Řidiči nabízí Volvo V50 sebevědomý pocit jistoty: ocitá se v těle antického ideálu krásy a v rukou má sílu urostlého a hrdého seveřana schopného si poradit v nesnázích.
Může se hoditVyberte si vůz on-line! www.automodul.cz |
Výjimečný podvozek s víceprvkovou zadní nápravou (podobnou má i nový Ford Focus), na ten "uslyší" hlavně muži.
Ženám se zase zalíbí aura bezpečí, která Volvo doprovází. Co kalí nadšení z nejmenšího volva? Především cena.
Zaplatit za auto z pomezí nižší střední a střední třídy 800 tisíc, se odhodlají především příznivci značky, nebo individualisté, kteří se chtějí jednoznačně odlišit.
Nota bene, když platí o dost více za techniku (motor) "středotřídního" Fordu.
|
Navenek je ale Volvo stále stejně "nad věcí", aristokracie není pro každého, tak proč se podbízet cenou.
Atletické tvary pasují V50 na ideál krásy. A "kombíkáři" mají o další objekt svých hříšných snů navíc. Úspornost tvarů - vlastní posledním Volvům - je ovšem pojata s nezaměnitelnou výjimečností.
Ač kombík, udělá velkou parádu při výletu na hory, stejně jako cestě do divadla. Je svůj, má nezaměnitelný "volvo-design", hodí se ale ke každé sukni, sedne ke každé kravatě.
Babyvolvo se jasně hlásí ke svým odrostlějším sourozencům. Tělo jako monolit, který bylo designérům líto opracovávat. Jednoduché a jasné linie, kterým však nechybí urozenost a ladnost. "Vé-padesátka" působí mohutnějším dojmem než předchůdce, má ale dynamiky na rozdávání.
Nechybí ani moderní prvky: směrovky v zrcátkách, nebo čiré oči světel. Působivá záď, se světly po celé výšce posledního sloupku, v praxi ukazuje, že předsudky o "krabicoidních" kombících mají patřit hluboké historii minulého století.
Pohledné kombi prostorovým přeborníkem není, pro čtyřčlenou normálně narostlou posádku ale nabídne místa akorát. V pěti se cestování spíše nedoporučuje, při pohledu na výrazné tvarování zadní lavice pátý cestující stejně raději uteče.
Kufr je docela mělký, ale protože je V50 kombík, lze mu to odpustit. Pochvalu si zaslouží vstup, kterým budou zavazadla nastupovat. Nic nepřekáží k pohodlnému nakládání, dveře se pak zavřou bez toho, aby jim bylo potřeba nadvakrát "domlouvat". V řeči čísel: ve čtyřech odvezete 417 litrů zavazadel, ve dvou se s vámi do auta vejde 717 litrů nákladu
Interiér nenabízí výstřelky, rozhodně ale není nudný. Vše je na svém místě a v dosahu. Chybí odkládací prostory. Nezakrytá plocha za středovým panelem věci přímo vybízí k tomu aby se rozutekly. Do symbolických kapes ve dveřích nacpete nanejvýš balíček papírových kapesníků. Pochvalu naopak zaslouží obří schránka před spolujezdcem.
Auto pozná, kolik lidí v autě jede a když se kdokoliv z vás v autě nepřipoutá (i vzadu), zvukový hlídač mu to rychle rozmluví. I ti nejotrlejší vydrží jeho nadávky (pípání) ignorovat jen několik sekund. Pozor na vás dává už od nejzákladnější výbavy plná bezpečnostní výbava. Tzn.: ABS kočírující kotoučové brzdy "na všech čtyřech", brzdový asistent, stabilizační systém (u Volva DSTC), 6 airbagů a systém ochrany páteře při nárazu zezadu (WHIPS). Pro úplnost dodejme, že v crashtestech EuroNCAP dostal sedanovitý sourozenec "Vé-padesátky" Volvo S40 pět hvězdiček, ochranu dětí v autosedačce zvládá na 4 hvězdičky, mohutná příď dává chodcům "dvouhvězdičkovou šanci".
Nadčasovému vnitřku dodává potřebný "šmrnc" středový panel. Svou minimální tloušťkou pracoviště řidiče dokonale odlehčí, společně s madly dveří může být vyveden v různých dekorech (v našem případě "průhledné-ufo", v řeči Volva: Iced Aqua). Ovládání klimatizace, rádia a všeho ostatního zač si připlatíte je dostatečně "polopatické". Vše je přehledné, základní ovladače jsou výrazné a mají svou předem jasně danou funkci. I ti, jejichž technický vývoj se zastavil u zapínání klimatizace Škody 120 (rozuměj: otevírání okénka), vše pochopí hned napoprvé bez hloubkového studia manuálu.
Za zmínku stojí specifický potahový materiál použitý v interiéru testovaného exempláře. "Tváří se" jako nepromokavý "gore-tex" má zajímavý a netradiční vzhled a je nečekaně příjemný na omak. U Volva mu říkají Dala a u nižších výbav se za něj připlácí 15 tisíc.
Ve všech jízdních disciplínách si V50 vede s přehledem. Díky umírněným rozměrům a přesnému řízení se sebejistě cítí v uličkách města, stejně jako na dálnici. Víceprvková zadní náprava a další podvozkové komponenty sdílené s Fordem Focus, to je pojem, o kterém toho bylo napsáno víc než dost. S Volvem V50 je tak řádění v zatáčkách kratochvílí. Máte-li rádi jízdu, při které vám kombíkovská záď zatáčku narovnává, je "Vé-padesátka" auto přesně pro vás.
Auto je i při vysokých rychlostech velmi klidné, aerodynamiku nezrazují ani zrcátka (daní za to je jejich velikost), kdyby byl motor o něco tišší, dostalo by babyvolvo z chování jedničku s *. Má totiž vybrané vystupování, hodné auta o nějakou tu třídu výše.
Kombík s dieselem pod kapotou je zvíře na našich silnicích nadmíru rozšířené a oblíbené, V50 ukazuje proč. Dvoulitrový common-railový diesel pod kapotou z produkce Fordu (ovšem vyvinutý francouzským PSA) nabízí dostatek výkonu.
Motor se choval o něco méně kultivovaně než ve fordech, co do energie a síly ale nic nepostrádal, bylo ho ale třeba na diesel docela dost "točit". 136 koní (100 kW) připravených vyrazit k trysku je pak stále při chuti, kroutící moment pod kterým asfalt úpí (320 Nm) se u dieselu rozumí jaksi samosebou.
Moderní auto s moderním dieselem pod kapotou už se dnes do dobré společnosti neodváží s pouhými pěti převodovými stupni. Šestistupňová převodovka V50 ale stojí za pozornost. Její ovládání je o něco tužší, poskládaná a přesná je tak jak se sluší. Šokem je ale (ne)délka drah, sportovně zaměřená auta se musí před V50 stydět. Z neutrální pozice je to na každou rychlost tak dva centimetry a "padají" tam rychleji, než si vzpomenete. Krátká hlavice je tvarovaná trochu nezvykle, ale už se jí nebudete chtít pustit.
Bohužel ale inženýři u Volva při "zápalu boje" trochu nedomysleli řazení zpátečky. Zvolili dnes stále oblíbenější pozici vedle jedničky, kdy se řadí "přes odpor". Kombinace superkrátkých drah a velmi malého "odporu", který převodovka v V50 vyžaduje, je ale velmi nešťastná. Za celý týden intenzivního ježdění (40% v pražském provozu), si ani jeden z testovacích jezdců na jedničku-zpátečku nezvykl. Razantní starty si řidič odpustí, při rychlém zařazení rychlosti totiž jen tipuje na jakou stranu se auto rozjede. Při rozjezdech "bez nervů" na dvojku ale pomůže příjemně nastavený pedál spojky.
Na řidiče, vyznávající pohodovou jízdu s automatickou převodovkou, Volvo zapomnělo. K dvoulitrovému dieselu "automat" přikoupit nelze.
Při razantní jízdě si auto řeklo o osm litrů nafty na sto kilometrů. Pod vedením klidného řidiče pak klesla k šesti litrům. Tabulky výrobce mluví o průměrné 5,7 litrové průměrné spotřebě.
Volvo je "prémiovou" značkou Fordu. Kromě "jinakosti" nabízí moderní techniku a nezaměnitelný vzhled. Reputace superbezpečné "švédské oceli", která ochrání posádku před výbojným sobem, se zdá neotřesitelná.
Babyvolvo není nijak malé, za milion (992 000 Kč), kolik stojí nejdražší V50, se ale dá jezdit přeci jen "ve větším". Nejlevnější má pod kapotou benzinovou 1,8 a stojí 758 000, švédský kombík s nejchudší výbavou a s dvoulitrovým dieselem stojí 795 tisíc
A "kombíkáři" mají o další objekt svých hříšných snů navíc. |
Kufr je docela mělký, ale protože je V50 kombík, lze mu to odpustit. Pochvalu si zaslouží vstup, kterým budou zavazadla nastupovat. |
Ve čtyřech odvezete 417 litrů zavazadel, ve dvou se do auta s vámi vejde 717 litrů nákladu. |
Interiér nenabízí výstřelky, rozhodně ale není nudný. Vše je na svém místě a v dosahu. Chybí odkládací prostory. |
Nadčasovému vnitřku dodává potřebný "šmrnc" středový panel. Svou minimální tloušťkou pracoviště řidiče dokonale odlehčí. |
Ovládání klimatizace, rádia a všeho ostatního zač si připlatíte je dostatečně "polopatické". Vše je přehledné, základní ovladače jsou dostatečně výrazné a mají svou předem jasně danou funkci. |
Auto pozná, kolik lidí v autě jede a když se kdokoliv z vás v autě nepřipoutá (i vzadu), zvukový hlídač vám to rychle rozmluví. |
Dvoulitrový common-railový diesel pod kapotou z produkce Fordu (ovšem vyvinutý francouzským PSA) nabízí dostatek výkonu. |
Kombík s dieselem pod kapotou je zvíře na našich silnicích nadmíru rozšířené a oblíbené, V50 ukazuje proč. |
Ve všech disciplínách si V50 vede s přehledem. Díky umírněným rozměrům a přesnému řízení se sebejistě cítí v uličkách města, stejně jako na dálnici. |
Babyvolvo se jasně hlásí ke svým odrostlějším sourozencům. Tělo jako monolit, který bylo designérům líto opracovávat. Jednoduché a jasné linie, kterým však nechybí urozenost a ladnost. |
Působivá záď, se světly po celé délce posledního sloupku, v praxi ukazuje, že předsudky o "krabicoidních" kombících mají patřit hluboké historii minulého století. |
"Vé-padesátka" působí mohutnějším dojmem než předchůdce, má ale dynamiky na rozdávání. |
Nechybí ani moderní prvky: směrovky v zrcátkách, nebo čiré oči světel. |
Pohledné kombi prostorovým přeborníkem není, pro čtyřčlenou normálně narostlou posádku ale nabídne místa akorát. |
V pěti se cestování spíše nedoporučuje, při pohledu na výrané tvarování zadní lavice pátý cestující stejně raději uteče. |