V Jakutsku bývá zima dlouhá a chladná. Teplota klesá až k padesáti stupňům pod nulu a pocitově ještě o deset stupňů níž. Štěstí mají samozřejmě ti, kteří mohou na noc ukrýt svůj vůz do garáže, ovšem pak stejně musí řešit situaci, když zaparkují na ulici v místě svého zaměstnání, protože i zahřátý motor během půlhodiny zamrzne.
Někteří to řeší tím, že pohonný agregát nechají běžet, litr benzinu sice stojí 55 rublů (zhruba 13 korun), nicméně odpadnou jim pak starosti se startováním.
Alternativní možností je pořídit si autonomní ohřívače, ovšem i s nimi trvá předstartovní příprava hodinu a provozní teplotu dostává chladicí kapalina, nikoliv olejové náplně. A navíc je to pořádný útok na akumulátor. Mimochodem, na Sibiři seženete i „zimní oblečení“ na baterii, aby v mrazech tolik netrpěla.
Zkušenosti se zimním provozem popsala majitelka litrové Toyoty Vitz, což je japonská verze modelu Yaris, s automatickou variátorovou převodovkou. „Četla jsem na internetu o autonomních ohřívačích. Rozhodla jsem se ho pořídit, jenomže jsem se dostala do dlouhého pořadníku těch, kteří přišli na stejnou myšlenku. Navíc instalační cena systému Webasto je 35 tisíc rublů (asi 12 tisíc korun) bez funkce vyhřívání kabiny,“ líčí třiatřicetiletá automobilistka na serveru drom.ru.
„Systém Webasto jsem si tedy nechala nainstalovat. Hodinu trvá, než jsem mohla nastartovat auto, pak jsem motor musela ještě dvacet minut nechat běžet, abych mohla vyjet.“ A baterie? V prosinci, kdy bylo poprvé minus padesát, baterie 45A zmrzla. Trable jsou i s nemrznoucí kapalinou. „Sice mi doporučili, abych si koupila směs fungující až do minus 60 stupňů, ale k dostání byla jen do minus 45 stupňů. Když jste ji nalili do PET lahve a nechali přes noc venku, ráno v sedm jste s ní mohli zabít slona!“
JakutskMrazivé město Jakutsk je metropolí republiky Sacha na východě Sibiře a přístavem na řece Leně. Nejlidnatější město v severovýchodní části Ruska má zhruba 250 tisíc obyvatel. Silné mrazy nejsou výjimkou, ovšem život je jim přizpůsoben. Při minus 45 stupních nemusí do školy prvňáčci a druháci, při minus 48 stupních i ostatní žáci základních škol. V létě nastává období takzvaných bílých nocí, v zimě naopak denní svit trvá pouze kolem čtyř hodin. |
Je možné si objednat službu rozehřívání vozu, jenomže čeká se na ni dlouho a pomoc vyjde na 1 500 rublů, tedy zhruba pětistovku.
Sibiřská motoristka dodává, že vznikla skupina AvtoBOTP, jejíž členové diskutují o problémech se zimním provozem auta. „Tam mi doporučili, abych si k ohřívači pořídila i pokrývku celého auta. Stan, jak říkali.“
Prošívané povlaky na celou karoserii stojí mezi šesti až dvaceti tisíc rubly (cca 2 000 až 6 800 korun) a natahují se i zespoda pod motorový prostor.
„Stálo mě to 11 300 rublů (necelé čtyři tisíce korun), ale zkušenosti mám dobré. Venku je minus 48 stupňů, pod kapotou jen minus 25 po dvanáctihodinovém stání na ulici, to už se vůz uvádí do provozu snadněji. Ale především se mi líbí skutečnost, že kola a převodovka, navzdory strašlivému nočnímu chladu, moc nepromrznou. Cítím se jako při odjezdu z garáže“.
Problémem nejsou jen mrazy, ale také časté mlhy, díky nimž okna silně zamrzají. Aby se skla automobilu nepoškrábala odstraňováním námrazy, lepí se na ně plexisklo. Proti škrábancům sice pomáhá, ale zase nejdou stahovat postranní okénka. Navíc je po zimě nutné odstranit ze skla lepidlo, což není jednoduchá záležitost.
„Potíže jsou i s pneumatikami. Říkáme tomu čtvercová kola, protože mráz jim bere obvyklý tvar. Tak pět kilometrů trvá, než se zahřejí a mají přirozenou podobu, do té doby je provoz jak po hrbolatém povrchu. Obecně se dá říci, že to trvá tak čtyřicet minut jízdy, než se vůz srovná do normálu,“ sděluje zkušenosti obyvatelka Jakutska.
Další příčinou problémů je kondenzát. Tedy voda ve výfuku, která rychle změní skupenství v led. Někteří majitelé aut to řeší tím, že navrtají trubku, aby voda mohla unikat, a když zima pomine, zase díru zavaří. „A víte, co je na celé situaci báječné? Vzájemná pomoc řidičů, protože co dneska potkalo tebe, může zítra potkat mě.“
„Možná si teď říkáte, zda by nebylo lepší využívat městskou hromadnou dopravu. Jistě, ale i to má své stinné stránky. V zimě totiž i ty nejsubtilnější postavy nabývají na objemu dvojnásobek kvůli oblečení, takže dostat se do autobusu je v mnoha případech nemožné. Několikrát jsem to prožila, a tak dávám přednost autu. Přes všechny okolnosti, s nimiž se musím vypořádat,“ shrnuje motoristka.
