LPG neznačí jen alternativní palivo do spalovacího motoru, je to také zkratka pro pečlivě střežený areál Lommel Proving Ground. Automobilka zde na nově vyvíjených vozech simuluje všechny možné podmínky. Jediné, co tu nasimulovat neumí, jsou extrémní teplotní podmínky, za nimi se musí prototypy vydat třeba za polární kruh.
V Lommelu běžně novináři nejsou vítáni. Jako jedni z mála jsme mohli do vývojového centra, jehož srdcem je testovací polygon, nahlédnout. Většina systémů, které jsme viděli, byla stále ve vývojovém stadiu. Přesto veškerá předváděná technika fungovala s velkou jistotou.
Předváděcí auto doslova sedělo na zadních tlumičích, protože mělo kufr plný počítačů. Inženýři musí ještě zvládnout jejich zmenšení a implementaci do řídicích jednotek. Ford však už plánuje, že předváděná technika bude běžnou součástí sériových vozů v horizontu pěti let.
Auta blízké budoucnosti se automaticky vyhnou překážce
Největším překvapením a chloubou vývojářů Fordu je systém, který dokáže předejít kolizi.
Systém autonomního objetí překážky dokáže předejít srážce nejen se stojícím či pomalu jedoucím vozidlem, ale také s chodcem.
V případě, že řidič nezareaguje, začne auto automaticky brzdit, systém vyhledá volný prostor z obou stran překážky a převezme řízení, aby provedl vyhýbací manévr.
Technologie byla testována v rychlostech přes 60 km/h. Údaje z výzkumu prozrazují, že méně než třetina řidičů, kteří někdy narazili zezadu do jiného vozidla, se před nehodou pokusila změnit směr jízdy.
Testovací jezdec vysvětlil, že nám zatím ukazují jednu z vývojových verzí opravdového systému. V tomto případě to znamenalo dřívější nástup počítačem řízeného manévru, než bylo nezbytně nutné. Přesto jsme se vyhýbali objektu v řádu pár metrů. Sériové provedení by mělo čekat na odpověď řidiče ještě o chvíli déle, než by nebyl schopný srážce zabránit.
Automobil s touto funkcí byl vybaven kamerou, třemi radary a ultrazvukovými senzory.
Systém automatického nouzového vyhýbání sleduje prostor kolem vozidla.
Čidla zaznamenala bílý vůz v nebezpečné vzdálenosti. V této chvíli řidič záměrně nedrží volat.
Nejprve systém vyhlásí poplach, nebezpečí kolize. Zároveň předvede řešení situace. Ve vedlejším pruhu je volno, proto nabízí vyhnutí.
Nakonec provede vyhýbací manévr. Pochopitelně umí brzdit v případě, že ve vedlejším pruhu je provoz.
Manévr byl docela prudký, a tak nás zajímalo jestli systém zvládá sněhem pokrytou vozovku. Byli jsme ujištěni, že i s tímhle se počítá. Dokonce proběhly testy na zasněžených silnicích Švédska.
Dozvěděli jsme se, že elektronický strážce se rozhoduje mezi krizovým brzděním a vyhýbacím manévrem při rychlostech pod 50 km/h podle toho, který z manévrů je bezpečnější. Rozsah snímaného prostoru se odvíjí od rychlosti. Od dvaceti metrů při pomalé jízdě až po dvě stě metrů při maximální rychlosti.
Při vyšších rychlostech o krizovém brzdění nemůže být ani řeč a vyhýbací manévr nastupuje okamžitě. Řidič je před možnou kolizí upozorňován vibrací a odporem ještě většího sešlápnutí plynového pedálu za doprovodu zvukových a vizuálních prostředků.
V kritické chvíli nastupuje nový asistent. Pochopitelně můžete nad autem převzít kontrolu. Řidič tak stále zůstává hlavní v ovládání vozidla.
"Již dnes Ford vyrábí a prodává automobily s vyspělými systémy aktivní bezpečnosti. Systém Active City Stop snímá padesátkrát za sekundu obraz situace před vozem a v případě nutnosti začne automaticky brzdit," popisuje Martin Linhart, tiskový mluvčí českého zastoupení Fordu. "V rychlostech do 15 km/h dokáže nehodě zcela zabránit, do 30 km/h výrazně zmírní její následky."
Parkovací asistent zaparkuje opravdu sám
Pokud jste někdy pozorovali provoz na velkém parkovišti, tak víte, že parkování činí problémy velkému počtu řidičů. Tady účinně pomáhá další asistent.
Dnes řidič ovládá plyn a auto samo točí volantem. U Fordu chtějí hranice posunout ještě o kus dále. Jednoduše najdete na parkovišti místo, kam chcete zaparkovat, vystoupíte z vozu a necháte ho, ať si s tím poradí sám.
Demonstrace proběhla na simulované garáži. Parkování bez zásahu řidiče předvedl sériový focus s dvanácti (běžnými) parkovacími senzory.
Řidič zastavil auto v přímém směru před garáží, vystoupil a stisknutím tlačítka na klíčence nechal auto, ať zaparkuje.
Ukázka proběhla několikrát, aby bylo vidět, že systém je spolehlivý v různých, nikoli ideálních situacích. V případě nutnosti je auto schopné vyjet a přeparkovat se tak, aby byl dostatek prostoru pro vystupování z vozidla na obou stranách.
Senzory reagují jak na pevné objekty, tak i na případné chodce. V budoucnu bude auto také schopné zaparkovat i z kolmé polohy k parkovacímu místu.
Stejný systém už ukázal před nedávnem v akci dodavatel pro autoprůmysl, německý Bosch (video zde). Prozatím všichni, kdo se samoparkovacími asistenty koketují, ale řeší problém, jak donutit šoféra, aby na auto, které samo parkuje, pečlivě dohlížel. Škody napáchané autem, které se řídí samo, se po stroji těžko vymáhají...
Zbrklý potomek nepřekročí nastavenou rychlost
Pro mnohé rodiče nedocenitelnou výbavou bude takzvaný MyKey. Mladí s mokrým řidičákem, nedostatkem dovedností a citem pro situaci jsou často postrachem silnic. Často promění silné auto tatínka na zbraň hromadného ničení.
MyKey, neboli "klíč pro zbrklého potomka" nastavíte tak, aby vaše dítě nepřekročilo nastavenou rychlost. A pokud máte také strach o sluch, můžete nastavit i maximální hlasitost rádia. Tato vychytávka už je v Evropě k mání v novém Fordu Fiesta. Dostane se však i do dalších fordů.
