Bílá corona je velkou chloubou českého zastoupení Toyoty, však také parkuje na výsostném místě na recepci firmy a vítá návštěvy. "Tento vůz nedávno zaujal čestného předsedu společnosti Toyota Motor Corporation Šoičira Toyodu, který tady byl na návštěvě. Byl překvapený, jak se sem auto dostalo," popisuje Vaněk. A startuje vůz, který rok a půl nevyjel.
Motor naskočí po prvním otočení klíčkem. Jemně se rozběhne a tichounce přede. A vůbec s ním corona není líná, posádku naopak překvapí odpich, i když veze tři dospělé.
V porovnání s dnešními auty působí klasický sedan subtilně, uvnitř je však
nečekaně hodně místa. Ve své době to bylo vlastně auto kategorie dnešního avensisu. Kabina je překvapivě prostorná. Dospělí se vejdou i dozadu s pohodlím. Za dvoumetrovým čahounem vpředu je na zadních sedadlech ještě stále místo na nohy.
Jízda je pohodlná, houpavá. Podvozek tvoří vpředu lichoběžníkové závěsy, zadní poháněnou nápravu nesou listové pružiny.
Jedenapůllitrový čtvercový motor (vrtání i zdvih 78 mm) s rozvodem OHV má výkon přibližně 72 koní. Coronu rozjede maximálně na stočtyřicítku, spotřeba je při normální jízdě kolem 9 l/100 km. "Zrychlení z nuly na stovku zvládne za 17 sekund, což je na přelom šedesátých a sedmdesátých let velmi slušné," popisuje Vaněk. Neznalý divák bude postrádat víčko nádrže, je důmyslně schované za zadní registrační značkou.
Corona (typ BT 40) se představila v září 1964. Model s motorem vpředu pohánějícím zadní kola byl k mání kromě klasické limuzíny také jako kombík, pick-up a kupé.
Corony do ČSSR doputovaly oficiální cestou díky barteru s Japonskem. Do Asie tehdy jely zetory, do Československa corony. "Výsledkem zkoušek čtyř typů japonských vozidel v ČSSR v loňském roce (Datsun 1000, Datsun 1600, Toyota Corolla 1100 a Toyota Corona 1500) a jednání na brněnském veletrhu budou první japonské automobily na československém trhu. Bylo rozhodnuto zakoupit typ Toyota Corona 1500," líčí dobový Svět motorů.
"Příběh začal v roce 1970, kdy se dovezlo 402 těchto vozů, z nich asi 300 se prodalo běžným uživatelům," popisuje Vaněk. Zhruba stovka kolovala mezi taxikáři a pražskými a brněnskými hotely a jejich půjčovnami. Část údajně putovala i na ministerstvo vnitra.
"Nejprve se corona prodávala v Tuzexu, ale vzápětí se představila jako 'novinka roku 1970' v Mototechně, kde stála 110 tisíc korun," popisuje Vaněk. Po roce zlevnila na 79 tisíc Kčs, což bylo přibližně stejně jako cena Fiatu 125p. Je však třeba dodat, že corona byla v té době už výběhovým modelem, který od roku '64 prodělal několik modifikací a končil kariéru.
Stojí za zmínku, že originální česky psaný návod k použití, který v Toyotě k bílé coroně také mají, byl vytištěný v Japonsku.
"Servisní síť v praxi vypadala tak, že dva automechanici proškolení v Belgii působili v autoopravnách v Hradci Králové a v Hlučíně," popisuje specializovaný magazín Motor Journal. Už v dobách aktivní kariéry překvapovaly toyoty své majitele spolehlivostí, takže servis nebyl tak často potřeba.
Nekazí se
"Mezi majiteli měl být i kardinál Tomášek, údajně jedna stála i v garážích prezidenta Gustáva Husáka," líčí Vaněk.
V provozu je podle něj dnes v Česku kolem deseti kusů, pár je jich i na Slovensku.
"Dalo nám velkou práci ji zrenovovat," vypráví o bílém kousku , který vlastní přímo Toyota Motor Czech, Tomáš Vaněk. Sám má doma ještě další dvě, které čekají na renovaci. "K autu jsme dostali obrovské množství náhradních dílů. Takže jsme byli schopni postavit auto v podstatě znovu z nových originálních dílů," popisuje. "Byly toho dva valníky dílů včetně plechařiny."
Motor Journal k tomu přidává skvělý postřeh: "Společnou zkušeností pak byla absolutní bezporuchovost toyot. Většina majitelů udělala stejnou 'chybu', nakoupila si na základě zkušeností s předchozími značkami velké množství náhradních dílu do zásoby. Očekávali jednak výskyt poruch a jednak to, že díly nebudou k dostání. Nestalo se ani jedno, ani druhé. Smolaři, kteří opravovali coronu po autonehodě, měli potřebné díly v ostravské Mototechně (ze skladu v Belgii) rychleji než díly na škodovku z Boleslavi."
75. narozeniny"V polovině 30. let minulého století si tehdy mladý Kiichiro Toyoda uvědomil potenciál sériově vyráběných vozů určených široké veřejnosti," tak začíná Toyota popis své vlastní historie. Že se z výrobce tkalcovských stavů stane největší automobilka světa by tehdy nehádal ani největší snílek. V roce 1936 byl dokončen prototyp Model AA. Při rozhodování o označení modelu se firma rozhodla vyhlásit veřejnou soutěž. Vítězný návrh z 20 000 podaných přihlášek obsahoval japonské znaky představující slovo "Toyota". Byl přijat, protože evokoval rychlost, ale zároveň se dal napsat v japonských znacích osmi tahy a osmička je pro Japonce šťastné číslo. Tak vznikla Toyota a Model AA byl vůbec prvním vozem nesoucím toto nové označení. V roce 1937 se malá divize vyčleněná z Toyoda Enterprise přetvořila v Toyota Motor Company. A 3. listopadu zahajuje činnost japonský podnik Koromo, který byl první montážním závodem firmy na výrobu automobilů. Dnes, o 75 let později, má Toyota na počítadle na 200 milionů vyrobených vozů. |
