Velkých pokut se bohatí řidiči nebojí

Žádný zásadní úbytek dopravních přestupků nečekají lidé od nového přestupkového zákona, který od dubna zvýší sazby za prohřešky proti silničním předpisům v některých případech několikanásobně, až na výši 15 tisíc korun. Potvrdilo to jednak hlasování návštěvníků internetového magazínu iDNES, kde na otázku, zda zvýšené pokuty za dopravní přestupky odstraní nešvary na českých silnicích, odpověděla kladně jen zhruba čtvrtina hlasujících, tak názory respondentů, které MF DNES oslovila. Lidé si většinou myslí, že vyšší pokuty se na změnách chování řidičů budou podílet jen zčásti nebo vůbec ne. Respondenti míní, že kdo má na pokuty dost peněz, tak se nepolepší.

Ministerstvo vnitra přitom zvýšení pokut odůvodnilo mimo jiné tím, že současná výše na řidiče působí málo odstrašujícím způsobem. Bohumil Kulhánek, senátor za ODS, nečeká od nových sazeb okamžité změny v chování řidičů. Doufá, že se vyšší pokuty projeví v delším časovém období a nekalostí přece jen ubude. "Ovšem jedna věc je uložení pokuty a druhá její výběr. Ten je ještě důležitější. V republice se v posledních letech stalo jakýmsi národním folklorem neplacení čehokoliv - od daní po pokuty. V tomto směru musí být příslušné orgány důslednější a pokuty opravdu vymoci. Pak dostane celá věc smysl," míní Bohumil Kulhánek.

Ani pětadvacetiletá řidička a jezdkyně automobilových rallye Kateřina Trojanová neočekává ihned po nabytí účinnosti novely přestupkového zákona, že na českých silnicích dojde k převratným změnám. "Pokud k tomu vůbec dojde, tak až později. Zřejmě ve chvíli, kdy řidič na vlastní kůži pocítí vyšší pokutu. Když bude o vysokých pokutách jen slýchat od druhých, tak na to moc nedá. Já si dávám pozor na přestupky od té doby, co řídím auta.

Škoda každé koruny, kterou mám zbytečně zaplatit. Mám pro ni lepší využití. Ovšem některé notorické hříšníky, to je taková zvláštní sorta lidí, nezastaví nic - pojedou třeba načerno, bez řidičského průkazu," říká Kateřina Trojanová. Šestatřicetiletý Pavel Rys, který žil patnáct let ve Švýcarsku, má na kontě statisíce kilometrů na českých i zahraničních silnicích jak za řídítky motocyklu, tak v automobilu, obhajuje podobný názor jako senátor Kulhánek. "Důslednost při vymáhání pokut je důležitá. Vysoké pokuty toho totiž samy o sobě mnoho nezmění. Kdo na to má, tak stejně pojede podle svého.

Změny v chování řidičů by mohl přinést třeba bodovací systém používaný v Německu," uvažuje Pavel Rys. Především od řidičů, kteří mají hluboko do kapsy, očekává dopravní policista Luboš Berka, že si budou od dubna dávat ještě větší pozor na porušení dopravních předpisů. Muž s šestnáctiletou policejní praxí současně tvrdí, že horší to bude s řidiči, kteří mají na pokuty dostatek peněz. Je jich tak pět procent a udělají nebezpečných přestupků nejvíce. "Je to odraz společnosti, tato skupina lidí nerespektuje žádný zákon. Pokuty v libovolné výši jim nevadí a změna přestupkového zákona se jich nedotkne.

Občas se setkávám s tím, že movitý řidič po zastavení policejní hlídkou jen stáhne okénko a zeptá se, kolik má zaplatit," konstatuje Luboš Berka. Ten míní, že jedinou věcí, která může notorické porušovatele silničního zákona odradit od páchání přestupků, je okamžité zadržení řidičského průkazu po výrazném porušení předpisů, kupříkladu za jízdu na červenou nebo předjíždění na zdvojené plné čáře či jinak bezohlednou jízdu. "Aby měl trest za dopravní přestupek účinek, tak musí následovat bezprostředně po přestupku. Teď se tak neděje, a je to chyba. Možná, že by měl určitý účinek i bodovací systém, jaký je v Německu," uvažuje Berka. Na rozdíl od zahraničí není v republice jasný sazebník pokut za jednotlivé přestupky. Policista však říká, že je připraven od dubna udělovat pokuty v nejvyšší možné míře každému, kdo si ji zaslouží.

"Dělal jsem to doposud stejně a nic na tom měnit nebudu." Jeho názor na odebírání řidičských průkazů bezprostředně po spáchání výrazného přestupku podporuje ředitel autoškoly František Šimek. Devětačtyřicetiletý muž poznal, jak chutná zadržení řidičského oprávnění na vlastní kůži ještě v dobách mládí. "Bylo to několik nejnepříjemnějších dnů v životě. Byl jsem z toho úplně vykolejený, chodil jsem jako tělo bez duše. Proto si myslím, že by se okamžité zadržení řidičského oprávnění citelně dotklo i lidí, kterým vysoké pokuty nevadí. Psychologický dopad zadržení průkazu by byl vysoký," míní František Šimek.

Maximální výši pokut schvaluje. "Stejně se u nás platí jedny z nejnižších v Evropě. K menšímu počtu přestupků by mohl přispět také bodovací systém známý z Německa," míní Šimek. Majitel speditérské firmy Milan Liška je jiného názoru. Podle něho by největší efekt měla v boji proti nepravostem na silnicích prevence. Speditér tvrdí, že policisté jsou na silnicích málo vidět. "To je nesporné jak ve městech, tak mimo ně. Vím z vlastní praxe, že k tomu, abych ubral plyn, stačí třeba jen figurína policisty postavená uprostřed obce a viditelná na velkou vzdálenost. Zažil jsem to několikrát třeba v Rakousku a pokaždé jsem rychle ubíral. Tudy by mohla vést cesta i u nás. Vysoké pokuty toho moc nespraví," doplňuje Milan Liška.

Bodovacího systému dopravních přestupků se asi dočkají i čeští řidiči
Bodovací systém hodnocení dopravních přestupků, zmiňovaný několika respondenty v anketě MF DNES, je pastí na notorické hříšníky. Řidič za přestupek, za který mu policista uloží pořádkovou pokutu, nejen zaplatí, ale ještě dostane trestné body. Ty putují na šoférovo konto v různé výši, podle toho, jak závažného pochybení se dopustil. Při dosažení určitého počtu bodů pak následují sankce až do odebrání řidičského průkazu.

Systém funguje už dlouhou řadu let v Německu, ve Francii, ve Velké Británii a zřejmě se ho dočkají také čeští řidiči. Ministerstvo dopravy totiž připravuje samostatný zákon, který se týká právě bodovacího systému. Podle vyjádření mluvčí ministerstva dopravy Ludmily Roubcové byl systém bodů začleněn už v přípravě současného zákona o provozu na pozemních komunikacích. "Nebyl však použit kvůli tomu, že nebyla schválena novela přestupkového zákona přesně definující jednotlivé přestupky. Pro použití systému bodů je také nutný registr řidičů, který se postupně zpracovává," uvedla Roubcová.

Český bodovací systém by mohl spojit systémy několika zemí. Nejblíže bude mít asi k rakouskému, který tam sice ještě neplatí, ale vypadá pro tuzemské podmínky jako nejvhodnější. Ovšem nebude to, jak soudí odborníci, jen kopie. Vybrat se má to nejvhodnější. Například způsob používaný v Německu je sice důkladný, ale poměrně složitý, francouzský systém je naopak k hříšníkům značně benevolentní. Na bodovací systém se těší česká policie. "Rozhodně bychom ho přivítali, byl by to účinný nástroj na potírání přestupků, kterých se řidiči na našich silnicích dopouštějí," sdělila policejní mluvčí Ivana Zelenáková.

Jak přesně funguje německý způsob? Policisté udělují trestné body od jednoho za drobnější prohřešky až po sedmibodový příděl za hrubé porušení dopravních pravidel. Na řidičův účet přibude například za nedodržení maximální předepsané rychlosti o 21 až 25 kilometrů za hodinu jeden bod, za překročení o 31 až 40 kilometrů jsou to už body tři, za alkohol v krvi v množství nad 0,3 promile pak bodů sedm. Evidenci trestů vede úřad známý pod zkratkou KBA. Body se sčítají, a pokud je jich na kontě 18 a více, tak je mu automaticky odebrán řidičský průkaz. Při dosažení například 8 až 13 bodů je řidič vyzván k dobrovolnému semináři o dopravních předpisech.

Pokud dosáhl více než 14 bodů, tak má účast na semináři nařízenu, eventuálně ho ještě čeká návštěva psychologické poradny. Body na kontech hříšníků však jen nepřibývají. Stačí, aby dobrovolně absolvoval seminář, a ubude mu od dvou do čtyř trestných bodů. Bodový stav se řidiči rovněž zmenší při několikaleté jízdě bez přestupků. Podrobnější informace jsou také k nalezení na internetové adrese www.kba.de. Bývalý dopravní policista Jan Vavřík považuje německý systém za rozumný. Říká, že stačí vyjet do Bavorska a je jasné, že se tady dodržují dopravní předpisy. "Určitě je to jednak důsledným výběrem pokut, ale také systémem trestných bodů. Pokud se v tomto směru něco nezmění i u nás v republice, tak dopravních přestupků méně nebude. Vyšší pokuty k výrazné změně nepomohou," doplnil Vavřík.

Nejvíce se platí v Británii
Řidiči, pozor při cestách po Velké Británii, hlásají rok co rok před začátkem turistické sezony největší motoristické organizace na kontinentě. Upozorňují totiž nejen na jízdu po levé straně vozovky, ale především na výši pokut, jakou britští policisté udělují neukázněným řidičům. Tamní pokuty jsou jednoznačně nejvyšší v Evropě. Podle informací uznávaného německého motoristického spolku ADAC může motorista dostat pokutu až ve výši 5000 liber (cca 8000 euro), což je v přepočtu zhruba čtvrt milionu českých korun. Pro představu, roční plat profesora na anglické vysoké škole je necelé dva miliony českých korun a sekretářka bere přibližně polovinu.

Nejvíce se na britských ostrovech platí za jízdu pod vlivem alkoholu, což je prakticky stejné pro celou Evropu včetně tuzemska (nejvýše 15 tis. Kč). Sousední Německo není také pro hříšníky levné, překročení povolené hranice alkoholu v krvi může přijít až na 6100 eur (195 tis. Kč při průměrné roční mzdě zhruba 1,8 milionu českých korun). Na silnicích Rakouska přijde alkohol v krvi řidiče až na 3600 eur (115 tis. Kč). Zato ve Francii je stejný přestupek levnější - přijde nejvýše na 750 eur (24 tis. Kč). Ve všech těchto zemích však ještě hrozí další následné tresty, například ve Francii až tři roky vězení. Informace o výši pokut jsou k nalezení například na internetové adrese www.uamk.cz.

Policisté mně sebrali hodinky, ale zaplatit jsem pak musel
Byly to pro motocyklistu Pavla Ryse, milovníka rychlé jízdy za řídítky motocyklu, těžké chvíle, když mu německý policista udělil pokutu 350 marek za překročení dovolené rychlosti. Neměl totiž peníze v hotovosti u sebe, ale po 15 letech prožitých ve Švýcarsku a Německu věděl, že si s policií a následně s úřady vymáhajícími pokutu není radno zahrávat. Proto se raději sebral a šel dva kilometry pěšky k bankomatu. Tam vybral peníze na zaplacení pokuty a šel opět po svých zpátky k policistům. "Především mně bylo jasné, že se v Německu s policistou zásadně nesmlouvá.

Ale to platí i jinde, jen ne v Česku. Německý policista má tak velkou autoritu, že to vůbec nepřipadá v úvahu. A je nekompromisní. To se stalo i v mém případě - policisté mně z ruky sundali hodinky do zástavy a vrátili mně je až po zaplacení pokuty. Pak jsem mohl jet dál," vzpomíná Pavel Rys. Motocyklista přiznává, že na vlastní kůži poznal i větší pokuty, které dosáhly až k jeho měsíčnímu platu. "Překročil jsem ve Švýcarsku dovolenou rychlost ve dvě ráno mimo obec. Jel jsem hodně rychle a dostal jsem pokutu tři a půl tisíce švýcarských franků. Zaplatil jsem hned dopoledne. S tamními úřady by totiž mohl být problém a ten nikdo nechce. V Česku se zatím nic podobného neděje. Lidé si z nezaplacených pokut nic nedělají," doplnil Pavel Rys.

Policie ráno odkláněla dopravu z pražské magistrály, když odpůrci ministra Schlinga zablokovali Hlávkův most, 6. září 2001