Zbývajících 1 200 zaměstnanců se obává uzavření závodu v případě, že Británie přijde o bezcelní přístup na evropský trh. Omezování produkce plánuje i nedaleká továrna automobilky Jaguar Land Rover.
Diesely nikdo nechce. V britských automobilkách hrozí masivní propouštění |
„Odtržení od evropského trhu by mohlo znamenat, že rušení pracovních míst a zpomalování produkce v britských automobilkách v posledních měsících je pouhou předehrou k hromadnému uzavírání výroby,“ píše agentura Bloomberg.
„Lidé by neměli podceňovat nebezpečí, která brexit přináší,“ říká odborář Cooper před továrnou v Ellesmere Port nedaleko Liverpoolu, kde pracuje od svých 18 let. „Proč by měl Nissan pokračovat v investicích na severovýchodě (Anglie), když má továrnu ve Španělsku, kde může vyrábět stejné auto bez desetiprocentního cla?“ dodává.
Cla a další obchodní překážky mohou být pro automobilový průmysl katastrofální, protože součástky v průběhu výrobního procesu běžně několikrát přecházejí přes hranice. Zatím není jasné, zda budou nová cla skutečně zavedena, protože Londýn a Brusel se stále ještě přou ohledně podmínek brexitu.
Plán na záchranu Opelu: nové modely, elektřina, racionalizace a technika PSA |
Osud továrny Vauxhall závisí na tom, zda se v ní francouzská mateřská společnost PSA Group rozhodne vyrábět příští verzi modelu Astra. PSA, která loni v létě koupila značku Vauxhall od americké automobilky General Motors (více čtěte zde), má ale i jiné možnosti. Může například výrobu přesunout do svých závodů ve Francii či Německu.
Cooper kvůli obavám ohledně rizik spojených s brexitem přesvědčoval zaměstnance své továrny, aby hlasovali proti odchodu Británie z Evropské unie. V oblasti závodu však podobně jako v případě většiny ostatních měst s automobilovými továrnami měly nakonec hlasy pro brexit převahu.
„Je těžké pochopit, jak může někdo s rozumnou myslí hlasovat pro cokoliv, co zkomplikuje podnikání,“ uvedl Peter Southwood, který v automobilce Vauxhall pracuje přes 20 let. „Lidé vidí, jak auta sjíždějí z výrobní linky, jak moc jich směřuje do zahraničí a odkud přicházejí součástky,“ upozornil.
V továrně v Ellesmere Port v minulosti pracovali Southwoodův dědeček a dva strýcové. Southwood doufá, že jeho děti by mohly na tuto tradici navázat. Ale bez ohledu na brexit již práce v britském automobilovém průmyslu není, co bývala. V době největšího rozmachu v 70. letech v továrně Vauxhallu pracovalo 12 500 lidí. Od té doby se počet zaměstnanců snížil o 90 procent, převážně kvůli automatizaci (o vývoji britského autoprůmyslu čtěte zde).
Odchod z EU bude pro britský automobilový průmysl znamenat novou ránu v době, kdy se snaží přizpůsobit přesunu pozornosti k vozům s elektrickým pohonem a vládním plánům na postupné ukončování provozu benzinových a naftových automobilů během příštích dvou desetiletí.
Náklady na montáž jednoho automobilu v Británii by se podle odhadu společnosti PA Consulting v případě takzvaného tvrdého brexitu - zahrnujícího zavedení desetiprocentního cla - mohly zvýšit o 2 372 liber (téměř 68 000 Kč). Uzavírání továren by podle firmy bylo nejpravděpodobnější u japonských automobilek Toyota a Honda, které většinu své britské produkce vyvážejí.
Tim Lawrence ze společnosti PA Consulting nicméně upozorňuje, že pro Británii i EU by mohlo být příliš riskantní nedosáhnout dohody, která by umožňovala vzájemnou výměnu zboží při nulových či minimálních clech. „Británie je druhým největším automobilovým trhem Evropy a je velmi důležitá pro firmy z EU, jako jsou němečtí výrobci luxusních vozů,“ dodává Lawrence.
Britský autoprůmysl stojí na cizích automobilkách
Británie je jedna z kolébek automobilismu. Původní značky jsou dnes v rukách zahraničních automobilek. Klasický britský autoprůmysl před třiceti lety zkrachoval, o jeho renesanci se zasloužila Margaret Thatcherová, ovšem s pomocí nebritských automobilek (čtěte zde). Dnes je autoprůmysl výrazným pilířem ekonomiky ostrovního království.
V uplynulých několika desetiletích zahraniční investice přicházející zejména z Německa vedly k výraznému nárůstu výroby britského automobilového sektoru.
Britský autoprůmysl vyprodukuje ročně přes jeden a půl milionu aut. Rekordní byl rok 1972 se dvěma miliony vyrobenými auty. Přímo v automobilkách pracuje v Británii 160 tisíc lidí a dalších 600 tisíc je na ně napojeno (dodavatelé, prodejci aut, služby).
Kromě malovýrobců a slavných značek zaměřených na speciální kategorie aut jako jsou Aston Martin, Lotus nebo McLaren je britský autoprůmysl velmi pestrý. V ostrovním království sídlí několik vývojových center, designérská studia, specializované laboratoře používané mimo jiné pro homologaci aut pro EU, ale také tam má sídla většina týmů F1. V Britských zkušebnách homologuje auta pro Evropu třeba i Škoda Auto.
Tradiční luxusní značky Bentley nebo Rolls Royce doplňují prémiové Jaguar s Land Roverem, Mini. Za povšimnutí stojí, že všechny výše jmenované značky dnes nepatří britským vlastníkům. Jaguar a Land Rover patří Indům (Tata), Bentley Volkswagenu. Velmi paradoxní je situace značky MG Motor - kdysi slavný výrobce sportovních aut po krizi britského autoprůmyslu v sedmdesátých a osmdesátých letech zanikl, dnes značku oživuje čínská automobilka SAIC, která se teď MG snaží vrátit na britský trh a dokonce otevřela v Longbridge továrnu.
Velké továrny a vývojová centra mají v Británii hlavně zahraniční automobilky: Nissan, Honda, General Motors (vauxhall) nebo Toyota.
Pozice britského autoprůmyslu je ovšem v porovnání se situací před desítkami let jiná. V padesátých letech byla Británie druhým největším výrobcem aut na světě se spoustou domácích značek, dnes je na čtrnácté pozici (v Evropě čtvrtá před ČR) a většinu značek vlastní zahraniční společnosti. Do EU putovalo v roce 2015 53 procent aut vyrobených v Británii.
Slavná jména v cizích službáchSlavný Rolls-Royce, symbol luxusu, který se přece nikdy nemohl mít špatně, je po trapném románku s Volkswagenem drahokamem BMW. Stejně tak Mini. Bentley patří Volkswagenu. Roverpo aférce s BMW koupili Číňané (automobilka SAIC). Sbalili fabriku a v hloubi země za Velkou zdí staví novodobá MGa Rovery. Ovšem pod zkomoleným jménem Roewe, práva na používání značky Rover totiž vlastní Land Rover. Teď se dokonce začíná mluvit o návratu značky Rover (tedy spíše MG) do Británie, kde Číňané údajně chtějí stavět fabriku. Triumph, Vandenplasa další hrdé značky British Leylandu umřely v průběhu osmdesátých let. Nejabsurdnější příběh, který má jako jeden z mála šťastný konec, potkal Jaguars Land Roverem. Dnes ho vlastní Ratan Tata z Indie, kterou Britové ještě před šedesáti lety kolonizovali. Na druhou stranu sami lidé z Jaguaru i Land Roveru přiznávají, že jim nikdy nebylo tak dobře. Tata ví, že svou práci umějí, dal jim peníze na vývoj a nechal je být. Dnes jsou land rovery a jaguary tak dobré jako nikdy v minulosti. A značky vydělávají. Aston Martinje další ze značek, která prošla rukama Fordu. Dnes má za sebou britského šéfa Davida Richardse a jeho Prodrive a peníze z Ameriky, Kuvajtu a Itálie. Asi jediná žijící zdravá čistokrevná britská značka, která prosperuje a je v britských rukou, je Morgan. Dodnes ji vlastní a vede rodina Morganů. Británie je také zemí malovýrobců. Moc se o nich neví a spíše živoří. Stavitel klasických gentlemanských bristolů snad přežívá, ale to je vše, co o něm lze říci. Z dílny na sporťáky TVRse snažil udělat svou hračku ruský oligarcha Nikolaj Smolenskij. Po dalším krachu se mluvilo o stěhování do Itálie, ale teď je už ticho, asi navždycky. A Lotusmá namále. Dobře se uchytil Radical, Ariel, Caterham nebo Ginetta. |
