Zavedení vjezdu na emisní známky plánují Klimkovice na březen 2013. Do té doby musí být vytvořený systém vydávání známek. Má být stejný jako v Německu: žádná známka pro nejméně ekologická auta, červená pro ta, která mají první katalyzátory, pak žlutá a pro nejekologičtější auta zelená.
Známka na přední sklo, která ukáže, jak moc vaše auto znečišťuje ovzduší, bude stát 150 korun. Půjdete si pro ni nejspíš na radnici nebo stanici technické kontroly. V Německu dnes stojí na stanicích technické kontroly ekoznámka pět eur, tedy zhruba 130 korun. Kdo do Německa jezdí, už kulatou samolepku na čelním skle asi má. V plánu je i vzájemné uznávání ekoznámek.
Euronormy roztřídí auta
Známky by se měly vydávat na základě emisních norem Euro. Auta zhruba do roku výroby 1992, která většinou měla karburátor a nebyla vybavena katalyzátorem výfukových plynů, se nevejdou do žádné euronormy. Proto se jim říká Euro 0. Přibližně do roku výroby 1996 pak platila norma Euro 1, asi do roku 2000 pak Euro 2. Dnes už se mohou prodávat osobní auta splňující minimálně ekonormu Euro 5. Euro 6 bude povinná od roku 2014.
Přibližné jsou všechny časové údaje proto, že existovaly a existují výjimky. Takže třeba starý Saab 900i z roku 1985 může plnit normu Euro 1 díky tomu, že už má katalyzátor.
Budou ojeté diesely na ocet?Pokud se emisní zóny zalíbí městům a ta je začnou rychle zavádět, dá se očekávat zemětřesení na trhu ojetin. Podobnou situací si prošlo před pár lety Německo. Dnes je jedním z nejdůležitějších údajů v inzerci ojetých vozidel právě ekonorma, kterou vůz splňuje. Krátce po zavedení emisních zón se naplnily německé autobazary levnými starými auty, která nikdo nechtěl, protože s nimi nemohl jezdit. "Ojetá vozidla se dnes kupují dle potřeb a ceny, emisní limity nepatří mezi sledované parametry českými zákazníky," popisuje situaci na českém trhu obchodní ředitel autobazaru Auto ESA Vladimír Laibl. "Emisní norma, kterou plní dané vozidlo, je zapsána v popisu vozidla." Podle Laibla dnes ale Češi auta takto nekupují. Neočekává ani, že by jejich ceny nějak výrazně spadly. "Jejich výhodou je velká oblíbenost na českém trhu daná přímými nízkými provozními náklady – nízkou spotřebou," vysvětluje Laibl. Auto ESA dnes prodává 60 procent dieselových aut, z toho víc než třetina plní ekonormu Euro 3 a víc než polovina se vejde do Euro 4. |
Pokud máte benzinové auto splňující normu Euro 1, dostáváte zelenou známku. Naftová auta splňující ekonormu Euro 2 dostávají červenou, za Euro 3 žlutou a za Euro 4 a 5 nejvyšší zelenou známku. Na plánovanou emisní známku tak v Česku nedosáhnou dieselové vozy vyrobené přibližně před rokem 1997 a vozy s benzinovými motory vyrobené obecně před rokem 1993. Průměrné stáří aut v Česku je přitom 14 let. Pokud by radnice sáhly po přísnějších limitech, budou mít statisíce řidičů problémy.
Nepořádek v techničáku
Normu Euro, kterou vůz splňuje, lze vyčíst z Osvědčení o registraci vozidla, lidově zvaného velký technický průkaz. Jenže ne všechna auta mají ve velkém technickém průkazu takovou euronormu zapsanou. Třeba majitel staré benzinové felicie, která má nárok na zelenou ekoznámku, může mít v dané kolonce zapsáno jen S2. U některých aut může být zase v kolonce "emise" uvedeno třeba číslo evropské směrnice EHK nebo EHS (třeba EHK 83 R04 B). Do jaké euronormy váš vůz patří pak zjistíte jen pomocí speciální tabulky.
Stejný problém se řešil před čtyřmi roky v souvislosti s ekopoplatkem za převod vozidla. K tomu vydalo ministerstvo dopravy metodický pokyn (9/2008) s tabulkou, kde jsou jednotlivé normy EHK a EHS vypsané a k nim přiřazené odpovídající euronormy – více zde.
V tom případě máte vyhráno, s takovou tabulkou by ten, kdo bude ekoznámky vydávat, měl umět pracovat.
Tento přehled ekonorem je z roku 2008, z dob platnosti normy Euro 4 (ale prodávala se už i auta Euro 5). Ministerstvo dopravy zatím nebylo schopno odpovědět, zda bude vydávat nový metodický pokyn. "Ministerstvo obdrželo tento návrh v rámci meziresortního připomínkového řízení. S materiálem se musíme nejprve podrobně seznámit," odpověděl mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. "Na druhou stranu je to jedna z motivací, jak pořizovat a provozovat vozidla, která vyhovují přísnějším ekologickým normám. Bude-li však potřeba, dá se očekávat úprava onoho dokumentu."
Když údaj chybí
Ale může to všechno vyjít i o dost dráž. Bude totiž také docela hodně vozů, kterým údaj, z něhož lze vyvodit jejich ekologičnost, v techničáku chybí. Týká se to především aut do roku výroby 1995, protože do té doby se na zápis emisního limitu do velkého technického průkazu moc nehledělo. Za věrohodné prokázání plnění emisního limitu se považuje vyjádření výrobce či jeho akreditovaného zástupce, v Česku jsou to třeba společnosti Dekra Automobil a TÜV SÜD.
Majitel vozu, který má v techničáku kolonku "emise" prázdnou, bude muset nejdřív na evidenční kontrolu, která stojí asi dvě až čtyři stovky. Na základě protokolu z "evidenčky" a velkého technického průkazu zjistí Dekra údaje o emisích a vydá potvrzení, to stojí další tisícovku.
Zdálo by se, že se to bude týkat jen starých felicií a podobných relikvií. Problémy očekává Petr Bellinger, šéfredaktor časopisu Chrom a plameny, který se specializuje na americké bouráky. "Já mám chrysler z roku 2005, tam je v poznámkách psáno, že splňuje ekonormu Euro 3. Ale není to rozhodně pravidlo. Obzvlášť u starších aut s tím bude problém." Potvrzuje to i naše zkušenost z autobazaru. Ojetý Chrysler PT Cruiser koupený v Česku měl v kolonce emise bílé místo....
Zóny plánuje i PrahaDalším krokem je pak omezování vjezdu autům s některými "špinavějšími" známkami. Třeba do Mnichova nebo Frankfurtu nad Mohanem tak dnes už mohou jen auta se zelenou známkou. Klimkovice nechtějí ve městě auta s horší než zelenou známkou. A tak už se do lázeňského města nedostanou třeba dieselová auta vyrobená před rokem 2006. Jinde v Evropě to řeší jednodušeji. Například v Itálii ekoznámky nemají, ale napíšou na značku na vjezdu do města, že je centrum uzavřené třeba pro naftová auta horší než Euro 4. Milán v obdobích, kdy se smogová situace zhorší, vyhlásí takové omezení na několik dní v médiích. Nízkoemisní zóny zřídili v 90. letech ve švédském Göteborgu nebo Stockholmu. Kromě Německa fungují také v Dánsku, Holandsku nebo Velké Británii. O zavedení uvažuje Francie nebo Rakousko. Podle Matyáše Vitíka, tiskového mluvčího ministerstva životního prostředí, o zavedení nízkoemisních zón uvažuje Praha. Plánuje je i Ostrava a dlouhodobě i Ústí nad Labem. Brno je naopak prozatím odmítá. Řidičům, kteří by do zóny vjeli nevyhovujícím vozidlem, by hrozila pokuta za porušení zákazu vjezdu. Výjimku mají mít například místní obyvatelé nebo automobily záchranného systému. Zóny mají v Česku být jen v oblastech, které zároveň mohou motoristé objet po silnici stejné nebo vyšší třídy. |
