Tváří v tvář růstu automobilismu, zhoršujícímu se vzduchu a tenčícím se zásobám ropy koneckonců ani nic jiného nezbývá.
Nejčastějším řešením jsou hybridní auta, která kombinují běžný spalovací motor s elektromotorem. Alternativou může být i etanol, ale mnozí vidí perspektivu ve vodíku. V Paříži bylo možné si vizi ověřit v případě BMW: právě tato automobilka představila model spalující vodík.
"Pro nejbližší období jsou určitě hybridní motory řešením, jak překonat nedostatek ropy,“ říká například ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.
Ve vývoji je zřejmě nejdále japonská Toyota, jejíž model Prius hlásí poměrně úspěšné prodeje po celém světě. Výrobce auta, jehož spotřeba atakuje hodnotu čtyř litrů na sto kilometrů, počítá s tím, že v roce 2010 se bude vyrábět kolem milionu hybridních aut ročně.
Politická podpora? Ano, ale...
Ve statistikách o registracích aut se vozy s hybridním pohonem zatím neobjevují. Konkrétně v České republice jich je dnes podle odhadů zhruba pár stovek. Malá čísla prodejů mají jednoduchou příčinu: auta s hybridním pohonem jsou dražší a nabídka není příliš velká.
Ale existují i výjimky. "Dvě z pěti prodaných aut u nás jsou s hybridním pohonem,“ říká manažer Lexusu pro Česko a Slovensko Tomáš Velek. "Lidé je kupují právě kvůli ochraně životního prostředí, a navíc je to i investice do nižší spotřeby,“ dodal.
Malý zájem o alternativu má podobné příčiny všude ve světě. A nejde zdaleka jen o vyšší cenu. Mnozí řidiči nevyzkoušenému modelu prostě nevěří. Platí to i navzdory zatím nesmělé podpoře, kterou se jim některé země pokoušejí nabízet.
Například ve Spojených státech, kde jsou hybridní auta o dva až tři tisíce dolarů dražší, umožňuje vláda odpisy z daní až do výše 3600 dolarů za koupi zmíněného Priusu a dalších sedmi druhů hybridů ze stájí Toyoty, Hondy a Fordu.
Pochyby zvýraznil třeba průzkum na 303 tamních hybridních autech: v městském provozu devět z deseti aut neplnilo úsporu energie předepsanou americkým úřadem ochrany životního prostředí EPA.
Další zajímavou okolností je konkrétně v USA rostoucí zájem o auta s dieselovým motorem, který Američané v 80. letech zatracovali, mimo jiné pro jeho špínu, těžkopádnost a nespolehlivost.
Dieselové motory se od té doby natolik zdokonalily, že jsou dnes mnohdy úspornější a šetrnější než jejich benzinová obdoba. Auta s naftovými motory hodlají do Ameriky nově dodávat mezi jinými Mercedes-Benz, Honda, BMW nebo Nissan.
Odborníci se shodují na tom, že rozvoj aut, která jsou vůči životnímu prostředí přátelštější, se neobejde bez masivní politické podpory. "Určitě by jich jezdilo více i u nás, kdyby byly daňově zvýhodněné,“ míní Šípek.
Evropská unie sice nepropaguje přímo hybridní auta, ale pokouší se alespoň tlačit na výrobce, aby výrazně snižovali emise oxidu uhličitého. "Mluví se o sankcích, ale vsadím se, že se v příštích pár letech nic nestane,“ zchladil nedávno optimismus v časopise Automotive News „nejmenovaný úředník“ z Bruselu.
