Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Elektromobily mají pomalejší rozjezd, než se prezentuje

  13:50aktualizováno  13:50
Auta s elektrickým pohonem mají pomoci zachránit planetu před globálním oteplováním. Jenže zákazníci o ně dosud příliš velký zájem neprojevili. Elektromobilita má velké cíle, zatím je však nedovede naplnit.

Představení nového elektromobilu Tesla 3 | foto: AP

Když Elon Musk představoval 31. března letošního roku nový vůz Tesla Model 3, byla to především pečlivě vystavěná show. Ta má podpořit jeho vizi o čisté mobilitě, ve které je Tesla průkopníkem. Tesla Model 3 má být v určitém smyslu slova novou érou elektromobility, menší prémiový sedan by se totiž měl zařadit k cenově relativně dostupným vozům.

Auto, které jsme vlastně ještě ani nespatřili, si již před začátkem prezentace předobjednaly desítky tisíc příznivců Muskovy vize a ještě během show překročil počet objednávek 150 tisíc. Den po představení hlásil Musk 180 tisíc a 2. dubna už jich bylo 232 tisíc. Týden po prezentaci se automobilka pochlubila 325 tisíci rezervací.

Kupci, kteří projevili o Model 3 zájem, složili vratnou zálohu tisíc dolarů. Zatím tedy Tesla ve skutečnosti neprodala ani jeden vůz, ale od zákazníků si bezúročně vypůjčila minimálně 325 milionů dolarů. A Elon Musk hovoří o tom, že jeho firma bude muset přehodnotit plány výroby, aby byla schopna poptávku uspokojit.

Při objednávce musí zájemce složit zálohu tisíc dolarů.

Fronta na rezervaci Tesly 3. Při objednávce musí zájemce složit zálohu tisíc dolarů.

Je samozřejmě otázkou, kolik řidičů si nakonec Model 3 opravdu koupí a jak dlouho na něj budou muset čekat, nicméně takový zájem nečekali ani ti největší elektrooptimisté včetně samotného Muska. Vždyť počet objednaných vozů po celém světě zhruba odpovídá množství všech elektromobilů na amerických silnicích.

Nesplněné cíle

V tradičním každoročním projevu, takzvané zprávě o stavu unie, vytyčil v roce 2011 Barack Obama ambiciózní cíl mít do roku 2015 v provozu milion elektromobilů, mezi něž zahrnoval i plug-in hybridní modely. To se však splnit nepodařilo. V roce 2015 se v USA prodalo asi 115 tisíc vozů dobíjených z elektrické zásuvky, čímž se počet elektromobilů na amerických silnicích dostal k hodnotě 400 tisíc kusů.

Neméně ambiciózní plány má Německo. Kancléřka Angela Merkelová chce mít do roku 2020 na německých silnicích v provozu milion elektrických aut.

Fiat 500e je elektrická verze oblíbeného modelu italské značky. Auto se proslavilo hlavně tím, že šéf značky Fiat Sergio Marchionne nabádal zákazníky, ať elektromobil nekupují, protože na jeho výrobě firma tratí.

Fiat 500e je elektrická verze oblíbeného modelu italské značky. Auto se proslavilo hlavně tím, že šéf značky Fiat Sergio Marchionne nabádal zákazníky, ať elektromobil nekupují, protože na jeho výrobě firma tratí.

Elektrický vůz Egger-Lohner vyvinul pro rakouského průmyslníka Ferdinand Porsche. Povoz s elektromotory v kolech byl ve své době velmi úspěšný.

Elektrický vůz Egger-Lohner vyvinul pro rakouského průmyslníka Ferdinand Porsche. Povoz s elektromotory v kolech byl ve své době velmi úspěšný.

Ani v tomto případě to zatím nevypadá, že by se měly ambice snadno naplnit. Zatím je totiž Německo zemí milovníků vozů se spalovacími motory, a ačkoli je největším evropským automobilovým trhem, v rozšiřování elektromobilů velmi zaostává. V současnosti na tamních silnicích jezdí jen asi 50 tisíc elektromobilů a hybridních vozů.

Podobně mizivý podíl mají elektrická auta i v Česku. Podle odhadů skupiny ČEZ by se jejich počet v provozu na tuzemských komunikacích měl letos vyšplhat na 1 500 kusů. Neoficiální cíle pro rok 2030 hovoří o čtvrt milionu elektrických aut. Národní akční plán čisté mobility ovšem s konkrétními hodnotami neoperuje.

Relativního úspěchu se zatím elektromobily dočkaly v místech, kde jsou podporovány dotacemi. V Evropě to jsou především Dánsko, Nizozemsko nebo třeba Francie, kde mohou zákazníci při koupi elektromobilu získat zpět tisíce eur. Například Nizozemsko díky tomu o dva roky předběhlo plány mít v roce 2015 na silnicích více než 20 tisíc elektromobilů, už v prosinci roku 2013 tam bylo registrováno 30 086 takových aut.

V Nizozemsku dokonce pokročili tak daleko, že hovoří o zákazu prodeje aut se spalovacími motory zhruba od roku 2025. Návrh podaný tamní Stranou práce (PvdA) již prošel dolní komorou parlamentu. Podobnou ideu mají i němečtí Zelení. Ti by si přáli, aby se v zemi auta se spalovacími motory přestala prodávat v roce 2036, ale zatím pro svůj návrh nenašli podporu.

Německo vůbec s podporou elektromobilů dlouho otálelo. Už i tam ovšem mohou řidiči při nákupu aut na elektrický pohon počítat s prémií 4 000 eur, na níž se dohodla vláda s automobilkami. Polovinu částky uhradí stát, druhou polovinu výrobci.

Elektromobil Thunder Power

Elektromobil Thunder Power

V USA mohou kupci elektromobilů uplatnit slevu na dani z příjmu ve výši až 7 500 dolarů, jednotlivé státy unie navíc mají i své vlastní programy pobídek. V Kalifornii ještě mohou zákazníci získat slevu ve výši 2 500 dolarů, i proto zatím asi 40 procent elektromobilů registrovaných v USA jezdí právě v tomto státě.

Americké dotace ovšem představují určitou potíž, sleva na dani totiž platí pro prvních 200 tisíc zákazníků dané automobilky. A ačkoli s touto slevou zájemci o chystaný Model 3 počítají, nejspíš ji nedostanou, protože Tesla pravděpodobně překročí metu 200 tisíc vyrobených aut zhruba v době, kdy se novinka začne prodávat.

Levnější baterie

Podpora elektromobilů samozřejmě netkví jen v dotacích na jejich prodej. V USA mají na celou oblast vyčleněno do roku 2019 asi 7,5 miliardy dolarů, z toho přibližně 2,4 miliardy například putuje na granty na vývoj a výrobu baterií. Jenže jako každé státní dotace, i tyto jsou trochu dvousečnou záležitostí. Cena baterií je jednou z nejzásadnějších položek v ceně elektrického auta, na druhou stranu v posledních letech dramaticky klesla.

To spolu se zatím nízkou poptávkou po elektromobilech znamená, že řada firem, které pobídky využily a rozhodly se investovat do vývoje a výroby baterií, se potýká s finančními potížemi. Dvě společnosti, které přijaly americké vládní dotace, A123 Systems a Ener1, musely již v roce 2012 požádat o ochranu před věřiteli. A skupina Dow Chemical odepsala v témže roce 1,1 miliardy dolarů ze svého bateriového byznysu.

Azkar DACHSER El Carrito

Elektrický povoz pro zásobování obchodů v historických centrech měst je nejsmysluplnější způsob využití elektromobilů.

Koncern General Motors nedávno v prezentaci modelu Bolt ukázal, že v současnosti jej stojí baterie pro elektromobil asi 145 dolarů na kilowatthodinu energetické kapacity. Tesla podle současných odhadů má baterie levnější, ale hlavně by se velmi brzy měla jako první dostat pod hranici 100 dolarů na kilowatthodinu, a to díky své továrně, která roste na severu Nevady nedaleko menšího „města hříchu“ Rena. Továrna má být dokončena v roce 2017 a právě ona bude dodávat baterie pro nový Model 3. Plné výroby by měla dosáhnout v roce 2020 a ročně by měla vyrobit Li-Ion baterie s kapacitou 35 gigawatthodin, více než se jich v roce 2013 vyrobilo po celém světě.

Kde vzít elektřinu

Podle různých studií by se tak díky klesající ceně baterií mohly elektromobily cenově vyrovnat vozům se spalovacími motory zhruba v roce 2021. Pro rozvoj elektromobility však bude potřeba vyřešit i otázku nabíjení elektromobilů. Jednou záležitostí je síť dobíjecích stanic a jejich vysoký výkon, který umožní dostatečně rychlé dobíjení, druhou energetická soustava a způsoby výroby elektřiny.

Jak totiž ukázal nedávný případ ze Singapuru, elektromobily sice jezdí bez emisí, ale to neznamená, že auto žádné emise neprodukuje. Tamní úřad vyměřil majiteli Tesly Model S daň 15 tisíc singapurských dolarů, která odpovídá tomu, jako by vůz produkoval 222 gramů oxidu uhličitého na kilometr jízdy. Přesně tolik totiž vyprodukuje singapurská energetická soustava při výrobě elektřiny potřebné k nabití vozu. Ostrovní stát pokrývá asi 95 procent své spotřeby elektřiny výrobou v plynových elektrárnách, s čistší energetickou sítí samozřejmě bude dopad elektromobilu na životní prostředí nižš (více o elektromobilech jezdících na uhlí čtěte zde).

Světová premiéra prototypu elektromobilu Morgan EV3

Světová premiéra prototypu elektromobilu Morgan EV3

Podle výpočtů Jana Bauera z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze by například splnění německého cíle na milion elektromobilů v roce 2020 znamenalo nároky na výrobu 13,9 gigawatthodiny energie denně jen pro pokrytí průměrné spotřeby těchto aut.

Fotogalerie

„To je zhruba energie, kterou Temelín vyrobí za 8,3 hodiny,“ vysvětluje Bauer. Ročně by milion elektromobilů v Německu potřeboval přes 5000 gigawatthodin elektrické energie, zatímco tamní elektrárenský průmysl za rok vyrobí asi 550 tisíc gigawatthodin.

To nevypadá jako zásadní problém pro energetickou infrastrukturu. Jenže požadavky na rychlé dobíjení situaci trochu komplikují. „Pokud by se všechna tato auta měla dobít během jedné hodiny, byl by potřeba výkon zhruba osmi Temelínů,“ dodává Bauer.

Pokud by Němci všech svých asi 44,5 milionu vozů vyměnili za elektromobily, pak by při dnešních uživatelských zvyklostech bylo na jejich dobití za rok potřeba ohromujících 225 770 gigawatthodin elektrické energie. To znamená, že zásadní rozvoj přinese nové nároky na výrobu elektřiny.

Článek vyšel v magazínu Index LN, jehož šesté vydání lze stále zakoupit v trafikách nebo on-line na index.lidovky.cz.

Šesté číslo magazínu Index LN je k dostání v trafikách.






Nejčtenější

Turbodiesel V6 TDI koncernu Volkswagen
Evropa popotahuje Česko za laxnost při trestání VW za dieselgate

Evropská komise oznámila, že otevře řízení pro nesplnění povinnosti proti sedmi členským státům v souvislosti s kauzou dieselgate, mezi hříšníky je i Česká...  celý článek

Crashtest deformačních zón
VIDEO: Test deformačních zón ukázal, že měkčí auto může lépe chránit

Deformační zóny aut chrání posádku, ale mohou efektivně zmírnit následky nehody i u vozidla, do kterého bourají. Netradiční crashtest německého autoklubu...  celý článek

Díky dnu bez aut se lidé mohli projít i po slavném pařížském bulváru Champs...
Čtyři světové metropole chtějí vyhnat diesely do roku 2025

Starostové Paříže, Mexico City, Madridu a Atén podepsali deklaraci, ve které se zavázali vyhnat dieselová auta ze svých měst do roku 2025.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.