Vědci varují: vibrace auta vás mohou za volantem uspat

Výzkum melbournské univerzity RMIT ukazuje, že přirozené vibrace vozu mohou řidiče uspat již za 15 minut.

(ilustrační snímek) | foto: Policie ČR

Podle profesora Stephena Robinsona z RMIT (Royal Melbourne Institute of Technology) jeden z pěti Australanů někdy usnul za volantem. Člověk by možná řekl, že za to mohou nekonečné australské silnice, ale podle Robinsona jsou příčinou vibrace, které auto vydává.

„V případě, že jste unavení, stačí jen málo, abyste začali klimbat,“ říká Robinson a dodává: „Jemné vibrace, které člověk vnímá přes sedadlo, mohou snadno ukolébat jeho tělo i mozek.“

Usínají i odpočatí

Výzkum, který Robinson vedl, se zaměřil na vytrvalé vibrace o nízkých frekvencích, jež obvykle auto při jízdě vydává. Ukázalo se, že podobné chvění postupně zvyšuje ospalost, a to dokonce i u zdravých a odpočatých lidí.

„Stačilo 15 minut a již se začínaly objevovat první příznaky klimbání, za hodinu a půl byla zásadně ovlivněna schopnost řidičů se koncentrovat a zůstat v pozoru,“ popisuje závěry studie profesor Robinson.

Ilustrační snímek

Výzkum probíhal na simulátoru v laboratoři, kde 15 dobrovolníků muselo absolvovat únavnou monotónní cestu na dvoupruhové dálnici. Zařízení simulátoru bylo posazeno na speciální vibrační desce, která se v jednom případě chvěla s frekvencí od 4 do 7 Hz a ve druhém zůstávala v klidu.

Únava vyvolaná vibracemi u všech „subjektů“ zvyšovala psychologickou i fyzickou náročnost úkolů, které jim vědecký tým zadával. Jejich těla se s touto skutečností snažila vypořádat, což se projevilo zvýšenou tepovou frekvencí. Ta postupně rostla, až se po zhruba 60 minutách dostala k maximu.

„V dohledné době bychom chtěli výzkum provést na větším vzorku a studovat vliv věku na podobně vyvolanou únavu, otázkou může být i souvislost se zadržováním dechu během spánku,“ říká další z výzkumníků, profesor Mohammad Fard.

Studie navíc ukazuje, že kromě škodlivých existují i „dobré“ vibrace jiných frekvencí, které fungují opačně a místo aby ospalost způsobovaly, tak ji potlačují. „Chtěli bychom proto také rozšířit spektrum studovaných frekvencí,“ mluví o dalších plánech Fard. Tyto „dobré“ vibrace by následně mohli využít automobiloví designéři. Vědci z RMIT mluví hlavně o upraveném návrhu sedadel.

Mikrospánek není polehčující okolnost

Mikrospánek trvá zhruba tři až patnáct sekund. Během této doby člověk nevnímá žádné vnější podněty. "Podle britského ministerstva dopravy je příčinou až 20 procent dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Alarmujících 45 procent řidičů a 22 procent řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli," popisuje expert na dopravní bezpečnost Roman Budský.

Mikrospánek podle něj zpravidla neudeří z čistého nebe. "Před jeho nástupem řidiči pociťují zvýšenou únavu a dokonce ospalost, mají problémy s koncentrací pozornosti. Jejich oční víčka klesají, šoféři začínají ztrácet kontakt s realitou. Na vnější podněty reagují zpomaleně, hůře zpracovávají potřebné informace, hůře se orientují ve složitějších dopravních situacích. Bohužel však tyto varovné příznaky řadu řidičů neodradí od další jízdy," uvádí expert z Týmu silniční bezpečnosti.

Podle německé Rady pro bezpečnost silničního provozu (DVR) je 45 procent řidičů přesvědčeno, že jsou schopní se s příznaky únavy během jízdy vypořádat, 43 procent si je jistých, že bezpečně rozeznají okamžik, kdy by mohl udeřit spánek. A celých 17 procent pokračuje v jízdě navzdory pociťované silné únavě.

"Během mikrospánku může neřízené vozidlo ujet stovky metrů. Zdřímnutí za volantem po dobu tří sekund při rychlosti 90 km/h znamená, že vozidlo ujede bez řidiče celých 75 metrů. Během nich může vybočit do protisměru, kde protijedoucí šofér nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit," varuje Budský.

"Rovněž tak si to může neřízený automobil namířit doprava a vyjetí ze silnice v plné rychlosti rozhodně nezůstane pro posádku bez závažných následků."

Ovšem mikrospánek může být smrtelně nebezpečný i na dálnici. Během 15 sekund při rychlosti 130 km/h projede neřízený vůz ohromujících 540 metrů. „Rozhodně se nevyplatí počítat s tím, že mikrospánek bude brán v případě zavinění nehody jako polehčující okolnost. Ba právě naopak. Při posuzování míry zavinění bude nesporně přihlíženo k tomu, že nastupující únavu je schopen každý řidič včas rozpoznat a podle toho se i zachovat,“ varuje Budský.