Příběh první: Byla temna noc, na parkovišti před domem stálo v řadě jiných zánovní auto Jeho majitel v klidu spal, zatímco zkušený zloděj hravě překonal zámek a usadil se za volantem. Zbývalo už jen s vítězoslavným úsměvem nastartovat... A když k tomu učinil poslední krok, pocítil strašlivou bolest. To mu zadnicí projel velký hřebík, který zastavil, až když byl deset centimetrů hluboko. Policie už jen pomohla naložit chyceného pobertu do sanitky.
Příběh druhý: Ještě nebyl plnoletý. Snad z toho auta chtěl "jen" rádio, možná si chtěl v praxi zkusit to, o čem mu v hospodě vyprávěli starší kamarádi. Jisté je, že měl hned napoprvé smůlu. Když totiž dosedl do vozu, za kůži ho doslova přišpendlilo k sedadlu několik rybářských háčků. Ostrá bolest nedovolila zlodějskému elévovi pohyb, takže jen potupně čekal, až přijede lékař a policie.
---
Byť někdo možná bude popsané tipovat na scény z akčního filmu, jde ve skutečnosti o stále, častější výjevy z tuzemských parkovišť. Policie je mnohdy proti zlodějům aut bezbranná a dostupná zabezpečení vozidel mají nenechavci obvykle přečtená, takže motoristé poslední dobou víc a víc berou spravedlnost do svých rukou. Tím, že do aut instalují důmyslná zařízení, která mají zloděje odradit od krádeže nebo rovnou znehybnit a zadržet. Často však řidiči netuší, že se tak z obětí trestných činů sami stávají pachateli deliktů. Třeba právě v obou zmíněných případech čelí majitelé automobilů trestnímu stíhání za ublížení na zdraví. Pražský právník František Machálek v dané souvislosti upozorňuje, že obrana musí být vždy přiměřená. "Útok na majetek není totéž co útok na osobu. Nelze jen kvůli ochraně věci ublížit člověku," vysvětluje František Machálek. Doplňuje, že soud nyní bude zkoumat, do jaké míry jsou oba popsané vynálezy nebezpečné a jak dlouho se zloději ze svých zranění léčili. Petr Dařbuján, který se specializoval na zabezpečení automobilů při studiu na pražské elektrotechnice, však míní, že lidé mají právo zabezpečit svůj majetek všemi dostupnými prostředky. "Zloděj nemá v cizím autě co pohledávat. Když už do něj vnikne, tak musí očekávat protiopatření. Riziko je jenom jeho problém," stojí na svém Petr Dařbuján, a zřejmě tak vyjadřuje většinový názor společnosti. Soud však rozhodne nikoli podle názoru většiny, ale podle zákona. Verdikt tak může být paradoxní: v obou případech hrozí opatrným automobilistům vyšší tresty než zlodějům. Ti mohou putovat za mříže maximálně na dva roky a polehčující okolností jim bude nízký věk. Naopak trestní sazba, která hrozí oběma kutilům, se pohybuje mezi dvěma a osmi roky vězení, přičemž nízký věk zlodějů jim může přitížit.
***
Je lepší nechat si automobil ukrást? Nebo se s kolegy-motoristy rozdělíte o méně rizikové netradiční způsoby zabezpečení vozidel? Pokud máte podobnou zkušenost nebo znáte zajímavý trik k zabezpečení vozidla, pište na adresu MF DNES, redakce Auto moto, Na Příkopě 31. 111 21 Praha t, faxujte na číslo 02/2206 2337 nebo mailujte na adresu: automoto@mafra.cz.
Příběh druhý: Ještě nebyl plnoletý. Snad z toho auta chtěl "jen" rádio, možná si chtěl v praxi zkusit to, o čem mu v hospodě vyprávěli starší kamarádi. Jisté je, že měl hned napoprvé smůlu. Když totiž dosedl do vozu, za kůži ho doslova přišpendlilo k sedadlu několik rybářských háčků. Ostrá bolest nedovolila zlodějskému elévovi pohyb, takže jen potupně čekal, až přijede lékař a policie.
---
Byť někdo možná bude popsané tipovat na scény z akčního filmu, jde ve skutečnosti o stále, častější výjevy z tuzemských parkovišť. Policie je mnohdy proti zlodějům aut bezbranná a dostupná zabezpečení vozidel mají nenechavci obvykle přečtená, takže motoristé poslední dobou víc a víc berou spravedlnost do svých rukou. Tím, že do aut instalují důmyslná zařízení, která mají zloděje odradit od krádeže nebo rovnou znehybnit a zadržet. Často však řidiči netuší, že se tak z obětí trestných činů sami stávají pachateli deliktů. Třeba právě v obou zmíněných případech čelí majitelé automobilů trestnímu stíhání za ublížení na zdraví. Pražský právník František Machálek v dané souvislosti upozorňuje, že obrana musí být vždy přiměřená. "Útok na majetek není totéž co útok na osobu. Nelze jen kvůli ochraně věci ublížit člověku," vysvětluje František Machálek. Doplňuje, že soud nyní bude zkoumat, do jaké míry jsou oba popsané vynálezy nebezpečné a jak dlouho se zloději ze svých zranění léčili. Petr Dařbuján, který se specializoval na zabezpečení automobilů při studiu na pražské elektrotechnice, však míní, že lidé mají právo zabezpečit svůj majetek všemi dostupnými prostředky. "Zloděj nemá v cizím autě co pohledávat. Když už do něj vnikne, tak musí očekávat protiopatření. Riziko je jenom jeho problém," stojí na svém Petr Dařbuján, a zřejmě tak vyjadřuje většinový názor společnosti. Soud však rozhodne nikoli podle názoru většiny, ale podle zákona. Verdikt tak může být paradoxní: v obou případech hrozí opatrným automobilistům vyšší tresty než zlodějům. Ti mohou putovat za mříže maximálně na dva roky a polehčující okolností jim bude nízký věk. Naopak trestní sazba, která hrozí oběma kutilům, se pohybuje mezi dvěma a osmi roky vězení, přičemž nízký věk zlodějů jim může přitížit.
***
Je lepší nechat si automobil ukrást? Nebo se s kolegy-motoristy rozdělíte o méně rizikové netradiční způsoby zabezpečení vozidel? Pokud máte podobnou zkušenost nebo znáte zajímavý trik k zabezpečení vozidla, pište na adresu MF DNES, redakce Auto moto, Na Příkopě 31. 111 21 Praha t, faxujte na číslo 02/2206 2337 nebo mailujte na adresu: automoto@mafra.cz.
