Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak začínala Zastava. Bitvu o Terst vyhrál zapomenutý frajer z Itálie

Exkluzivně aktualizováno 
Limuzína značky Fiat sviští po dálnici z Milána směr Terst, dál bude pokračovat do Lublaně. Píše se rok 1976, vedle šoféra sedí Riccardo Chivino, prezident divize výroby traktorů koncernu Fiat. Jede do Jugoslávie vyřešit problém s kontraktem na licenční výrobu zemědělské techniky, který se ne a ne hnout z místa.

Riccardo Chivino byl totiž specialista Fiatu na vyjednávání přes železnou oponu a Jugoslávie byla jeho doménou, nikdo jiný neměl větší zkušenosti než on. Bývalý šéf oddělení speciálních operací Fiatu dojednával se zeměmi východního bloku velké projekty na licenční výrobu italských aut. Chivinovou zásluhou vyráběli fiaty Poláci, on domluvil kontrakt s Rusy na stavbu města na auta Togliatti a výrobu „žigulíků“.

Riccardo Chivino

Riccardo Chivino

Chivinovou zásluhou také vznikly srbské klony fiatů jménem zastava. Ve svých vzpomínkách popisuje jednání, která se vedla v napjaté atmosféře vyjednávání vůdce maršála Tita se zbytkem světa o Terst.

Ten elegantní přístav, kde vedle sebe žili Italové, Slované a rakouští Němci, patřil po staletí k Rakousko-Uherské monarchii. Po první válce patřil Itálii, po té druhé si na něj dělala nárok Jugoslávie. Definitivně je ale Terst italský až od roku 1963, smlouva vypořádávající italské a jugoslávské nároky na území vešla v platnost dokonce až v roce 1977.

Chivino, velmi zdatný vyjednavač, právník, student Luigiho Einaudiho, prezidenta Itálie z let 1948-1955, tak jezdil do Srbska domlouvat kontrakt s generály, kteří vedli fabriku v Kragujevaci. A viděl konvoje a vojenské vlaky s naloženými tanky a dalším arzenálem, jak se šikují k boji o Terst, který se nakonec konal u vyjednávacího stolu. Psal se rok 1954 a situace se vyhrotila, právě v té třaskavé době Chivino vyjednával o licenční výrobě fiatů v Kragujevaci.

Canal Grande v Terstu

V Srbsku měli s průmyslovou výrobou dlouhou zkušenost, vojenský arzenál vyráběli v Kragujevaci už od poloviny 19. století.

První auta postavili v Kragujevacké továrně už ve třicátých letech, byly to náklaďáky v licenci amerického Chevroletu. Po druhé světové válce zas postavili 163 kusů Jeepu Willys, 26. srpna 1953 se ovšem rozhodlo, že se bude pro továrnu hledat partner pro výrobu aut. Mezi kandidáty byli mimo jiné britské značky Rover a Austin, pak Renault a taky Alfa Romeo.

Svobodné území Terst zůstalo rozděleno na okupační zóny, o jejichž správu se dělili Britové a Američané s jugoslávskou armádou. Zrovna kontrakt s Italy tedy nebyl politicky úplně vhodný, aspoň navenek. Na druhou stranu právě ti, kdo o výběru partnera rozhodovali, byli od začátku rozhodnuti, že není pro novou srbskou automobilku nikdo lepší než Fiat.

Blížilo se datum podpisu předběžné dohody a napětí mezi Římem a Bělehradem se stupňovalo. První termín podpisu nakonec odložili, nařídilo to jugoslávské vedení i přesto, že mělo ve výhledu důležité strategické partnerství s automobilkou, která byla v poválečné době jednou z nejvýznamnějších v Evropě.

Následně zamířila vyjednávací skupina vyslaná Bělehradem do Turína. Fiat jim pronajal byt s kanceláří, protože bylo jasné, že se zdrží několik měsíců. „Pokračujte v jednáních, nespěchejte, ale neukončujte je,“ nějak tak zněly instrukce „profesora“ Vittoria Valetty, šéfa automobilky Fiat pro vzdělaného charismatického elegána Chivina.

Jednání dovedl k úspěšnému podpisu smlouvy Chivino s jugoslávským válečným hrdinou, generálem Vojou Radicem, který se pak stal prvním šéfem automobilky Zavodi Crvena Zastava.

Zastava 750 Fića
Zastava 750 Fića
Zastava 750 Fića

Zastava 750 Fića

Nejznámější zastavy jsou modely 750 (původně Fiat 600), kterému Jugoslávci říkali láskyplně Fića a hlavně v roce 1971 uvedená Zastava 101 "Stojadin“ (pro export označené jako Zastava 1100), což je upravený Fiat 128. Výroba licenčních fiatů v Kragujevaci ale začínala s terénním AP-55 Campagnola a sedany 1100 B a 1400. Jugoslávci měli velký zájem také o malý náklaďák Fiat 615, který se zúčastnil náročných testů na srbských cestách-necestách a jasně předčil další přizvanou konkurenci.

Fotogalerie

Pátého října 1954 Spojené království, Spojené státy, Itálie a Jugoslávie vyhlásily v Londýně memorandum o porozumění, které nahradilo vojenskou správu v Terstu civilní správou.

Padly uměle vytvořené zóny a Italové podle vzpomínek Chivina zaplavili Jugoslávii. V tu chvíli ho napadlo, jak moc by se zemi hodilo malé auto typu Fiatu 600. Právě s uzavřením dohody o licenční výrobě a otevřením nové fabriky na Fiću začíná ta pravá historie Zastavy. Zastava 600 (později se zvětšováním motoru Zastava 750 a Zastava 850) zůstala ve výrobě až do roku 1985, vzniklo jich skoro milion.

Podpis na smlouvě o tom, že se v Kragujevaci budou vyrábět licenční fiaty, zasychal od 12. srpna 1954. O šedesát let později, v létě 2016 se historie srbské automobilky Zastava definitivně uzavřela. Zbyly po ní vzpomínky pamětníků a jedenáct miliard dluhů (více čtěte zde).





Nejčtenější

Seat Leon
Lepší výhled z SUV je pověra, potvrdil test

Často vyzdvihovanou předností SUV má být dobrý výhled ven. Pravda, ze sedačky, která je výš než u ostatních aut, vidíte provoz jinak, někdo má dojem většího...  celý článek

Wey
Autofotka týdne: Číňané jsou největší překvapení autosalonu ve Frankfurtu

Čínské automobilky udělaly na letošním frankfurtském autosalonu dobrý dojem. Zda je to pro zavedené automobilky špatná zpráva se teprve ukáže. Do Evropy se...  celý článek

Volkswagen Atlas
VW Atlas je velké SUV pro celý svět, ale v Evropě se nemůže prodávat

Volkswagen na autosalonu ve Frankfurtu v rámci novinářského večera předvedl své největší SUV Atlas. Před běžnými zákazníky jej ovšem skryl, protože v EU ho...  celý článek

PCF2017 - Porsche RWB
Tuningový sraz trochu jinak

Letošní Escape6 Prague Car Festival ukázal to nejlepší nejen z českého tuningu a my jsme nemohli chybět. Jaká byla naše výprava a stálo to za to?  celý článek

Další z rubriky

Tatrovka, v níž jezdil herec Jan Werich.
Karosáři zažili v Jihlavě slávu i těžké časy, po Únoru je polkla Karosa

V Havlíčkově ulici, kde dnes obyvatelé Jihlavy nakupují v supermarketu Billa, stávala od roku 1887 proslulá továrna na kočáry a později autokarosárna J. K....  celý článek

Torzo MG J2, které nalezli archeologové v oblasti Larkhill.
Autofotka týdne: Archeologové hledali svědky války a vyhrabali auto

Oblast okolo Larkhill, městečka zapomenutého kdesi ve středu Británie, už dlouho systematicky prozkoumávají archeologové. To místo, které je na dohled...  celý článek

Ferrari F40
Jízda s Ferrari F40 je životní zážitek. Nejlepší auto světa slaví 30 let

Ferrari F40, jedno z nejslavnějších aut historie, se představilo právě před třiceti lety, v létě 1987. S perlou, která má cenu desítek milionů, jsme se svezli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.