Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autofotka týdne: Výstaviště Brno oživuje zašlou tradici - závod formulí

aktualizováno 
Před padesáti lety se naposledy prohnaly brněnským výstavištěm formule československých závodníků. Tradiční městský závod, který žil ve stínu slavnějšího Masarykova okruhu, teď plánují podle exkluzivních informací iDNES.cz na výstavišti obnovit. Podívejte se, jak se mezi pavilony závodilo.

Výtvarník a konstruktér Vladimír Valenta startoval v roce 1967 s formulí sestrojenou na brněnské technice s motorem Saab. | foto: Archiv Motor Journal

Té trati se říkalo „rohlík“. Měla jen 1 700 metrů a vedla po velkorysých bulvárech prvorepublikového brněnského výstaviště. Zatáčky byly čtyři, rovinky také. Ta nejdelší měla sotva 450 metrů. Přesto byl formulový závod v kulisách majestátního funkcionalistického areálu v šedesátých letech mezi diváky velmi populární.

Poprvé se formule a „placky“ mezi pavilony vydaly v roce 1961. Závodní premiéru si ale výstaviště odbylo už před válkou. První zmínku, plakát a pár fotografií se podařilo dohledat z roku 1935, kdy na výstavišti odstartoval závod motocyklů. Mimochodem – ty se na Masarykův okruh vydaly poprvé až o patnáct let později.

Na fotce z roku 1965 projíždí vracečkou u pavilonu C na prvním místě s číslem 8 Alois Gbelec.
Souboj na čele závodu v roce 1967 – na čele je Vladimír Hubáček na Melkusu, za ním jako stín pozdější vítěz závodu Jaroslav Bobek s monopostem Škoda F3.

Zlatá šedesátá mezi pavilony

Příležitostně se výstaviště měnilo na okruh i na sklonku čtyřicátých let a v padesátých letech. A na začátku další dekády se závod přezdívaný Mezi pavilony konal už pravidelně. Zlatá léta prožil závod mezi roky 1961 a 1967. Tradičně se jezdil na začátku května jako připomínka osvobození Československa Rudou armádou.

Právě v roce 1961 v absolutním hodnocení zvítězil Miroslav Fousek, který pilotoval špičkový sportovní speciál Škoda 1100 OHC. Auto, které vzniklo jen ve čtyřech exemplářích, z nichž jen dva jsou ve verzi roadster, je po pečlivé renovaci chloubou historické sbírky muzea Škody Auto.

V roce 1963 pak Brno tleskalo ve formulové kategorii Vladimíru Valentovi na československé poměry exotické Cisitalii. Příležitostný závodník byl především skvělým výtvarníkem – ostatně jeho podpis nese řada plakátů na brněnské závody na Masarykově okruhu stejně a podílel se i na grafickém stylu mezinárodního strojírenského veletrhu právě na výstavišti.

Drakův stíhací let

Byť to tehdy ještě nikdo nevěděl, v roce 1967 zažily formule mezi pavilony derniéru. Pro brněnské fanoušky to byl nezapomenutelný závod. Největším favoritem nejsledovanějšího závodu formulí F3 byl Vladimír Hubáček s východoněmeckým Melkusem.

V první řadě na startu s ním stály dva monoposty Škoda F3 pilotů Václava Bobka st. a Miroslava Fouska a Drak II – po domácku zkonstruovaná formule brněnského konstruktéra a závodníka Otto Buchbergera.

Takto vypadala jednoduchá trať závodů v 60. letech. Po půlstoletí se letos pojede v téměř nezměněné podobě, jen „horní“ rameno bude asi o 100 metrů kratší kvůli přejezdu kolejí železniční vlečky.
Na fotce z roku 1965 projíždí vracečkou u pavilonu C na prvním místě s číslem 8 Alois Gbelec.
Mezi československými formulemi se vlevo vyjímá Cisitalia Vladimíra Valenty. Auto dovezené do Československa ještě před rokem 1948 poháněl motor Fiat.

Po startu se na špici usídlí Hubáček pronásledovaný hned třemi škodovkami. A za nimi jako pronásledovatel Buchberger hnaný vpřed asi patnácti tisíci brněnských fanoušků. V šestém kole však „domácí“ favorit zajíždí do depa. Odpadá i Hubáček a zdá se, že první tři místa si mezi sebou rozdají jezdci na továrních monopostech Škoda.

Jenže Buchberger se vrací na trať a zahajuje precizní stíhací jízdu. Na trati široké osm metrů mizí za zádí Draka II jeden soupeř za druhým. Ztráta jednoho kola je smazána a Buchberger je čtvrtý. Když pak v pětadvacátém kole kvůli poklesu tlaku oleje odstoupí Václav Bobek starší, senzace je dokonána. Buchberger za velkých ovací stoupá mezi pavilony na stupně vítězů.

Brno Revival Mezi pavilony

50 let poté: Buchberger i Drak se vrací mezi pavilony

Velkorysé bulváry, které v roce 1967 „osiřely“, ale památkově chráněnému výstavišti zůstaly dodnes. Právě díky tomu se letos budou moci formule – a s nimi i historické motocykly – na výstaviště vrátit. A podle pořadatelů nepůjde o nějaké vzpomínání odtržené od reality šedesátých let.

Okruh, alias rohlík, zůstane autentický. Jen z jedné strany se asi o 100 metrů zkrátí. „Dráhu křižuje trať železniční vlečky. Jezdci ji budou muset přejíždět tak jako tak, ale zatáčku jsme posunuli blíž přejezdu, aby se přes koleje nejezdilo v plné rychlosti,“ vysvětluje Karel Kupka z Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko, který závod nazvaný Brno Revival Mezi pavilony pořádá.

Fotogalerie

Na výstaviště se v polovině července vrátí unikátní sportovní Škoda 1100 OHC – jeden ze dvou vyrobených exemplářů, který se zúčastnil závodu v roce 1961. A především – brněnští fanoušci budou mít po půlstoletí znovu příležitost zatleskat Otto Buchbergerovi.

Dnes dvaaosmdesátiletý pilot a konstruktér se na výstavišti setká se svojí první formulí Drak I. I když za volant se nejspíš posadí další brněnský konstruktér Karel Jaroš, který před několika roky Buchbergerův vůz zrenovoval.

A dojde i na vzpomínku na výtvarníka Valentu. Jeho Cisitalia byla bohužel prodána do Spojených států, brněnské technické muzeum ale před třemi roky do sbírky získalo Valentovu formuli, kterou sám závodník pojmenoval Mustang. A i ta se na výstavišti představí.

Autoři:




Nejčtenější

Motor EA211 TSI evo
Potvrzeno: benzinové škodovky dostanou částicové filtry příští rok

Nové benzinové motory budou muset plnit stejné limity emisí pevných částic jako diesely. Zprvu to bude platit jen pro nově homologované modely, později pro...  celý článek

Tatra 813 8x8 Kolos, základní vojenská verze
Kolos se valil terénem, boural zdi, pálil rakety. Tatra 813 má 50 let

Byl pátek 24. března 1967 a hrdí tatrováci právě dokončili první podvozek Tatry 813 z ověřovací padesátikusové série. Bylo to opravdu vydařené kopřivnické...  celý článek

BMW NineT Racer
Tak má vypadat retro. Superbike BMW je syrový drsňák ze stroje času

Každá sportovní motorka má dnes pět počítačů, osm asistenčních systémů a její nastavení je složité jako instalace nového počítače. Proto je stále populárnější...  celý článek

Mike Hailwood žene svůj Surtees TS10 z roku 1972 k titulu mistra Evropy F2.
VIDEO: Mistr světa na dvou i čtyřech kolech a jeho osudový okruh

V 83 letech, 10. března letošního roku zemřela motoristická legenda Brit John Surtees, jediný jezdec, který získal titul mistra světa ve formuli 1 i v závodech...  celý článek

Subaru XV
Nové Subaru XV: zvenku evoluce, uvnitř všechno lepší

Organičtější design, ale také výrazně přepracovaná technika – to je nový crossover od Subaru, který vzdáleně odkazuje na úspěchy slavné imprezy.  celý článek

Další z rubriky

Kolorovaná fotografie ukazuje, že Eliška Junková jezdila se žlutou bugatti.
Prvorepubliková velmoc Bugatti: každý dvacátý kus měl české značky

Meziválečné Československo bylo v přepočtu na obyvatele doslova velmocí francouzské sportovní značky Bugatti. Ze tří tisíc “bugatek”, které se v alsaské...  celý článek

SdKfz 2 je také známé jako Kleines Kettenkraftrad HK 101 nebo Kettenkrad. Lehké...
Autofotka týdne: Motorka křížená s pásákem řidítka má, ale nepotřebuje je

SdKfz 2 je také známé jako Kleines Kettenkraftrad HK 101 nebo Kettenkrad. Lehké polopásové vozidlo zkonstruované a vyráběné firmou NSU v Neckarsulmu používal...  celý článek

Mike Hailwood žene svůj Surtees TS10 z roku 1972 k titulu mistra Evropy F2.
VIDEO: Mistr světa na dvou i čtyřech kolech a jeho osudový okruh

V 83 letech, 10. března letošního roku zemřela motoristická legenda Brit John Surtees, jediný jezdec, který získal titul mistra světa ve formuli 1 i v závodech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.