Přes tři tisíce nových pracovních míst a zvýšení výroby na 1000 aut denně - takové jsou plány společnosti Škoda Auto na rozsáhlou modernizaci závodu ve Vrchlabí. Z kvasinského závodu škodovky se už stal největší zaměstnavatel v královehradeckém kraji.
Do roku 1999 se z Kvasin vozily karosérie na montáž do Mladé Boleslavi. Pak přišlo revoluční rozhodnutí, že se přímo tam zahájí výroba limuzíny Superb.
Rozmach Kvasin
"Pro budoucnost závodu byl rozhodující rok 2000. Do modernizace se tehdy vložilo zhruba 190 milionů eur, plochu závodu jsme zdvojnásobili a rozšířili okolní areál,“ uvedl ředitel kvasinské automobilky Jan Tauchman. Výstavba začala v červenci roku 2000.
V dubnu 2002 automobilka otevřela zmodernizovaný závod. Vznikla nová lakovna a montáž Superbů s denní kapacitou 150 aut. Modernizace trvala 14 měsíců, stála přes šest miliard korun a patřila k největším investičním akcím Škody Auto. V té době tam pracovalo 1550 zaměstnanců a automobilka stále přibírala.
Velké investice
Loni v srpnu automobilka oslavila výrobu stotisícího vozu modelu Superb. Ty se vyrábějí už sedmým rokem. Letos začala příprava na novém modelu Superbu, který by se měl začít vyrábět v příštím roce. Fotografie ZDE
Dalším krokem modernizace závodu v podhůří Orlických hor byla příprava na výrobu modelu Roomster. Pro něj se v Kvasinách rekonstruovala svařovna a přistavěla se nová část montážní linky. Denně se zde může vyrobit až 350 roomsterů. Vloni automobilka dokončila rozsáhlé logistické zázemí. Investice výrazně proměnila celý areál závodu i okolí.
Největší zaměstnavatel
Do kvasinského závodu firma za posledních sedm let investovala přes devět miliard korun. V současné době z linek sjíždí denně asi 85 superbů a 320 roomsterů. V závodě pracuje asi 3600 lidí a je tak největším zaměstnavatelem v Královéhradeckém kraji.
Dalšímu posílení automobilového průmyslu v kraji by mohlo pomoci rozšíření závodu ve Vrchlabí, o němž se nyní mluví. Z podkladů pro posouzení vlivu na životní prostředí vyplývá, že plánovaná modernizace vrchlabského závodu by mohla přinést přes tři tisíce nových pracovních míst, zvětšení plochy na třiatřicet hektarů a o razantním zvýšení výroby ze současných 150 na 1000 aut denně. Modernizace by se měla dokončit do roku 2009.
Automobilka ve Vrchlabí plánuje rozšíření montážní haly a svařovny spolu s výstavbou nové lakovny. Vrchlabský závod by se měl rozšířit na plochu dnešního fotbalového stadionu.
Vedení automobilky vážné úvahy o rozšíření svého vrchlabského závodu nedávno potvrdilo. Bližší podrobnosti ale uvést nechce.
"Oficiální rozhodnutí o tom, zda se bude továrna ve Vrchlabí rozšiřovat, zatím nepadlo. Vrchlabský závod má v této chvíli zajištěnu produkci na nejbližší dva roky a o jeho další modernizaci se jedná,“ sdělil mluvčí společnosti Škoda Auto Jaroslav Černý.
Kvasiny kdysi proslavila populární felicie
Závod v Kvasinách byl začleněn do mladoboleslavské automobilky po druhé světové válce. Původně to byla karosářská dílna vyrábějící karosérie pro automobily Jawa. V poválečném období se v Kvasinách montovaly například vládní automobily Škoda Superb a Roadstery 1101.
V druhé polovině 50. let tam vyvinuli otevřený typ Škoda 450, pozdější Felicii. Tu pak v roce 1964 nahradil model Škoda Octavia Combi, který z linky sjížděl až do roku 1971. Později se tam montovaly sportovnější verze škodovek, jako Š-110 R a Škoda Rapid.
Po vstupu Volkswagenu byly Kvasiny jediným závodem Škody, který montoval užitkový vůz pod značkou VW.
Z Vrchlabí vyjel první forman i favorit
Tradice automobilové výroby ve Vrchlabí sahá k roku 1908, kdy se tam vyráběly karosérie především pro libereckou automobilku RAF. V roce 1946 byla karosárna znárodněna a přičleněna k mladoboleslavské automobilce.
Hlavní výrobní náplň představovaly vývoj a výroba užitkových a sanitních vozů. Od počátku 80. let se ve Vrchlabí kompletovaly nejdražší verze osobních škodovek, které ze tří čtvrtin šly na export, dokonce až do Kanady. Ve Vrchlabí se zhotovily první vozy Š105/120, Favorit, Forman i Felicia.
Ve Vrchlabí nyní automobilka vyrábí vozy Octavia Combi 4 x 4 a Octavia Tour, jejichž výroba by měla pokračovat, dokud o ně bude na trhu zájem.
Vladimír Bílek, Štěpánka Tůmová,
Ivan Truhlička, MF DNES
