti hodin ráno do jedenácti večer, jeho manželka Antonie v prvních třech letech podnikání vykonávala veškerou administrativní práci ve firmě.
Václav Klement se narodil 16. října 1868 ve Velvarech.
Později prodal knihkupectví a utržené peníze investoval do továrny, ve které začali v roce 1899 vyrábět motocykly a motorové tříkolky.
Stroje značky Laurin&Klement si brzy získaly skvělou pověst v celé Evropě, zvláště poté, co český závodník Václav Vondřich na jednom z nich v roce 1905 zvítězil v tehdy nejvýznamnějším silničním závodě motocyklů v Dourdanu ve Francii.
Zatímco Laurin se jako technický ředitel staral především o chod firmy, Klement coby generální ředitel dokázal plně využít svůj obchodní talent a manažerské schopnosti k rozvoji podniku. Mimo jiné podporoval účast v motoristických závodech a úspěchů pak využil k propagaci firmy. A bylo na čem stavět, vždyť v letech 1899 až 1904 motocykly L&K získaly na 64 evropských motocyklových soutěžích 56 prvních a 59 druhých a třetích míst.
Václav Klement byl vizionářem a společnost L&K pod jeho vedením patřila i ve světovém měřítku k průkopníkům moderně koncipovaných „motorových dvoukolek“: 18. listopadu 1899 Klement na Bubenské dráze v Praze představil první dva modely motocyklů Slavia. Osobně je prezentoval i v zahraničí, sám motocykly skvěle ovládal, patřil k úspěšným závodníkům. Připomeňme jeho vítězství v největším závodě motorových vozidel v Rakousku-Uhersku, do vrchu Exelberg u Vídně dne 11. května 1902. Klement byl zároveň manažerem úspěšného mladoboleslavského týmu, spolupracovníka Václava Vondřicha dovedl 25. června 1905 k vítězství na neoficiálním mistrovství světa motocyklů v Dourdanu.
Produkce motocyklů firmy L&K již převažovala nad jízdními koly, jejichž výroba byla v březnu 1905 ukončena. Bylo třeba uvolnit výrobní kapacity, na popud V. Klementa se totiž intenzivně pracovalo na vývoji automobilu vlastní konstrukce, představeném v závěru roku 1905.
Společnost mohla vedle 14 typů motocyklů zahájit výrobu osobních automobilů a později i lehkých nákladních vozů.
Přes silné vlastenecké cítění Václav Klement z výrazných osobností cílevědomě budoval úspěšný mezinárodní tým. Angažoval například špičkového německého konstruktéra a závodníka ing. Ottu Hieronima. Pod vedením V. Klementa se mladoboleslavská automobilka stala jedničkou v rámci rakousko-uherské monarchie a úspěšně se etablovala na desítkách zahraničních trhů. Například v roce 1907 připadalo na export téměř 70 % obratu firmy.
Prvním vozem automobilky se stala v roce 1905 dvousedadlová voituretta Laurin&Klement typ A, symbol automobilismu počátku století. Těchto dvouválců s pohonem zadních kol se za dva roky vyrobilo 44 kusů. V roce 1907 zaměstnávala společnost L&K již přes 600 zaměstnanců.
Voiturette A byl vůbec prvním automobilem značky Laurin & Klement.
V roce 1909 se firma L&K pustila do výroby užitkových vozidel, přibyly typy osobních i nákladních vozidel. Firma se stala největší automobilkou v Rakousku-Uhersku, přičemž většinu produkce vyvážela, především do Ruska a všech částí habsburské monarchie, ale i do Japonska či Jižní Ameriky.
Klement si uvědomoval sílící konkurenci, evropské výrobce začala ohrožovat hlavně produkce amerických firem. Proto již v roce 1911 navrhoval kooperaci automobilových výrobců v monarchii, sjednocení výroby dílů a jejich typizaci.
Generální ředitel Klement byl všeobecně respektovanou osobností, platil za osobně skromného, ale zároveň na sebe i své spolupracovníky velmi náročného manažera, současně se silným sociálním cítěním. Ve složitém období první světové války se mu podařilo vyreklamovat zpět do továrny většinu zaměstnanců, kteří byli odvedeni na vojnu. Jím vedená společnost podporovala také rodiny vojáků a akutní nedostatek potravin řešila zajišťováním proviantu pro své osazenstvo.
Po první světové válce čelil V. Klement ztrátě tradičních exportních trhů i rozpadu monarchie mimo jiné lukrativní produkcí leteckých motorů.
Firmě se nepodařilo navázat na předválečný technický vývoj. Rovněž sílila konkurence, především Tatry a Pragy, firmu brzdila i ztráta někdejších trhů, malá sériovost výroby a nakonec i požár v roce 1924. V roce 1925 tak zakladatelé automobilku prodali plzeňské Škodovce. Za zhruba 20 let vyrobila téměř 13 500 vozů.
Klement se však i poté angažoval v automobilovém průmyslu. Stal se členem správní rady a generálním radou Škodových závodů. Mimo jiné usiloval o celní ochranu československého automobilového průmyslu.
Poznatky a kontakty získané v roce 1927 během jeho studijní cesty do USA významně pomohly k vybudování moderně řešené mladoboleslavské továrny s pásovou výrobou, ale odrážely se i v moderním vedení propagace.
Klement se kromě rozvoje českého automobilového průmyslu zasloužil i o elektrifikaci Mladoboleslavska, když se podílel na výstavbě vodních elektráren na Jizeře. Byl také členem představenstva Živnostenské banky a statutárních orgánů několika dalších firem. V letech 1928 až 1935 působil v zemském zastupitelstvu. Věnoval se i charitě, například v Mladé Boleslavi založil a financoval Sirotčinec manželů Klementových.
Václav Klement zemřel 13. srpna 1938, v nedožitých 70 letech, většina jeho majetku připadla spolkům a nadacím. Svého společníka v podnikání a především blízkého přítele Václava Laurina přežil o takřka osm let. Bydleli v Husově ulici č.p. 237 a 208, ob jeden dům, v těsném sousedství se nacházejí také jejich hroby na mladoboleslavském hřbitově.
