Walter

Walter - KLASIKA Všechny vozy Walter vynikaly na svou dobu propracovanou technikou i elegancí karoserie | foto: Jindřih Lasík

Walter: český Rolls-Royce i speciál pro Le Mans

  • 2
Do bohaté historie tuzemského autoprůmyslu se zapsala významně i značka Walter. Její význam zůstal dodnes nedoceněn. A přitom právem platilo heslo, Walter - král vzduchu - král silnic.

Zručný mechanik a později odborník na ozubená kola Josef Walter patřil k výrazným postavám českého průmyslu hned vedle Laurina a Klementa. V malé dílně na Smíchově začal v roce 1898 stavět nejdříve jízdní kola, pak motocykly, tříkolky a nakonec i auta.

Na začátku byla láska
V počátcích podnikání se Walter seznámil s Barborou, dcerou zámožného klempíře Ballinga. Ale než získal od budoucího tchána souhlas ke svatbě, dostal od něj nejdříve úkol jako v pohádce: musel sestrojit tři jízdní kola.

Walterovi se to podařilo. A vyplatilo - díky bohatému věnu se mohl pustit do konstrukce prvního motocyklu. Spolehlivost a kvalita jeho výrobků mu přinesla další možnosti v oblasti, po které toužil - u stavby aut. V roce 1911 založil společnost s ručením omezeným se sídlem v Jinonicích.

Odtud pak nejdříve vyjížděly malé, ale hlavně kvalitní automobily řady W. K jejich popularitě přispělo také mnoho sportovních úspěchů.

I do vzduchu
Ve 20. letech se Walter zařadil i mezi přední výrobce leteckých motorů. Začal s licencí BMW, ale pak vyvinul vlastní hvězdicové pěti-, sedmi až devítiválce. Objednávaly si je evropské i zámořské státy. Licenci na tento letecký motor od Waltera zakoupil i Rolls-Royce.

Výroba automobilů byla sice omezena na úkor leteckých motorů, ale na druhé straně se díky nim zkvalitnily. Některé technologické prvky se dokonce přenesly na montáž automobilových motorů.

Za nejvyzrálejší konstrukci značky Walter se považují modely 6, respektive 6B. Měly otevřené i uzavřené karoserie od proslulých karosářských firem, věhlasného Sodomku nevyjímaje. Šestiválce objemu 2,8 litru a výkonu 60 koní byly použity také pro další modely. Zdařilý 6B Super potvrdil spolehlivost i v soutěži 10 000 km napříč Evropou. Za 13 dní urazil denně v průměru 700 km se spotřebou 14 litrů. Tým Walter zvítězil v klasifikaci značek.

Královský Walter
Senzaci způsobil model Royal s vidlicovým dvanáctiválcem 5,8 litru. Ve své době největší, nejvýkonnější a nejluxusnější automobil u nás byl právem přezdíván český Rolls-Royce. Dokázal, že výrobek českých konstruktérů se může směle srovnávat s nejrenomovanějšími vozy, jako byly před válkou Hispano Suiza nebo Horch.

Při konstrukci mistrovského díla se pracovalo s nejlepšími materiály a využity byly zkušenosti z letecké výroby. Podle některých pramenů vznikly tři, podle jiných 10 až 15, ale nedochoval se bohužel ani jeden.

Dvanáctiválce poháněly také autobusy pro 45 osob nebo hasičské vozy, u nichž byl objem zvýšen na 7,3 litru. Šlo o nejrychlejší hasičský automobil v Čechách.

30. léta - sláva a konec
Počátkem 30. let navázal Walter spolupráci s firmou Fiat, v jehož licenci postupně vzniklo několik modelů Bijou, Junior (Ballila) a nakonec dva šestiválce - levnější Princ a dražší Lord. Zvláště Junior se prosadil v automobilovém sportu.

V roce 1933 trasu Praha-Bratislava a zpět, kterou musel jezdec Knapp absolvovat dvakrát, ujel s typem Standart za 15 h 22 min. 37 s, což na tehdejších cestách představovalo úžasný průměr 103 km/h. Ještě než byla výroba automobilů v roce 1937 ukončena, „Waltrovku“ opouštěly i malé nákladní vozy a autobusy.
Po druhé světové válce se zde montoval lidový vůz Aero Minor II. I stejnojmenný speciál, s nímž v roce 1949 obsadila v proslulém závodě 24 hodin Le Mans dvojice Krattner a Suttnar nejen první místo ve třídě, ale podle tehdejší handicapové klasifikace celkově druhou příčku.

Tím však výroba automobilů v Jinonicích definitivně skončila, společnost Walter byl přejmenována na Motorlet.