Vespa 150 TAP s protitankovým kanonem M20 a municí | foto: C. GallianiCreative Commons

Legendární vespa dokázala ničit tanky. Skákala padákem a vozila dělo

  • 13
Když francouzská armáda hledala v 50. letech lehký nosič protitankového kanonu, padla volba na skútr Vespa. Dočkal se bojového nasazení.

Skútry Vespa od Piaggia patřily k vozidlům, které po druhé světové válce mobilizovaly Itálii. Dnes patří k vyhledávaným retrodoplňkům, na kterých si asi nejspíše představíte sympatickou slečnu, jak míří za kamarádkami do kavárny. Francouzi pro tento sympatický stroj našli v 50. letech jiné, armádní využití.

Po porážce u Dien Bien Phu, která ukončila francouzské koloniální panství v Indočíně a byla také jednou z nejdůležitějších epizod v předehře k vietnamské válce, se francouzská armáda poohlížela po rychlém mobilním prostředku, na kterém by mohli parašutisté z oddílů TAP (Troupes Aéro Portées) přepravovat účinnou protitankovou zbraň. Tou byl americký bezzákluzový 75mm kanon M20. Američtí vojáci ho s úspěchem použili již koncem druhé světové války a v Koreji.

Vespa 150 TAP s protitankovým kanónem M20 a municí doplněná o vozík pro přepravu raněných.

Oproti klasickému protitankovému dělu se v případě bezzákluzového kanonu naplno eliminuje zpětný ráz zbraně. Hybnost náboje je po výstřelu eliminována protipohybem spalin, které vznikají při hoření výmetné náplně střely. Jednoduše řečeno, bezzákluzový kanon je taková zvětšená bazuka. Oproti klasickému dělu má výrazně nižší hmotnost, M20 vážila jen 50 kg a přitom dokázala s průbojnou střelou prorazit 100mm pancíř a zničit tak většinu tanků, které byly ve 40. a 50. letech používány.

Ale půlmetrákové dělo bylo i tak poměrně těžké na přesouvání v terénu jen tak v rukou nebo na zádech vojáků. Američané proto zbraň odpalovali třeba z jeepů. Ovšem francouzský nosič měl být ještě lehčí a levnější, jako ideální se ukázal skútr Vespa (letos slaví sedmdesátiny - čtěte zde), který se ve Francii vyráběl v licenci u firmy ACMA (Ateliers de Construction de Motocycles et Automobiles). Nejvýraznější modifikací Vespy 150 TAP byla hlaveň kanonu M20, na níž mimo jiné seděl i jezdec. Kromě toho byl upraven rám motorky a zkráceny převody. Upravená Vespa vážila 90 kg a dokázala uhánět rychlostí až 60 km/h.

Protitankový kanón M20 v akci

Idea byl taková, že protitankové vespy budou shozeny na padáku po dvou. Jedna byla vybavena dělem, druhá nesla munici. Náboje se daly naložit i na motocykl s hlavní, ale šest granátů zvedlo hmotnost na 150 kg a 150cm³ motůrek skútru už pod takovou hmotností úpěl. K obsluze M20 byli navíc stejně zapotřebí dva muži. Z kanonu se pochopitelně nedalo střílet za jízdy, protože vespa postrádala jakékoli zaměřovače.

Pro přesnou palbu muselo být dělo nainstalováno na klasickou trojnožku, kterou si vojáci vezli na vespě, a po zastavení se dalo pálit i přímo ze skútru. Výhodou byla v takovém případě velká mobilita.

Při bojovém nasazení v Alžírsku se Vespa 150 TAP ukázala jako velice účinná jak proti vozidlům, tak proti opevnění. Celkem bylo upraveno 500 kusů, ale po skončení alžírské války byly tyto vespy z výzbroje postupně vyřazeny. Důvodem byla nová výrazně lehčí protitanková zbraň M67, která nahradila kanon M20 a mohl ji obsluhovat dvoučlenný tým bez motorizovaného nosiče.