Jasně bílá až namodralá zář automobilových světlometů s xenonovými výbojkami většinou dělí motoristy na dvě skupiny: jedni se v roli protijedoucích vztekají a připadají si oslněni, zatímco jiní kolegovi to mocné světlo podobající se dennímu závidí s nadějí, že si je pro svůj starší vůz také pořídí. Avšak první i druzí jsou vedle. Jednak je nezvratně prokázáno, že xenonová výbojka silničnímu provozu neškodí, a jednak ji nelze namontovat místo obyčejné halogenové žárovky do světlometu automobilu, který k tomu nebyl už ve výrobě připraven.
"S xenonovými výbojkami to je nyní jako s halogenovými žárovkami v sedmdesátých letech. Tehdy také při prvních setkáních s novým světlem měli řidiči zvyklí na klasické žárovky subjektivní pocit, že je halogeny oslňují. Dnes má xenony kdekdo, a nikomu nevadí. Řidiči dávno pochopili, že tenkrát je poněkud jiné světlo jenom vyvádělo z míry," říká Ladislav Flek, ředitel českého zastoupení firmy Hella, která právě ve vývoji a výrobě xenonového osvětlení motorových vozidel drží několik světových prvenství. Motoristé mají pravdu, když tvrdí, že protijedoucí auta s xenonovými výbojkami svítí víc. "Dávají dokonce dvaapůlkrát víc světla ve srovnání s halogenovou klasikou," upřesňuje Ladislav Flek a rekapituluje další výhody xenonů: "Mají jen zhruba poloviční spotřebu elektrické energie ve srovnání s halogenovými žárovkami a slouží prakticky po celou životnost vozidla. Nepochybně také přispívají k větší bezpečnosti silničního provozu - tím, že dávají světlo podobné dennímu, což vylepšuje vidění. V moderních systémech světlometů rovněž dokonaleji osvítí do šířky jízdní dráhu a zvětší tím dosah tlumených světel." Jak při všech zmíněných výhodách xenonové výbojky dokážou pracovat, aniž svou převahu dají znát svému okolí? Jinými slovy - jak to, že velkým výkonem neoslňují protijedoucí? "K výbojkovým světlometům neodmyslitelně patří technika, která automaticky vyrovnává délku osvitu podle zatížení i pohybu vozu a brání tak oslnění protijedoucích. Nechybí ani systém čištění ochranných skel," odpovídá Ladislav Flek. S tím také souvisí nemožnost montáže xenonové výbojky do klasického světlometu jakéhokoliv automobilu. "Ani náhodou nelze pomýšlet na dodatečnou montáž xenonů do stávajících světlometů starších typů škodovek či jiných srovnatelných a na zdejším trhu nejrozšířenějších automobilů," říká Pavel Beránek z jednoho z pražských Škoda-servisů. "Zatím to je věc luxusních vozů vyšší třídy, značek BMW, Mercedes, Audi či Opel." Jestliže výkon klasické žárovky omezuje bod tání wolframové spirály, je u novinky zdrojem většího světelného výkonu světelný výboj mezi dvěma elektrodami v prostředí tvořeném směsí vzácného plynu xenonu a kovových par. "Xenonová výbojka se od halogenové žárovky zcela zásadně liší nejenom konstrukcí, ale také tím, že ke svému nastartování a udržení světelného oblouku potřebuje zvláštní elektronickou řídicí jednotku, která přemění v autě obvyklé dvanáctivoltové napětí až na čtyřiadvacet kilovoltů a umožní vytvořit světelný oblouk," vysvětluje Ladislav Flek. Doplňuje, že právě do některých luxusních vozů zmíněných značek z posledních let lze xenonové výbojky dodatečně namontovat ale zase jen v případech, že k tomu auta byla už ve výrobě připravena. Ani zde ale nelze namontovat jen výbojky, je nutné vyměnit celé světlomety. "Z malých vozů dostane jako první možnost xenonových světlometů nový Volkswagen Polo třetí generace," říká Ladislav Flek. Čas přece jen ke xenonovému světlu přibližuje i majitele jiných než vyvolených automobilů. Právě firma Hella totiž na trh zavádí jako první na světě mikroxenonová světla - jako přídavné dálkové světlomety, jejichž montáž je možná na každý typ vozidla. Pro tuzemsko je stanovena cena zhruba do 20 tisíc korun za pár.
- středa 26. července 2000
