Osud automobilů z kauzy Dieselgate v USA byl dlouho nejasný. Z kraje letošního roku jsme přinesli reportáž z kalifornského města Victorville, kde v poušti stálo přes 20 000 dieselových Volkswagenů a nějaká ta Audi. Už tehdy bylo jasné, že ve Victorville auta pouze nestojí, ostraha areálu nám prozradila, že jsou sem neustále přivážena auta nová a některá zase putují pryč.
Podobných areálů s podobným režimem bylo počátkem letošního roku v USA celkem 37 a podle všeho se v rámci nich musel Volkswagen vypořádat se zhruba 440 000 automobily. Dle předchozích odhadů si zhruba 20 procent zákazníků nechalo svůj dieselový vůz upravit a provozuje jej dál, většina však auto odprodala zpět VW. Osud těchto vozů skladovaných na desítkách míst USA teď zmapoval portál New York Times. A překvapivě není tak ponurý, jak se mohlo zdát.
Podle NYT se podařilo Volkswagenu velkou část aut upravit a tato nabízí k prodeji. V loňském roce měl podle New York Times VW zásobu asi 100 000 upravených dieselů, které čekaly na zákazníky. A nacházely je překvapivě rychle. Dealeři kupují upravená ojetá auta v aukcích skrze program certifikovaných ojetých vozů. Auta dále upravují. I několikaleté stání (většinou v poušti) na vozech totiž zanechalo určité stopy, takže prodejci následně u vozu vymění provozní kapaliny a i některé díly, jako třeba brzdy a pneumatiky. Mění se i baterie, stěrače, filtry, někdy je třeba vyměnit i některé další části.
Takto opravená auta už putují k zákazníkům, kteří mají spoustu důvodů, proč si Volkswagen poznamenaný Dieselgate pořídit. I když si vozy vyžádaly různé úpravy a opravy, jejich ceny jsou příjemně nízké. New York Times například zmiňuje příběh Sida Heilbrauna, který si v letošním roce pořídil ojetý Volkswagen Golf z roku 2015. Za vůz s nájezdem asi 61 000 kilometrů zaplatil zhruba 11 500 dolarů, tedy v přepočtu asi 270 000 korun. Vzhledem k tomu, že i v USA obzvlášť kompaktní auta v poslední době zdražují, je to pro spotřebitele velmi lákavá částka.
Prodej ale nepodporují jen nízké ceny. Volkswagen zákazníkům auta nabízí s velkorysou zárukou, která platí po čtyři roky nebo 48 000 mil (tedy něco přes 77 000 kilometrů). A k tomu je tu ekonomika provozu. Heilbraun používá auto k dennímu dojíždění do práce na zhruba padesátikilometrové trase a hlásí průměrnou spotřebu asi 5,7 litru na 100 kilometrů. To je hodnota, která mu může v USA uspořit klidně i polovinu nákladů na palivo, obzvlášť když předtím provozoval velké SUV od Lexusu, které podle jeho slov bylo žroutem.
Jiný příklad ukazuje, že cena dieselových aut je lákavá i v porovnání s podobnými auty na benzin. V roce 2014 stál základní model VW Jetta s benzinovým motorem 16 720 dolarů, zatímco diesel vyšel na 23 195 dolarů. Teď je ale podle New York Times mezi ojetým dieselovým a benzinovým modelem cenový rozdíl v podstatě nulový.
Zdá se, že i díky tomu jsou alespoň někteří Američané ochotni na emisní skandál zapomenout. Ostatně, pokud chtějí úsporné auto, mají na tamním trhu jen pramálo možností a to obzvlášť v kompaktní třídě: kromě některých hybridních modelů, jejichž ceny jsou podstatně vyšší, jsou často jedinou úspornou možností právě dieselové Volkswageny.
Dealeři si tak podle NYT prodeje pochvalují, někteří dokonce hlásí, že zákazníkům dodali více „repasovaných“ dieselů, než kolik jich předtím vykoupili. Nabídka je často hodně lokální a pro vozy zamíří zákazníci i z velmi velké vzdálenosti. A zásoby prý proto rychle ubývají. Podle Chada Probsta z dealerství ve Fort Wayne v Indianě zbývá v programu asi 70 000 aut, která ještě dealeři od VW po úpravách nenakoupili. Většina z nich jsou ovšem modely VW Passat, které se netěší takové popularitě. Typů Jetta a Golf, těch u zákazníků nejoblíbenějších, tak zbývá vcelku málo. A to může hnát ceny výše. Podle některých odhadů se poslední upravené diesely původně vykoupené v rámci Dieselgate prodají zhruba v polovině roku 2020.
Pak definitivně Volkswagen s dieselovými auty v USA skončí. Tedy alespoň takový je plán.
