Supersporty jsou výkladními skříněmi nových technologií a nová YZF-R1 v tomto směru určitě nezklamala. Její nová generace přijíždí s něčím, co osloví všechny příznivce závodů MotoGP. Její motor je totiž vybaven technologií zapalování Big Bang, která se dosud používala výhradně zde – stejným způsobem pracuje i závoďák M1 Valentina Rossiho.
Jedná se o to, že kliková hřídel je zalomená tak, aby válce zapalovaly v intervalu 270* - 180* - 90* - 180 (klasicky motor pálí každou půlotáčku). To má pomoci zlepšit kroutící moment v nízkých otáčkách (rychlejší výjezdy ze zatáček) a vyhladit jeho křivku. Vedlejším efektem je také zvuk podobný závodním speciálům.
Nové zapalování není jedinou novotou – modernizovanému designu vévodí nová přední kapota s dvojicí čoček, u kterých se dálková a potkávací světla přepínají pomocí stínítka ovládaného solenoidem. Kromě zapalování motoru nově pomáhají zdvojené vstřikovače, další inovací je možnost volby jedné ze tří palivových map.
To se děje pomocí tlačítka na řídítkách: standardní mód je připraven pro jízdu v silničním provozu, mód A poskytuje ostrou odezvu plynu, zatímco mód B nabízí nejcitlivější reakci (A a B jsou určeny na okruhy). Za zmínku stojí také podsedlová část rámu, vyrobená z hořčíku.
Výkonové parametry se oproti předešlé generace nepatrně vylepšily: 182 koní při 12 500 otáčkách, kroutící moment 115,5 Nm při 10 000 otáčkách.
O největší modelové překvapení se postaral návrat Diversiona. Toto jméno je spojeno s nenáročným a spolehlivým univerzálním strojem, jehož produkce byla před několika lety ukončena pro morální zastaralost (vedle šestistovky se vyráběla i devítistovka). Následovník nese označení XJ6 Diversion a od svého vzoru se významně liší: jednak soudobým účelným designem, který jistě vzbudí u příznivců starého modelu řadu diskuzí, a jednak kapalinou chlazeným motorem (starý Diversion byl "vzducháč").
Základ čtyřválcového motoru pochází z FZ6, nicméně byl zásadně upraven. Hlavní parametry odpovídají praktickému určení stroje: výkon 78 koní při 10 000 otáčkách, kroutící moment 60 Nm při 8 500. Ostatní technická řešení jsou konvenční (trubkový rám, klasické přední vidlice) a dá se z nich usuzovat na příznivou cenu i zachování charakteru nenáročného stroje pro každodenní použití. V souladu s dobovými bezpečnostními trendy může být Diversion na přání vybaven ABS.
Po ukončení výroby Drag Staru 650 Yamaze chyběl "malý" cruiser, což má nyní napravit XVS950 Midnight Star s dosti neobvyklou kubaturou. Úplně nový motor má přesný objem 942 ccm, jak velí pravidla žánru dva válce (svírající úhel 60 stupňů), vzduchové chlazení a kultivovaný projev, soudě podle vyjádření Yamahy i podle hlavních parametrů: výkon 54 koní při 6 000 otáčkách, kroutící moment 77 Nm při 3 000.
Vzhledově kopíruje větší, již vyráběné sourozence XVS 1300 a XVS 1900, nicméně je určen spíše začátečníkům, kteří si na větší objemy hned netroufnou.
Vedle dospěláckých premiér si Yamaha přichystala i něco pro mladé jezdce, a to model WR 125 ve dvou verzích, R – enduro a X – motard. To, že jsou určeny teenagerům neznamená, že jsou o něco ošizeny. Rozměrově i parametry podvozku (více než dvaceticentimetrové zdvihy odpružení, klasické rozměry ráfků) jsou v podstatě totožné s "většími" stroji v nabídce.
Hlavní odlišností je motor, pocházející z loni představeného supersportu YZF-R 125: kapalinou chlazený jednoválec se vstřikováním a šestistupňovou převodovkou byl vyladěn na nejvyšší výkon 15 koní při 9 000 otáčkách.
Skútr Neo´s 4S se zvnějšku nezměnil vůbec (kromě grafiky). Uvnitř však nově pracuje čtyřdobá padesátka s kapalinovým chlazením, která střídá dosavadní dvoutakt. Po této operaci je Neo´s 4S čistší, tišší, méně náročný na údržbu a o chloupek se také zlepšily výkonové parametry: nyní má výkon 3,1 koně a kroutící moment 3,15 Nm.
Je pravděpodobné, že kromě aktuálně představených novinek si Yamaha ještě něco schovala na podzimní veletrhy – největší šuškanda se týká znovuzrození legendárního velkého cestovního endura Super Tenere.
