Z šedé oblohy se na veterány, zaparkované u pivovaru, lily proudy vody. Jejich majitelé se ohřívali u grogu v Automuzeu.
"Hodně majitelů radši nechá v takové slotě auta doma. Navíc je to první ročník, ta akce není ještě zažitá. Když jsem pořádal první setkání aut Porsche, taky jich přijelo málo. Dneska jich sem míří spousty,“ míní Milan Bumba z Automuzea.
I přes nepřízeň počasí se se svým tmavě zeleným Volkswagenem Brouk z roku 1961 z Prahy do Vratislavic vypravil Aleš Kulhavý. "Původně jsem ho koupil jako auto na normální ježdění, ale postupně jsem jej začal dávat do pořádku a stal se z něj sváteční veterán,“ popisuje majitel vozu. "S díly naštěstí není problém, sehnat se dá všechno. Jen ceny jsou trochu vyšší, úměrně k roku, ze kterého to auto je.“
Mnoho veteránistů dbá na to, aby jejich auto vypadalo úplně stejně, jako když vyjelo z výrobní linky. "Na mém autě jsou původní karosérie a podvozek. Jen motor je upravený. Na klasických veteránských setkáních, kde se přihlíží k originalitu, kapotu radši moc neotvírám,“ směje se Kulhavý.
Sám se kromě Brouka stará ještě o další staré volkswageny. "Mám vzácného vojenského kübelwagena, kterého v jedenačtyřicátém roce postavili Američané v Berlíně jako válečnou zakázku. Také mikrobus z třiašedesátého, takzvanou Ponorku. Na volkswagenech se mi líbí, že jsou to technicky dokonalá a zároveň nenáročná auta. A mají duši,“ uzavřel Kulhavý.
