Náklady na výrobu vodíku elektrolýzou vody v posledních pěti letech klesly o 40 procent a s dalším technologickým rozvojem a rozšiřováním výroby budou dále klesat. Prvním státem, který vypracoval národní vodíkový program, v němž tento plyn figuruje jako strategický nosič energie, bylo Japonsko. Česko připravuje využití vodíku v autech a chystá otevření prvních čerpacích stanic. Vyplývá to ze zprávy Hydrogen Economy Outlook, vypracované analytiky z Bloomberg NEF.
Pokud bude v nejbližších desetiletích značná část ekonomiky založena na čistém vodíku produkovaném bez emisí, umožní to dle studie omezit světovou emisi skleníkových plynů až o 34 procent. Vodík by se mohl stát klíčem k dekarbonizaci odvětví, jež jsou silně závislá na fosilních palivech, jako je hutní průmysl, těžkotonážní silniční a námořní doprava nebo výroba cementu.
Vytvoření infrastruktury pro skladování a přepravu vodíku je ale spojené se značnými náklady. Aby se vodík mohl stát stejně všeobecně dostupný, jako je v současnosti zemní plyn, byly by potřeba velké investice. Například pro zajištění stejné úrovně energetické bezpečnosti, jakou v současné době poskytuje zemní plyn, by se infrastruktura skladování vodíku musela rozšířit tři až čtyřikrát. Její výstavba by stála zhruba 637 miliard dolarů do roku 2050.
Převést velká hospodářská odvětví na vodík bude možné jen v případě, že státy a regiony, včetně EU, začnou skutečně realizovat strategii eliminace všech emisí do roku 2050.
České ministerstvo dopravy v rámci dosavadních tří dotačních výzev podpoří výstavbu osmi čerpacích stanic na vodík. První by měla vzniknout již letos v rámci sítě Benzina společnosti Unipetrol. „V přípravě je rozšíření o vodíkové plnicí stojany na třech čerpacích stanicích Benzina v Praze, Brně a Litvínově. Projekty jsou nyní ve stadiu získávání potřebných povolení a výběru dodavatelů,“ říká mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl. Během příštího roku by také měla vzniknout samostatná stanice v Ústí nad Labem vedle Setuzy, kde vodík pro vozy poháněné palivovými články vyrábějí.
V Česku zatím žádné vozy na vodík nejezdí. Zástupci automobilky Toyota v lednu uvedli, že letos po otevření prvních čerpadel dovezou několik vodíkových vozů Mirai první generace. Do roku 2030 by v zemi podle ministerstva průmyslu mohlo jezdit 60 000 až 90 000 aut na vodíkové články.
V roce 2014 japonské ministerstvo hospodářství představilo plán pro nasazování vodíkových článků a následně tento postup v letech 2016 a 2019 aktualizovalo. Do realizace strategie se velmi rychle zapojily japonské podniky. Prim mezi nimi hraje Toyota, která zahájila svůj program rozvoje vodíkových technologií již v 90. letech. Roku 2014 uvedla na trh vodíkový sedan Toyota Mirai, poté se zapojila do projektů rozšiřování vodíkové infrastruktury v Japonsku, Evropě a ve Spojených státech.
Sto padesát firem, mezi kterými je například Daimler nebo Honda a BMW, založilo konsorcium Hydrogen Europe, podporované Evropskou komisí, které si dalo za cíl do roku 2030 nastartovat prodej vodíkových vozů, tou dobou má jezdit 95 tisíc kamionů s palivovými články a být k dispozici tisíc vodíkových plniček.
Na světě je 432 plnicích stanic na vodík
I přes rozmach hybridů a bateriových elektromobilů se v oblasti alternativních pohonů čím dál více výrobců nechává slyšet, že za palivo budoucnosti považují vodík. Nicméně na straně infrastruktury zatím vodík zůstává daleko za klasickými palivy, plynem i elektřinou. Na světě je celkem 432 plnicích stanic a z toho jen 330 veřejných.
V Evropě se nachází 117 stanic, přičemž tahounem je v tomto směru Německo, kde jich funguje už 87 a dalších 43 má přibýt do příštího roku. Druhá je Francie (26 stanic a dalších 34 je připravováno), nicméně Francouzi tuto infrastrukturu dimenzují primárně na nákladní a autobusovou dopravu. Z Asie stojí za zmínku Japonsko, které provozuje celých 114 vodíkových stanic. V USA jasně vede Kalifornie se 48 stanicemi ze 74 celkových.
Daimler s Volvem společně za prosazení vodíkuNěmecká a švédská automobilka čerstvě uzavřely partnerství, v rámci kterého budou jejich nákladní divize spolupracovat na vývoji a produkci kamionů s palivovými články, které z vodíku vyrábějí elektřinu pro pohon. Finální podpis má být do konce roku. Daimler i Volvo mají v joint-venture podniku padesátiprocentní podíl. Německá značka už dlouho zkoumá vodíkovou technologii ve své divizi Mercedes-Benz Fuel Cell v německém Nabernu a Volvo jí polovinu koupí za 600 milionů eur. „Daimler Truck a Volvo Group budou i nadále soupeři ve všech ostatních oblastech,“ uvedly firmy při oznámení partnerství. Cílem spolupráce je v tomto případě snížit náklady na vývoj a urychlit uvedení technologie palivových článků na trh užitkových vozidel. První nákladní Volva a Mercedesy na vodík vzešlé z tohoto projektu mají dorazit v roce 2025. „V kontextu aktuální ekonomické recese je spolupráce ještě více potřebná pro dosažení cílů požadavků Green Deal ze strany EU v reálném časovém horizontu,“ uvádí Daimer. Německá značka koncem roku 2019 představila funkční prototyp kamionu poháněného elektřinou z palivových článků, zatím s třísetkilometrovým dojezdem. Volvo před rokem představilo své elektrické kamiony a počítá s tím, že do konce této dekády uvede do provozu vodíková vozidla. |
10. července 2017 |
