Překladatelka a výtvarnice Eva Liliana Vlachová
Svoji první vespu, dvoutaktní model PK50XL, si Eva pořídila před šesti lety v Berlíně. „Pékáčko“ koupila na inzerát v místě bydliště, ale ze samého respektu z jízdy je celou cestu domů tlačila.
„Abych se náhodou nějak neztrapnila, koupila jsem si kanystr, na kole jsem ho dojela k benzínce naplnit a doma pak v klidu přelila do nádrže.“
Časem překonala počáteční fobii z odbočování doleva na rušných křižovatkách: „Složité plánování trasy bez levotočivých zatáček a pohybování se po městě v soustředných kružnicích bylo neefektivní,“ glosuje Eva.
Když se po letech v zahraničí stěhovala zpět do Prahy, vespa šla s ní. Přivedla jí do života i jejího muže, rovněž vášnivého vespaře. S ním a partou přátel pak vyrazila na osmisetkilometrovou cestu na sraz vesp do Terstu.
„Ta euforie v cíli i nezapomenutelné výjezdy na slovinská sedla Mangart a Vršič za to stály. Ale na začátku mi znepříjemňovala cestu nová helma,“ vzpomíná Eva.
Já a vespaEva Liliana Vlachová. Překladatelka a výtvarnice. Svůj život, práci i roli matky s nadhledem glosuje na Instagramu jako @liska_v_kurniku
|