Petrolejově modrá krasavice byla přes deset let pokladem ukrytým v garáži Anthonyho Dennyho, zakladatele společnosti AAA Auto, který ji od Havla koupil v roce 2006. Přes deset let nebyla na prodej, teď je. Cena 400 tisíc korun odpovídá stavu a historii vozu.
Kdo si klepe na čelo, nemusí číst dál. Znalci italských aut však ví, že právě model Kappa je utajenou hvězdou devadesátých let. Kdo se v ní svezl, byl navždy lapen. Nádherný prostorný a komfortní interiér, který umí v mondénním stylu vyfešákovat jen Italové, pohodlný podvozek a k tomu fenomenální jízdní vlastnosti.
Kappa sice měří na délku skoro čtyři a tři čtvrtě metru, je však neuvěřitelně mrštná. Pokud ukrývá pod kapotou přeplňovaný benzinový motor, má taky mezi předními hnanými koly speciální vynález v podobě viskózní spojky fungující jako samosvorný diferenciál.
Kapp s pětiválcovým turbodieselem pod kapotou je spousta i na prodej, většinou už mají nejlepší léta za sebou a motor je taky unavený, ale dají ¨se koupit za patnáct tisíc.
Atmosferické benzinové čtyř a pětiválce jsou racionální volbou (často upravenou na spalování LPG). I s nimi jede velmi slušně a motory jsou i navzdory lidovým pověrám spolehlivé a robustní.
Ty nejsprávnější motory pod kapotu Kappy spalují benzin pod tlakem turba. Přeplňované nejprve čtyř a od roku 1998 pětiválce uložené napříč jsou fenomenální. Mají neuvěřitelný říz, charisma, gradaci a při správné péči i výdrž. Někteří nedají dopustit na čtyřválcový původní motor jehož kořeny sahají až k bájné Deltě Integrále, jiní na pětiválce. Ty první asi chtějí o něco víc péče, ale nakonec vydrží o něco víc. Kdo chce „tunit“, vyrazí ze čtyřválce spoustu výkonu navíc, k tomu už se pětiválec moc přemluvit nedá.
Šestiválcových třílitrů je málo a hlavně bývají v kupátkách. Ta nejsou zrovna italsky krásná, ale jedinečná ano. A taky nejdražší, protože jsou obecně nejzachovalejší; vzniklo jich jen něco přes 3 200 kusů. Dnes se prodávají asi za sto tisíc, to je slušná cena za auto, které by jednou mohlo získat na ceně.
Krásný je kombík, těch vyrobila pro Lancii karosárna Pininfarina přes devět tisíc z celkem 117 tisíc vyrobených Kapp.
Kombík a kupé mají problém v tom, že už na ně neseženete speciální tlumiče. Kombi má na zadní nápravě tlumiče udržující stálou světlou výšku vozu (nivomaty). Kupé zase elektronicky řízené se dvěma stupni tuhosti. Když odejdou, buď musíte namontovat obyčejné ze sedanu, nebo je nechat zrepasovat.
Václav Havel a lanciePrezident strávil 16 let s vozy italské značky, která dnes už jen vzpomíná na zašlou slávu jednoho z nejstarších nejprogresivnějších výrobců aut (Lancia mimo jiné vymyslela samonosnou karoserii). Značka dnes skomírá, prodává jen na italském trhu jediný model - malý Ypsilon, s jehož koncem se naplní osud celé značky. Nejprve bylo jméno Václava Havla zapsáno v technickém průkazu mohutného hranatého sedanu Thema, pak zaoblené Kappy. Themu dostal v roce 1990 jako osobní dar od tehdejšího šéfa Fiatu Gianniho Agnelliho. „Ovšem tři roky to auto stálo na Hradě pod plachtou, pan prezident s ním skoro nejezdil," vzpomínal pro iDNES.cz jeden z pamětníků (zde). A tak uspořádali v červnu 1997 dražbu, v níž se vínová lancia (SPZ ADP 00-20) s necelými 13 tisíci najetými kilometry prodala. Themu s dvoulitrovým přeplňovaným čtyřválcem vydražili v autosalonu tehdejšího prodejce lancií Ital Auto v pražském Motole za pět minut. Dražba startovala na 190 tisících, nakonec se prodala za skoro dvojnásobek. Generální ředitel pojišťovny Generali Harald Mayer-Rönne za ni zaplatil 370 tisíc korun. Z toho šlo 170 tisíc na dobročinné účely, zbylých dvě stě posloužilo jako protiúčet na novou Kappu. |
