Autíčko na setrvačník byl hit školkových heren. Párkrát na místě zabrat o podlahu za kola, roztočit tak setrvačník a autíčko pak uhánělo po podlaze parádně dlouho. Teď se setrvačníkem koketuje Volvo, ovšem nikoliv u malých autíček, ale u opravdových velkých aut.
KERSAnglická zkratka znamená "kinetic energy recovery system" a česky značí systém pro znovuvyužití kinetické energie. |
Vypůjčený z formule
Setrvačníkový systém KERS pro rekuperaci energie při brzdění má původ ve formuli 1. Vznikl jako alternativa k plně elektrickým hybridním řešením, na rozdíl od nich je totiž takový systém schopen rychleji pohltit velké množství energie. Míra rekuperace elektrické energie do baterií má totiž své limity, zatímco hranice roztočení setrvačníku leží podstatně dále.
Nezávislý setrvačník
Volvo nyní hlásí, že úspěšně dokončilo kompletní testování svého vlastního setrvačníkového systému, a další fází je tak jeho příprava na sériovou výrobu. KERS má být u Volva namontován na zadní nápravě, a nebude tedy přímo spřažen s motorem, který má pohánět kola přední. Energie na zadní kola putuje přes bezestupňovou převodovku CVT, která je se setrvačníkem úzce spojena. Systém je v současné verzi schopen dodávat výkon asi 59 kW (80 koní) a autu s přeplňovaným čtyřválcem (například z nové řady VEA), tak dodává jízdní výkony srovnatelné s vozy s přeplňovanými šestiválci.
Volvo tvrdí, že podle současného testovacího cyklu NEDC má setrvačník v kombinaci s turbo čtyřválcem oproti podobně výkonnému přeplňovanému šestiválci ušetřit až 25 procent paliva. Nejefektivnější je systém v městském provozu, kde dochází k častému zrychlování a brzdění.
K úsporám paliva se navíc přidává i velmi dobrá dynamika. Experimentální Volvo V60 se setrvačníkem prý zrychlí na stovku za pouhých 5,5 sekundy. Přispívá k tomu mimo jiné i velmi rychlý nástup síly od setrvačníku a právě i fakt, že dochází k přenosu na zadní nápravu, která má při zrychlování lepší trakci.
Uspořádání setrvačníkového KERS systému Volvo u zadní nápravy
Jen šest kilogramů těžký karbonový setrvačník se umí při brzdění roztočit až na 60 tisíc otáček za minutu. Auto začíná šetřit palivo už v okamžiku, kdy řidič sešlápne brzdový pedál. Automaticky totiž ihned vypne spalovací motor. Díky tomu může hlavní pohonná jednotka zůstat v městském provozu vypnutá zhruba polovinu času.
Moderní setrvačník Volvo má průměr 20 centimetrů a točí se ve vakuu, aby byly zmírněny třecí ztráty. Volvo se chlubí, že je na tomto poli průkopníkem. Už v osmdesátých letech totiž firma testovala možnost využití setrvačníku v modelu 260. Tehdy však byl setrvačník těžký a z oceli, což omezovalo jeho využitelnost.
Nové motory s revolučním vstřikováním
Snižovat spotřebu nebude Volvo jen pomocí setrvačníků. Tento systém se do výroby teprve chystá a automobilka pro něj hledá konkrétní uplatnění. Už letos na podzim se ovšem dočkáme zcela nové řady čtyřválcových motorů Volvo Environmental Architecture (VEA). Půjde o zážehové i vznětové motory zcela nové konstrukce, které v průběhu let kompletně nahradí všechny stávající pohonné jednotky pod kapotami vozů švédské značky.
Volvo tak z nabídky vyřadí šesti- a osmiválcové motory. Přeplňované čtyřválce VEA mají mít vyšší výkon než současné šestiválce a přitom spotřebu nižší než dnešní čtyřválce. V kombinaci s hybridním řešením (nejdříve nejspíš elektrickým, pak i zmíněným setrvačníkovým) se pak mají výkonem vyrovnat dnešním osmiválcům.
Společně s motory VEA představí Volvo také novou osmistupňovou automatickou převodovku, která by měla zvýšit jízdní komfort a opět přispět ke snížení spotřeby.
Vstřikování i-ART vyrovná díky průběžně upravované dávce paliva spalovací tlaky ve válci
Volvo také představilo zásadní technickou novinku, která se na podzim objeví v dieselových motorech řady VEA. Půjde o inteligentní přímé vstřikování paliva i-ART. To pracuje se zvýšeným maximálním tlakem vstřiku 2 500 Bar, zároveň je však jako první přímovstřikový systém schopen tlak nezávisle regulovat na každém vstřikovači. Součástí každé vstřikovací jednotky je totiž samostatný výpočetní modul a systém regulace tlaku. Elektronika monitoruje vstřikovací tlak a díky jeho okamžitému automatickému přizpůsobení dávkuje přesně tolik paliva, kolik je pro aktuální cyklus potřeba. O kolik novinka sníží spotřebu, zatím známo není, ale kromě ní má vylepšit i emise, výkon a zvukový projev motoru.
Pokrok i v oblasti elektromobilů
Volvo také pokračuje ve vývoji elektromobilů. Již od letošního léta budou mít vybraní firemní zákazníci možnost v praxi vyzkoušet nejnovější verzi elektromobilů Volvo C30. Stovka vylepšených vozů má elektromotor Siemens s výkonem 89 kW (120 koní) a točivým momentem 250 Nm. Akcelerace z nuly na 70 km/h autu trvá 5,9 sekundy.
Siemens má být hlavním dodavatelem elektrického pohonu pro novou Scalable Product Architecture, tedy platformu, na které budou stát všechna budoucí volva. Ta umožní zástavbu jakéhokoli pohonného systému, od spalovacích motorů přes hybridní ústrojí až po plně elektrický pohon, aniž by bylo nutné dodatečně zasahovat do konstrukce automobilu.
Aktuální vylepšená verze testovacího elektrického C30 se chlubí především novým systémem rychlého nabíjení. Auto má totiž jako první elektromobil zabudován výkonný 22 kW třífázový nabíjecí systém. Z třífázové zásuvky se tak akumulátory vozu s dojezdem 164 km (podle cyklu NEDC) plně dobijí pouze za 1,5 hodiny. Rychlá desetiminutová zastávka přidá energii na dalších 20 km jízdy. Pro porovnání: dobíjení z běžné jednofázové 230 V zásuvky trvá 8 – 10 hodin.
