Výlet ve stylu hipíků: s Volkswagenem California po Kalifornii

  • 20
Volná láska, kalifornské slunce a z rádia duhově zmalované kulaté dodávky zní nakřáplý hlas Janis Joplin. O dvacet let později je to surf, hranatá krémová dodávka a Hotel California od Eagles. Ta dodávka je legenda, styl života a nese s sebou vzpomínky.

Letos slaví tato „nejvíc nej“ verze Volkswagenu Transporter třicátiny. Nejnovější verzí slavné dodávky jsme vyrazili kolem Los Angeles a staří hippíci na plážích bledli závistí.

Jak voní Kalifornie? První, co mě uhodí do nosu, když vylezu z letištní haly losangeleského letiště, je vůně marihuany. Stylověji tento trip začít nemůže. Slavná místa z filmů, videoklipů, knih a vyprávění objedeme v autě, které znají na jihozápadním pobřeží USA prostě úplně všichni nad pětatřicet - Volkswagenem California.

S Volkswagenem California po Kalifornii

Hollywood, Santa Barbara, Mullholand Drive, Bitter Creek, Santa Monica. Cestovat budeme v hippísácké legendě: za volantem obytného Volkswagenu California, ovšem v její nejnovější generaci T6.

Tato dodávka v Evropě platí za pracanta, služebák instalatérů, ale v nóbl provedení se uplatní i jako neuvěřitelně praktický rodinný přepravník, taxík a klidně i limuzína s koženými křesly vzadu. To tady ve Státech je navždycky nejslavnější s výklopným stanem na střeše, surfem na víku kufru a Eagles halasícími z rádia na pláži v Santa Barbaře. To je první místo, kam míříme. A bereme to po americku: kafe do kelímku a spořádaně s kolonou (ze staré ameriky vedle s pěti mlaďochy se line hudba a zase ta omamná vůně).

Šineme se mezi všemi těmi hybridními toyotami, plnotučnými pick-upy, americkými svalnatými sporťáky (většinou je za volantem sedmdesátiletý švihák) a japonskou a prémiovou evropskou konfekcí a mezi tím se pravidelně objevuje ON. V Kalifornii se ty původní Californie, hranaté nestárnoucí zobytnělé dodávky vytvořené na základech legendární třetí generace VW Transporteru, dodnes prohánějí. Majitelé se s nimi hrdě chlubí.

Hranatou Californii představili v roce 1988, devět let po uvedení základního provedení Volkswagenu T3 (v USA se prodávala pod názvem Vanagon). A věděli, proč ji tak pojmenovali. Na plážích u Los Angeles to bylo možná jedno z nejběžnějších aut té doby. Surfařům a potomkům hippies sloužil jako pojízdná chata. Do dneška vyrobil za tři dekády Volkswagen na 160 tisíc Californií.

S Volkswagenem California po Kalifornii

Výklopná střecha od firmy Westfalia, která je s přestavbami volkswagenů na obytné vozy spjatá odnepaměti, dávala bivakování s autem úplně jiný rozměr. Pod tím netradičním stanem (dnes už ho může za příplatek dokonce vyklápět elektrohydraulicky ovládaný mechanismus) byla totiž vlastně postel na střeše, takže se spí jak na nebesích.

Obytného provedení se dočkala už první generace T1 s děleným čelním oknem a dveřmi na boku otevíranými jako skříň už v roce 1951. Tehdy se jmenovalo Camping-Box a i za ním stál výrobce obytných přívěsů, firma Westfalia.

Taková je California i dnes. Je to hotelový pokoj na kolech: spousta místa, pohodlí, lednička, tekoucí voda, sprcha a suverénní jízdní vlastnosti dnes už šesté generace Transporteru.

Dole je obývák a kuchyňka v jednom a v případě potřeby se sklopí sedadla zadních řad a vyspí se tam královsky další dva. Ve skrýších ve dveřích jsou ukryté židle a stolek a na boku střechy vysunovací markýza. To je automobilové putování hogo-fogo. První noc trávíme na samotě na kopci nad Santa Barbarou. Nejzásadnější potíž: zaparkovat, aby auto bylo rovně a já se při spaní na střeše nesvaloval na stranu. Teplo rozhodně není, ale nezávislé topení necháváme vypnuté, stačí spacák.

S Volkswagenem California po Kalifornii
S Volkswagenem California po Kalifornii
S Volkswagenem California po Kalifornii

Odkvetlé květinové děti

Velkou výhodou Californie je to, že má stále formát normální evropské dodávky, není to karavan, se kterým se mizerně manévruje, leckde s ním neprojedete a někam vás s ním ani nepustí. Po časném budíčku projedeme vilovou čtvrť u pobřeží, kde před fajnovými domy, jaké známe z amerických bijáků, bloumají bezdomovci, kteří tu nocují pod hvězdnou oblohou schovaní pod keřem, a míříme do vnitrozemí. Cílem je Ojai. Malebné ospalé městečko stárnoucích hippíků, kteří tu šlechtí zahrádky, chodí do biobistra na jídla ukuchtěná z toho, co vypěstují farmáři v okolí, a pak zajdou poklábosit do knihkupectví, které sídlí v bývalém kostele. Všechny knížky se dovnitř nevejdou, a tak mají dvě šarmantní dámy vzpomínající na květinové roky a svoje první auta (VW Brouk a Transporter) na vyzdobené zahrádce ještě filiálku v klasickém kulatém americkém karavanu; pod dohledem Sochy svobody, samozřejmě.

S Volkswagenem California po Kalifornii

Až vám budou vyprávět, že se v Americe nesvezete, nevěřte jim. Právě z ospalého Ojai šplhá do hor parádní klikatá cesta, která si nezadá z těmi nejřidičštějšími silnicemi vůbec. Širokými oblouky se benzinový transporter protahuje suverénně po Maricopa highway (silnice 33) až na ohromující náhorní plošinu s rezervacemi Los Padres a Bitter Creek. Tam na tábořišti na plošině s výhledem na kilometry kolem přenocujeme a ráno hurá do Hollywoodu. A zase po americku. Pětařicetikilometrová silnice, která nás dovádí k dálnici, je rovná jako když střelí, na horizontu vidíte nádherné hory kolem foliovníky. Na záda transporteru funí truck, který jede podle svého, ne podle limitů a z rádia hrají Beach Boys svoje Kokomo.

Zázrakem se prosmýkneme štrúdlem na desetiproudé dálnici, vyšplháme klikaticí na Mulholland Drive, pak na opačný kopec k nápisu Holywood a hurá na hamburger, hranolky a colu do fastfoodu. Na parkovišti opět spousta zvědavců, kteří se nebojí zeptat na cokoliv a rovnou by sepsali objednávku. Většinou taky v telefonu bleskově najdou fotku své californie.

Ta hranatá „nejkalifornštější California“ T3 měla v osmdesátých letech jako poslední z rodu Transporterů motor vzadu, pod podlahou nákladového prostoru (zpočátku vzduchem, pak vodou chlazený boxer). Už následující generace T4, která dodnes v celé Evropě srdnatě slouží v každodenním používání řemeslníkům, sportovcům i rodinám a platí za jedno z nejpoctivěji postavených aut vůbec, měla motor vepředu. Dnes tam má generace T6 moderní přímovstřikové turbobenziny nebo turbodiesely.

Transporter T4, vyráběný v letech 1990 až 2003, byl také poslední generací praktického volkswagenu, která se prodávala v Americe, říkali mu tam Eurovan. Vnuci hippies, surfaři ze Santa Barbary ani maminky se smečkou dětí či instalatéři tam tu předchozí (T5) ani dnešní Californii (T6) prostě nekoupí. A to bych jich za ty tři dny prodal jen podle nadšených dotazů na parkovištích a křižovatkách „z okna do okna“ od ostatních řidičů snad dvacet.

V Ojai strávíme hodinu předváděním nejnovější Californie dvěma párům, jeden vzpomíná, za kolik kupoval tu svoji koncem osmdesátých let, druhý vypadá, že bude chtít měnit za svůj obytňák, kterým přijel. Tak proč Volkswagen dodávky v Americe nenabízí? Neprodal by je, byly by moc drahé, protože je vyrábí v Evropě, při dovozu (který taky něco stojí) by musel platit clo. Transporter by byl na tamní poměry jednoduše moc drahý. Americká konkurence by byla citelně levnější a Mercedes si tam na dodávky postavil fabriku. V Česku stojí nejzákladnější „zaplechovaný“ řemeslnický Transporter 524 226 korun s daní, ceník Californie startuje na částce 1,3 milionu.

Ještě vykoupat v Santa Monice, kde nám nad hlavami startují letadla, vyfotit v záchranářských budkách, kde Mitch Buchannon dohlížel na pořádek a řečeno se Secret Service: L.A. Goodbye!