VW Transporter: předčí nejednoho konkurenta

24. 3. 1999 - Volkswagen Transporter vyjel od roku 1949 na silnice ve více než sedmi a půl milionech exemplářích čtyř generací. Na trhu ojetin nejvíce znamenají auta třetí řady z let 1979 až 1990.

Ta jsou k mání za částky od třiceti tisíc v nejstarších exemplářích přes padesátitisícové z poloviny osmdesátých let až po stodvacetitisícové kusy ze závěru výroby a v nejžádanějším provedení dieselových mikrobusů.
I současná generace se příblížila širšímu okruhu lidí - ceny automobilů ze začátku devadesátých let jsou pod dvousettisícovou hranicí. Zájemce o starší vůz přitom může - pokud nekoupí vysloveného vysloužilce - vycházet z předpokladu, že Volkswagen posledních dvou generací bude lepší než mnohá srovnatelná víceúčelová konkurence. To neplatí v případě vozů ze sedmdesátých let či dokonce starších, které naopak byly proslulé korozí karoserie a kromě jiného i zásadními problémy brzd. Na zdejším trhu ojetin se ovšem prakticky nevyskytují.
Víceúčelové Volkswageny osmdesátých a devadesátých let podle statistik TÜV významně převyšují srovnatelné vozy například v antikorozní ochraně. Auta ve stáří od sedmi do jedenácti roků trpí zásadní korozí nosných dílů šestkrát až osmkrát méně než konkurence. Potíže nebývají s řízením ani s brzdovým vedením či brzdovými hadičkami, nadprůměrně dlouho odolává rzi a prasklinám výfuk. Výrazně méně se na hodnocených vozech vyskytují netěsnosti s úniky oleje z motoru a převodovky.
A jsou-li zmíněná vozidla v několika ze sledovaných parametrů v podprůměru, zpravidla neklesají do červených čísel nijak hluboko. Významněji jsou závady provozních brzd u tří- až pětiletých aut, zatímco starší vozy jsou i v této oblasti lepší než průměr. Konkrétně u zadních brzd bývají rezervy v účinnosti, brzdový pedál mívá dlouhý mrtvý chod. Poměrně brzy "odcházejí" brzdové destičky, s účinností ruční brzdy mívají potíže víceúčelové Volkswageny prakticky všeho stáří. Mechanici a obchodníci s ojetinami u zmíněných automobilů poukazují na problémy se synchrony převodovek. U výrobků do roku 1982 byly hlučné (vzduchem chlazené) a v některých typech i málo výkonné benzinové motory.
Za hodné pozornosti doporučují odborníci vozy až od ročníku výroby 1984, který přinesl první ze zásadních zlepšení v antikorozní ochraně karoserií.
Transportery posledních dvou generací mají motory o obsahu od 1,6 do 2,5 litru o výkonech od 37 do 81 kilowattů, diesely jsou k dispozici od roku 1980.
Opravy patří k dražším. Vyplývá to z údajů značkových prodejců, kteří upozorňují, že ceny jednotlivých dílů jsou orientační a u různých typů se mohou více či méně lišit - vůz třetí generace/vůz současné generace: blatník se sloupkem/blatník - 4930 Kč/4800 Kč, přední nárazník - 6000/13 500, přední světlomet - 2000/4300, alternátor - 12 000/15 000, chladič - 7800/7800.

Volkswagen bus třetí generace
+ výborná antikorozní ochrana
+ stabilní řízení
+ kvalitní brzdové vedení a hadice
+ trvanlivý výfuk
- hlučné a málo výkonné motory
- málo trvanlivé synchrony v převodovce
- málo trvanlivé brzdové destičky

Volkswagen bus současné generace
+ výborná antikorozní ochrana
+ kvalitní řízení
+ solidní výrobní zpracování
+ vynikající užitné vlastnosti
- nedostatky v účinnosti zadních provozních brzd
- nedostatky v účinnosti parkovací brzdy
- zbytečně velký mrtvý chod pedálu brzdy
- málo trvanlivé brzdové destičky