Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zákaz aut na benzin a naftu je zatím spíš jen fantazírování politiků

aktualizováno 
Stále více vlád navrhuje zákaz prodeje automobilů s benzinovým či naftovým motorem od roku 2040, 2030 i 2025. Jak vážně máme tyto termíny brát? Téma postupného vytlačení motorů spalujících tradiční paliva se dostalo do popředí kvůli skandálu, který odstartovala německá automobilka Volkswagen.

Ilustrační snímek | foto: Volkswagen

Ta se v USA přiznala k podvádění při testech emisí naftových motorů (vše o aféře Dieselgate čtěte zde). Dalším krokem byl požadavek měst v Německu, a nejen tam, nepouštět do centra vozy s naftovým motorem.

Politické ideje ovšem přinášejí překážky do reálného světa. Zaprvé je třeba vybudovat zásadně více nabíjecích stanic, což si vyžádá nemalé náklady. Když k tomu připočteme miliony pracovních míst spojených s výrobou spalovacích motorů, je v řadě ohledů nesmírně těžké udělat politické rozhodnutí.

„Domnívám se, že většina lidí, zejména ve městech, chce změnu,“ říká podle agentury AP člen německých Zelených Dieter Janacek, jehož strana požaduje ukončit prodej benzinových a naftových aut do roku 2030. Řada lidí podle něj pohlíží na spalovací motory skepticky právě proto, že s emisemi musí žít. Více než polovina obyvatel širšího centra Mnichova, kde Janacek žije, ani nemá vlastní auto.

Zatím však neexistuje dost veřejných nabíjecích stanic, takže delší výlet elektromobilem je prakticky nemožný. Podle odborníků se elektřina v pohánění automobilů vyrovná benzinu a naftě co do nákladů a pohodlí někdy kolem roku 2020. To už by měla existovat lepší infrastruktura a baterie by měly mít větší výdrž.

A pak je tu dopad na výrobce benzinových a naftových motorů. Pokud nebudou smět do prodeje od roku 2030, zákaz bude mít v Německu přímý i nepřímý dopad na více než 600 tisíc pracovních míst, což představuje deset procent práceschopného obyvatelstva. Vyplývá to ze studie německého sdružení automobilového průmyslu. „Možná právě proto jsou vládní termíny ukončení prodeje tradičních motorů tak vágní,“ podotýká AP.

Průbojné je v tomto směru Norsko, ale i tam je termín 2025 definován jako cíl, kterého má být dosaženo, nikoli jako pevné datum zákazu. Norsko chce v té době zakázat prodej benzinových a naftových vozů, hybridních aut se týkat nemá. Francie a Británie koketují s rokem 2040. Ale to je za tak dlouho, že u moci bude jiná politická garnitura, navíc vývoj technologie je dnes těžké předpovědět.

„Je snadné něco říct, zvlášť když v roce 2040 už dnešní politici nebudou rozhodovat. Ale realita je jiná,“ prohlásil Brett Smith z michiganského Střediska pro výzkum v automobilovém průmyslu.

Co se stane s hodnotou aut se spalovacím motorem, která budou jejich majitelé muset prodat? Co se stane s čerpacími stanicemi a jejich vlastníky? „To všechno jsou stěžejní otázky, na které politici při vyslovení termínů ve skutečnosti ani nechtějí myslet,“ říká Smith.

Stejně jako termíny jsou důležité i pobídky, které vlády nabízejí automobilovému odvětví a spotřebitelům. V Norsku není elektřina zatížena 25procentní daní z přidané hodnoty ani jinými poplatky. Nutno podotknout, že valná část produkce elektřiny v Norsku pochází z vodních elektráren, nikoli ze spalování fosilních paliv. To znamená, že vyšší poptávka automobilistů po elektřině neznamená více emisí.

Výrobci automobilů v současné době investují jak do modernizace tradičních motorů, tak do nových technologií. Například německý Daimler vynaložil tři miliardy eur (78 miliard korun) na vývoj nového nízkoemisního dieselového motoru, který je již v některých sedanech třídy E. Současně dává deset miliard eur (260 miliard korun) do vývoje vozů s elektrickým motorem a do technologie autonomního řízení.

Definovaná data jsou „spíše pokyny, a teprve když se termín přiblíží, zjistíme, co dělat. Není to nerozumný přístup,“ soudí Smith. A jak v této souvislosti uvedl ředitel Střediska pro výzkum automobilového průmyslu při univerzitě v Duisburgu Ferdinand Dudenhöffer, stanovení termínů je pro podniky přínosné. Jasné datum znamená, že si pro budoucnost mohou vytvořit jasný plán.

Autoři: ,



Nejčtenější

Kdo zachránil školáka, zůstane tajemstvím. Mohl to být člověk i kamion

Takhle funguje nouzové brzdění v kamionech Volvo

Video z norského města Høyanger, kde malý chlapec vběhne přímo před jedoucí kamion, který „zázračně“ na poslední...

Hon na pevné částice pokračuje. Brzdy dostanou vysavače

Brzdový systém Tallano

Bojovníci proti škodlivým pevným částicím mají nového nepřítele – brzdy. Podle vědeckých prací se totiž z brzdového...



Sudá, či lichá? Praha při smogu omezí vjezd podle registrační značky

Smog v Praze. Auta na pražské magistrále (20.1.2017)

Magistrát připravil návrh opatření, kterými chce omezit v Praze dopravu v době zhoršené kvality ovzduší. Při...

Škoda bude v Mladé Boleslavi vyrábět auta s čistě elektrickým pohonem

(Ilustrační snímek)

V Česku se budou vyrábět elektromobily i klíčové součástky k bateriím. Škoda Auto v pátek potvrdila, že její první...

Tesla představila elektrický tahač Semi a nový sporťák Roadster

Tesla Semi

Prototyp elektrického tahače Tesla Semi a nový sportovní Roadster představil v noci na dnešek americký výrobce...

Další z rubriky

Tesla představila elektrický tahač Semi a nový sporťák Roadster

Tesla Semi

Prototyp elektrického tahače Tesla Semi a nový sportovní Roadster představil v noci na dnešek americký výrobce...

Hon na pevné částice pokračuje. Brzdy dostanou vysavače

Brzdový systém Tallano

Bojovníci proti škodlivým pevným částicím mají nového nepřítele – brzdy. Podle vědeckých prací se totiž z brzdového...

Škoda bude v Mladé Boleslavi vyrábět auta s čistě elektrickým pohonem

(Ilustrační snímek)

V Česku se budou vyrábět elektromobily i klíčové součástky k bateriím. Škoda Auto v pátek potvrdila, že její první...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.