Zemní plyn v motorismu brzdí nedostatek čerpacích stanic

- Zemní plyn, který je vůbec nejlevnější motoristickou pohonnou hmotou, se v tuzemsku bude šířit v závislosti na rozvoji veřejných čerpacích stanic. Těch zatím je v zemi - kromě desítky podnikových a široké veřejnosti nepřístupných - pouhých sedm v Praze, Brně, Horní Suché u Havířova, Prostějově, Frýdku-Místku, Uherském Hradišti a ve Znojmě.

Další by se měly otevírat letos. Proti stovkám čerpadel s propan-butanem, která v posledních letech pokryla prakticky celou republiku, ale půjde jen o jednotlivé případy.
Vysvětlení je prosté: zatímco propanbutanovou čerpací stanici lze v moderním mobilním provedení pořídit ani ne za půl milionu a velké stabilní zařízení stojí kolem milionu korun, zaplatí investor rychloplnící a velkokapacitní techniky pro zemní plyn pro všechna vozidla kolem pěti milionů korun.
Vzniká tak začarovaný kruh: protože jsou náklady na pořízení rychloplnicích stanic na zemní plyn vysoké a  návratnost je ve srovnání s mnohem rozšířenějším propan-butanem nevýhodná, nepřicházejí v současné recesi noví investoři. Při minimální síti stanic zase řidiči nemají o zemní plyn zájem, který by byl vzhledem k výhodným cenám paliva na místě a přitom by přispíval k dalšímu rozvoji čerpací sítě. Navíc je i technika, která umožňuje spalování zemního plynu v osobních autech dražší než ta, která zpracovává propan-butan, takže zemní plyn budí zájem jen v okolí zmíněných sedmi veřejných stanic.
"Průlom bezpochyby - jak ukazují zkušenosti ze světa - přijde. Další čerpací stanice na zemní plyn podle mého názoru začnou ve významnější míře budovat zdejší plynárenské podniky. Ty budou plynofikovat podstatnou část svého vozového parku a čerpadla dají dispozici také veřejnosti a podnikatelům v okolí. Čekám, že v příštím roce plynaři otevřou čtyři až pět nových stanic," odhaduje šéf technického odboru Pražské plynárenské a jediný český zástupce v pracovní skupině k využití plynu v dopravě Mezinárodní plynárenské unie Jan Žákovec.
Rozvoji zemního plynu v tuzemském motorismu však kromě zmíněných drahých rychloplnicích zařízení pro širokou veřejnost napomohou i malé individuální čerpací stanice, které jsou ve světě obvyklé. Využívají naprosto běžnou soukromou přípojku plynu. I takovou, jaká vede například k rodinnému domku. Během noci z nich lze načerpat plyn až do dvaceti aut. "I tuto techniku, která dosud v Česku není k mání, chce Pražská plynárenská do země dostat," pokračuje Jan Žákovec. "Už máme nabídky z Kanady, ale rozhlížíme se po bližší Evropě, kde podobná technika je ke koupi v cenách už od deseti tisíc německých marek. Čekám, že v tuzemsku něco podobného nabídneme snad už v příštím roce."
Ve světě jezdí na zemní plyn přes milion vozidel, z toho polovina v Evropě. A dalších přibývá. Sériově vyrábí osobní auta na plyn například firmy BMW (typy 316 G a 518 G), Mercedes-Benz (G 230 a E 230), Honda (Civic), Ford (Taurus, Crown Victoria a Contour), Toyota, Nissan a Volvo. Dodávkové či nákladní vozy na totéž palivo v sériích nabízí Mercedes-Benz (Sprinter), Toyota, Nissan. Mitsubishi a Ford. Autobusy na zemní plyn má Mercedes-Benz, Iveco, MAN, Ikarus, Volvo, Neoplan a Isuzu. Přestavby na základě hromadných povolení jsou v Evropě nejobvyklejší u Fiatů Uno a Marea, Opelů Corsa a Astra, Fordů Fiesta a Escort, Renaultu Rapid, Audi A3, A4 a A6, Volkswagenů Polo, Golf a Passat, u dodávkových Fordů Transit a u autobusů Volkswagen T4 a LT.
V tuzemsku jsou hromadné a administrativně velice jednoduché přestavby na zemní plyn schváleny zatím jen u automobilů Škoda od starých Favoritů přes Felicie až po Octavie. U ostatních vozů musí zájemci podniknout komplikovanější a mnohem dražší individuální schvalovací proces. K využití je schváleno zatím jediné zařízení - italské Landi Renzo. Jeho výhradním tuzemským zástupcem a dodavatelem, který pracuje s povolením k hromadným přestavbám, je firma EKOSS v Boskovicích. Ta už má také první dva dealery - Pražskou plynárenskou v Praze a firmu Urbanec v Uherském Hradišti.

Příště se budeme věnovat dotazům čtenářů k využití zemního plynu i propan-butanu v motorismu

Automobilka Volvo montuje do modelu S 80 Bi-fuel tři tlakové nádoby na zemní plyn o celkovém objemu 100 litrů. Benzinová nádrž je třicetilitrová a vše je umístěno pod podlahou vozidla. Zavazadlový prostor automobilu tak zůstává zachován.