S mým prvním autem, 21 let starou Škodou 100 L, jsem jezdil týden. Pak jí upadla zadní náprava a ukázalo se, že je zespodu chudinka úplně shnilá.
V roce 1990 jsem za ni dal 8 tisíc korun, dvouapůlnásobek průměrného platu. Přepočítáno na dnešní poměry by to bylo 53 tisíc korun. Za ně bych koupil třeba 12 let starou felicii se 100 tisíci kilometry na tachometru, s níž bych se nebál projet půlku Evropy. Určitě by měla nějaké vady, ale ještě pár let by dobře sloužila.
To správné auto "za pár platů" se samozřejmě musí hledat docela dlouho. Oslovili jsme proto experty autocentra AAA Auto a spolu s nimi důkladně prohlédli čtyři ojeté vozy, jež patří k nejoblíbenějším v Česku, a podívali se na jejich silné a slabé stránky – felicii, escort, mégane a fabii.
Proč je největší zájem právě o tyhle vozy, ptáte se; existuje přece spousta dalších značek a modelů. Prostě proto, že nabízejí kompromis mezi cenou a kvalitou, je jich na trhu dostatek a jejich servis je levný a dostupný. Aby byl výběr pestřejší, požádali jsme o vlastní čtyři tipy na solidní levná auta poradce MF DNES Oldřicha Očenáška, šéfa expertů organizace Dekra, která v Česku provozuje Stanice technické
kontroly.
Dva až pět platů
Jako spodní hranici jsme stanovili částku 45 tisíc korun – tedy asi dva hrubé měsíční platy (v roce 2007 byla průměrná mzda v ČR 21 300 Kč) a skončili na 105 tisících, tedy pěti platech. Samozřejmě, že se dají koupit i auta za 5 nebo 15 tisíc – taková však nemůžeme s čistým svědomím nikomu doporučit.
Až na výjimky to totiž budou exempláře s mizivou pasivní bezpečností (staré škodovky až po favorita) nebo zahraniční vozy s obrovskými porcemi ujetých kilometrů, ve špatném technickém stavu; prostě víc zdroj problémů než vůz do současného hustého provozu. Ani stotisícová částka většinou nestačí k pořízení bezproblémového vozu – mnohdy je lepší zvážit, zda i za cenu bankovního úvěru neinvestovat do modernějšího a bezpečného automobilu. Těm, kdo si řeknou, že ne, jsou určeny následující řádky.
Za částku do 100 tisíc korun se momentálně jen na českém internetu nabízejí desetitisíce automobilů všech tříd i výbav – od relativně nové fabie ve výbavě "žebrák" či felicie v luxusním stavu až po velká a kdysi drahá auta, jež mají za sebou statisíce ujetých kilometrů (např. Citroën XM, Ford Mondeo, Renault Laguna, Toyota Carina, ale i BMW a mercedesy).
Není vyloučeno, že právě vy narazíte na exemplář, který při správné péči bude ještě dlouho sloužit; je to však nepravděpodobné. Zázraky se stávají opravdu výjimečně, proto se při výběru auta držte při zemi.
Vybírejte mezi malými vozy (např. právě Škoda Felicia a Fabia, Ford Fiesta, Fiat Punto, maximálně v nižší střední třídě – Ford Escort, Renault Mégane, Toyota Corolla, Mazda 323).
Nebojte se japonců
A jakou značku zvolit, když jsou jich desítky? Nejlevnější a nejdostupnější servis najdete logicky u domácí škodovky, ale pozor – posledním servisně levným autem byla felicia; o fabii to už neplatí. Velmi levnými díly jsou proslulé i značky Ford a Opel, malinko dražší a méně spolehlivé jsou francouzské a italské značky.
Nevěřte úplně radám "zasloužilých" českých garážových mechaniků, od nichž jsme zaslechli už i hromady nesmyslů. Jeden z nejoblíbenějších je "vyhněte se japonským autům". Je to logické, mají z nich kvůli malé poruchovosti minimální zisky. Ani náhradní díly na staré japonce nejsou výrazně dražší než na evropské vozy, hlavně díky druhovýrobě.
A co korejské automobily, z nichž se u nás nejčastěji objevují daewoo, hyundai a kia? Konstrukční jednoduchostí jsou podobné starým japonským autům, jsou proto relativně spolehlivé, mechanické díly z méně kvalitních materiálů se však rychleji opotřebují. Taková auta pak vržou, skřípou, hlučí, ale vesměs fungují.
Z výše řečeného však také plyne, že pokud budete nuceni jezdit do malého neznačkového servisu, spíše najdete ty, jež se specializují na evropské automobily.
Problémem jsou značky, jež nejsou příliš rozšířené. Koupíte je třeba dost výhodně, ale zaděláváte si na problémy. "Třeba díly na rover se musí objednávat přes Itálii, a to je velký problém. Ani na vrakovištích se moc neseženou, a když, tak za dlouho, a vůz vám mezitím stojí. Tyhle značky bych nechal pro fandy a fajnšmekry," radí technik Jiří Kružík.
Důkladná prohlídka je nezbytná
Při výběru auta v bazaru nebo na inzerát buďte vybíraví. Levných ojetých vozů je na trhu taková spousta, že není třeba slyšet na "jedinečné a neopakovatelné nabídky". Na druhou stranu musíte počítat s tím, že deset let starý vůz většinou nebude mít historii doložitelnou servisní knížkou a že počet kilometrů na tachometru může být jen náhodnou kombinací čísel, která se líbila dovozci či prodejci.
"První prohlídku bych určitě nechal udělat v autorizovaném servisu, aby vozidlo napojili na diagnostiku, která může ukázat na některé vážné závady," říká Milan Smutný z AAA Auto. I podle testu, který před časem provedla MF DNES, to naprostá většina autobazarů bez problémů povolí, některé mají i vlastní dílnu se zvedákem, kde si auto můžete prohlédnout i s vámi přivedeným mechanikem.
Velká autocentra začala nově nabízet i možnost výměny koupeného auta do 24 (Auto ESA), dokonce i 72 hodin (AAA Auto); samozřejmě pouze za jiné z jejich nabídky.
Počítejte s dalšími náklady
Staré auto je levné pouze při koupi, pak se prodraží. Řada servisních úkonů (výměna oleje, svíček) by se měla udělat okamžitě, protože se nedá spoléhat na to, že předchozí majitel dodržoval životně nutné servisní intervaly.
"To platí i o rozvodových řemenech u motorů s rozvodem OHC, zvláště dieselových. Tady počítejte s 5 až 10 tisíci korunami; zanedbaný prasklý řemen však zaviní zničení celého motoru," varuje Milan Smutný. Další výměny dílů přijdou později, opotřebují se provozem – počítat musíte s výměnou tlumičů, čepů, řízení a zavěšení kol, brzdových destiček i kotoučů. U každého auta je to jiné, proto jsme oslovili experty autobazaru i automechaniky, aby zkusili odhadnout pravděpodobné náklady. Malé nebudou.
"Odhaduji, že u auta za 50 tisíc může nutný servis dělat až polovinu jeho kupní ceny," říká nepokrytě Milan Smutný. Zároveň dodává, že velká autocentra včetně jeho "áček" provádějí podrobné kontroly technického stavu při výkupu vozidel, a stávají se jejich majiteli se všemi povinnostmi, jež z toho plynou (zvláště odpovědnost za skryté vady).
Malé bazary většinou prodej pouze zprostředkovávají a vozy příliš důkladně nekontrolují, i když i v nich můžete narazit na solidní "kousek".
| AUTA ZA PÁR PLATŮ |
| za dva platy Škodu Felicii - čtěte zde |
| za tři platy Ford Escort - čtěte zde |
| za čtyři platy Renault Mégane - čtěte zde |
| za pět platů Škodu Fabii - čtěte zde |
