Pokud se budou znalci bavit o vynálezci prvního automobilu, mohou si k tomu koupit bednu piva, a stejně se během dlouhého večera dost možná obecně přijatelné pravdy nedoberou.
100 objevu lidstvaDalší příběhy čtěte v magazínu Víkend MF DNES |
Může nás napadnout jistý mnich ze 17. století, Ferdinand Verbiest je jeho ctěné jméno. Rodák z Flander během misijní cesty v Číně vyrobil pro tamního císaře vozítko poháněné párou. Geniální! Následovali William Murdoch, Richard Trevithick či Francis Maceroni. Jenže pořád jsme v období páry. A automobily na páru přece nejezdí.
První smysluplné pokusy se spalovacím motorem si připsali belgický inženýr Étienne Lenoir a německý kolega Siegfried Marcus. Nicméně jedno jméno mezi všemi otci automobilu vyniká. Karl Benz. Kolem něho se ovíjí legenda, která se začala psát ve vší skromnosti, aby skončila jako připomínka jedné z největších postav strojírenství vůbec.
Škodův spolužák
Dědeček byl velmi zdatný kovář, tatínek mašinfíra na bádenské železnici. To už jsou slušné předpoklady, aby malého kluka začala technika zajímat. Karl, narozený 25. listopadu 1844, mohl mít o své budoucnosti velmi rychle jasno. Bohužel, nebylo mu přáno sdílet nadšení s otcem. Tatínek zemřel, když mu byly dva roky. Dostal zápal plic a doktoři už ho nedokázali zachránit, nemoc byla přímým důsledkem jeho profese. Nachladil se v nekryté kabině lokomotivy.
A tak se musela starat maminka, což zvládala navzdory omezeným příjmům velmi dobře. V devíti letech se mladý Benz dostal na gymnázium, jenže nevzdělával se pouze v učebnách. Vlastní laboratoř si zřídil přímo v domě a hodiny a hodiny experimentoval. Navíc byl podnikavý. Rodinný rozpočet vylepšoval jako nájemný fotograf a cizí mu nebyla ani jemná mechanika hodinových strojků. Brzy se v okolí vědělo, že jistý chlapec Karl Benz je přes opravy machr.
Zásadní setkání ovšem nastalo na univerzitě v Karlsruhe. Profesor Ferdinand Redtenbacher nabyl přesvědčení, že pára už míří do minulosti. A své studenty pro to nadchnul. Není náhodou, že jedním z nich byl mimo Benze i jistý Emil Škoda, zakladatel plzeňské Škody.
Za vším hledej ženu
Pokud někdo nadává na ženy za volantem, měl by se omluvit. Bez ženy by automobil nevznikl. Respektive vznikl by později. Benz si po studiích prošel zaměstnáním ve výrobě železničních vagonů, následně se podílel na stavbě mostů. V hlavě měl ale sen. Spalovací motor.
Prostředky na jeho realizaci získal z věna své ženy Berthy, domácnost byla v jednu chvíli bez koruny, což není u vynálezců úplná výjimka. Benz měl na rozdíl od mnohých kolegů štěstí – investice se mu vrátila.
Možná nevíte
|
Začal zásobovat velké fabriky, vlastní strojírny musel rozšiřovat. Ale v hlavě měl tolik nápadů, nových nápadů. V bankách si vymýšlel důvody půjček, nemohl přece říct, že hodlá uvést na trh vůz, který pojede bez koní. Nikdo by mu nepůjčil. Bláznům se nepůjčuje.
Bláznů se našlo víc. Gottlieb Daimler ve spolupráci s Wilhelmem Maybachem dokonce sestrojil první motocykl se spalovacím motorem. Nicméně na hlavní vynález se čekalo do roku 1885, kdy Benz předvedl první automobil. Tříkolku poháněnou vlastní silou.
O rok později si zaregistroval patent číslo 37435 – „vozidlo poháněné benzinovým motorem“ – a bylo hotovo. Mimochodem, tři kola použil proto, že ještě nebylo dokonale vyřešeno řízení volantem, a pohon řešil čtyřtaktní jednoválec, který neměl sílu ani jednoho koně. Ale stačilo to na rychlost téměř 15 kilometrů v hodině.
První pořádný výlet na tomto stroji podnikla manželka Bertha s potomky, když jela navštívit matku a cestu dlouhou devadesát kilometrů přes jisté nesnáze zvládla (o tom čtěte více zde). Stejně tak se církev zvládla postupně smířit s tím, že automobil není ďáblův, nýbrž Benzův vynález.