Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za nedostatek cyklostezek mohou obce

  13:12aktualizováno  13:12
Nový silniční zákon udělal pro bezpečnost cyklistů jediné: dětem nařídil nosit přilby. Jenže hlavním důvodem otřesné statistiky (vloni 56 mrtvých, 503 těžce a 2880 lehce zraněných) nejsou chybějící helmy, ale absence cyklistických stezek. „Helmy samozřejmě mohou zabránit mnoha těžkým úrazům, protože šedesát procent všech úrazů na kole se týká hlavy,“ vysvětluje vedoucí oddělení ochrany zdraví ministerstva zdravotnictví Josef Mika. „Zároveň je ovšem nutné vědět, že 28 procent úrazů na bicyklu se stává na neosvětlených silnicích.“ Navíc při mnohých haváriích ani helma nepomůže.

Podle vládního výboru pro bezpečnost silničního provozu BESIP musí mít řidiči tam, kde nejsou cyklostezky, oči doslova na stopkách. „Mnozí cyklisté nejsou dobře vidět, protože si zatím nezvykli nosit pestré nápadné oblečení, barevné přilby, často špatně brzdí a mají oproti motoristům pomalejší reakce,“ znějí úderné věty z oficiálního zpravodaje BESIPu. „Nejezdí úplně rovně, na mokré dlažbě nebo na kolejích mohou náhle upadnout.“ A to se ještě nemluví o tom, že mnohá kola nejsou vybavena odrazkami, blikačkami a světly. 

„Mediálně se obhajuje stavba dálnice, ale nikde jsem neviděl propagaci cyklistické dopravy,“ říká předseda organizace Oživení – Bohemian Greenways, která buduje cyklistické trasy, Petr Štěpánek. „Zatímco metr dálnice přijde na jeden až dva miliony korun,  za stejnou částku lze postavit kilometr luxusní cyklostezky.“

Silnice ovšem staví stát a na stezky dávají peníze obce nebo okresní úřady. Evžen Prediger z odboru silniční dopravy Ministerstva dopravy a spojů upřesňuje, kdo za tristní stav tuzemské cyklistické dopravy může: „Ministerstvo dopravy a spojů zpracovává technické normy. Výstavba stezek je výhradně v režii obcí.“ Trochu skepticky ovšem dodává: „Dodnes není v programu žádné strany na celostátní ani regionální úrovni bezpečnost silničního provozu.“

„Když se zasazuji o to, aby tuzemské stezky odpovídaly standardu v Evropské unii, úředníci mi říkají, že je to plýtvání penězi,“ uvádí liberecký zástupce Euroregionu Nisa Miroslav Těšina. „Nechápou, že je to investice do zdraví.“
„Víme, jak se stezky staví, ale přesvědčit o jejich prospěšnosti musí svá obecní zastupitelstva sami občané,“ dodává jeho kolega z Regionální rozvojové agentury v Mladé Boleslavi Miroslav Králík.

„Desítky tisíc kilometrů cest jsou od kolektivizace v padesátých letech obecních,“ uvádí Petr Štěpánek z Oživení. “Lze je tudíž jednoduše a bez stavebního povolení upravit pro cyklistický provoz.“ Podle jeho zkušeností si ovšem úředníci mnohdy zjednodušují práci a při investiční výstavbě cesty prostě z map vymazávají.
K výstavbě nebo jen pouhému vyznačení cyklostezek musí být v zastupitelstvu politická vůle.

„Například v Praze po obou stranách Vltavy by mohly vést ideální cyklistické stezky,“ domnívá se Evžen Prediger z ministerstva dopravy. „To by ale primátor musel říci, že něco takového nechá udělat.“ Zatím však cyklista, který projíždí Prahu po vyznačených cyklostezkách, buď kličkuje mezi pěšími turisty v nejnavštěvovanějších uličkách Starého Města, bloudí po průmyslových periferiích nebo vymetá výmoly na rozbitých chodnících.

„Kromě toho často chybí směrovky, kam mám vlastně jet, po zvláštních vyznačených pásech na chodnících nebo ulicích není ani památka, a na Smíchově vede stezka dokonce po výpadovce, kde sviští auta rychlostí hodně přes stovku,“ vzpomíná Jan Skoupý na loňský rok, kdy projel v rámci testu pro MF DNES Prahu křížem krážem.

"Na dopravní značení a vyznačování cyklistických pásů, případně částí stezek, v letošním ani minulém roce nezbyla v rozpočtu hlavního města ani koruna," osvětlila důvody Hana Štichová z odboru dopravy pražského Magistrátu.

Podobně špatně jako v Praze dopadly testovací jízdy například i v Brně a v Českých Budějovicích. Naopak města příznivá pro ekologickou dopravu jsou již dlouhou dobu Pardubice nebo Hradec Králové. V posledních dvou letech se k nim řadí i pražská okrajová sídliště, jejichž radní cyklistickou dopravu podporují.

Každý rok se podle Asociace výrobců a dovozců kol v Česku ročně prodává okolo tří set tisíc kol. „Z toho lze odhadnout, že bicyklů je v tuzemsku více než automobilů, ale přitom chybí, kudy by jezdily,“ povzdechl si Petr Štěpánek.

Autor mnoha cyklistických průvodců Petr Ďoubalík, který detailně prozkoumal možnosti cyklistické dopravy ve většině tuzemských regionů, k tomu poznamenává: „Mnohdy jsou peníze na megalomanské projekty jako je spojení Prahy s Vídní nebo Drážďany, ale ty nejsou místním lidem k ničemu.“ Podle Ďoubalíka jim pomůže jen promyšlená a udržovaná síť cyklostezek v jejich městě nebo obci.“ Přesně stejné zkušenosti uvádí i Philip Insall z britské nadace, která již pětadvacet let buduje cyklostezky na ostrovech. „Pro děti je prioritní cesta do školy, pro dospělé na nádraží a vlakem dále do práce.“

Cyklostezky městům chybí

Autor:



Nejčtenější



Další z rubriky

Škoda nestíhá vyrábět, část produkce stěhuje do Německa

Montáž zadních dveří na vůz Škoda Superb.

Česká značka patřící do koncernu Volkswagen dlouhodobě bojuje s vytížeností svých továren. Šéf automobilky Bernhard...

Na co si dát pozor při koupi ojetiny? Varováním je vycíděný motor i exekuce

Ilustrační snímek

Při koupi staršího auta si musíte dávat pozor nejen na jeho technický stav. Stále častějším problémem jsou vozy,...

Trumpův boj proti globalizaci ohrožuje americký autoprůmysl

Toyota Tundra

Toyota Tundra vypadá každým coulem jako každý jiný ryze americký pick-up, i tak ale riskuje, že nebude vyhovovat...

Najdete na iDNES.cz