Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komentář: Bruselští ekoteroristé ždímají automobilky

aktualizováno 
Evropský trh s auty už není světová superstar. Pro světové automobilky je to spíše otázka prestiže než výdělků. Ale možná to tu brzy „zabalí“. Tolik aut, aby se zaplatily obrovité vynucené náklady na vývoj, totiž starý kontinent nepojme. Z tlaku unie na snižování emisí musí někomu prasknout nervy

„Snížení emisí CO2 o jeden gram v našem flotilovém průměru nás stojí sto milionů eur za vývoj,“ řekl v předvečer otevření probíhajícího pařížského autosalonu šéf německého koncernu Volkswagen Martin Winterkorn. „Je to sto milionů eur, které musíme zaplatit dopředu bez toho, abychom věděli, že se ta investice vrátí.“

Evropské automobilky se kvůli vysokému tlaku, který je nutí k takovým investicím, podle Winterkorna stávají méně konkurenceschopnými na globální úrovni.

Sto milionů eur jsou dvě a tři čtvrtě miliardy korun a za to už se dá vyvinout celý nový model auta. Raději ani nepomyslet na to, co by se dalo za těch sto milionů v autoprůmyslu pořídit. Kdyby je automobilky investovaly do smysluplných technologií a vylepšování aut, udělaly by z pohledu motoristů lépe.

Jenže dnes upínají většinu sil a financí ke snižování emisí, které jejich auta vypouštějí.

„Být v Evropě je pro nás prestižní záležitost. Když auto uspěje na tak náročném trhu, znamená to, že je dobré,“ řekl mi kdysi šéf evropské divize Mazdy Jeffrey H. Guyton. Aby to Japonci nepřehodnotili, když jsou nuceni vyvíjet a vybavovat auta drahými technologiemi, které nikdo nechce a už vůbec za ně nechce platit.

Evropa totiž vyžaduje, aby byl provoz auta stále ekologičtější. Oproti roku 2006, kdy byla průměrná úroveň vypouštěných emisí oxidu uhličitého (CO2) u aut prodaných v Evropě 160 gramů na kilometr, to v roce 2012 bylo 132 gramů, do konce příštího roku to má být podle předpisu 130 gramů a v roce 2020 šílených 95 g/km.

Za každý gram navíc, kterým průměr modelové řady (flotily) automobilky přesahuje limit, se platí navíc tučné pokuty do evropské kasy. Hladiny emisí CO2 jsou přímo úměrné spotřebě.

Požadovaných 95 g/km tak odpovídá čtyřlitrové spotřebě benzinu. Nebereme-li v úvahu ta nejmrňavější auta, nedokáže s takovou spotřebou jezdit nikdo kromě šampionů ecorally po placatém Nizozemsku. V roce 2020 to má být průměrná spotřeba v případě Volkswagenu flotily čítající i mastodnontní touareg, passat, ale i limuzínu phaeton, kterou se pohlaváři v Bruselu nechávají vozit. Bruselští prostě trvají na tom, že se dá porazit fyzika.

Nejvíc napilno tak dnes mají ve vývojových centrech ti, kdo vymýšlejí, jak ekonormám vyhovět. A jdou na to mnohdy neuvěřitelnými způsoby. Nový Mercedes C tak má absurdně malou nádrž na palivo (více zde), Citroën C4 Cactus zase menší nádržku na kapalinu do ostřikovačů. Komu to při běžném užívání auta přijde vhod? Ale je to dobré pro měření spotřeby a na nich závislých emisích. Homologační předpis, ve kterém se hodnota v laboratoři velmi nerealistickými způsoby měří, vyžaduje nádrž natankovanou z 90 procent. A méně náplní v autě znamená menší hmotnost, která do spotřeby výrazně promlouvá.

Tyto obezličky pak škodí v konečném důsledku zákazníkům, protože reálná spotřeba aut za poslední roky rozhodně nepoklesla tak, jak tvrdí tabulky. S malou nádrží tak musíte k benzince častěji. Laboratorně naměřené hodnoty se stále více vzdalují realitě a už to řeší i Brusel.

Automobilky dlouhodobě říkají, že požadavky Unie na snižování emisí aut jsou přemrštěné a na hranici fyzikálních zákonů. Auta samozřejmě do ovzduší škodliviny vypouštějí, ale rozhodně ne v takové míře, jak to vidí ti, kdo automobilismus dusí. Jedna obří nákladní loď zatíží životní prostředí více než 50 milionů osobních automobilů, spočítali v Dánsku. Ale na pranýři jsou auta.

Šéfové automobilek přítomných na evropském trhu cítí, že začíná jít do tuhého. S ekonormou Euro 6, která letos vstoupila v platnost, se za cenu obrovských investic a úsilí vývojářů srovnali, ale vědí, že na nové požadavky už začínají být znalosti a schopnosti vývojářů krátké.

Je s podivem, že se autoprůmysl, jako jeden z hlavních hybatelů evropské ekonomiky nevzbouří. V Bruselu se to lobbisty schopnými protlačit téměř cokoliv hemží stejně jako v pražské Sněmovní. A chytit europoslance pod krkem s tím, že když autoprůmysl v Evropě zadusí, nebudou mít zaprvé čím jezdit a hlavně budou ulice plné milionů nezaměstnaných, přece nemůže být tak těžké. Podle údajů asociace výrobců aut ACEA pracuje v autoprůmyslu v Evropě asi šest procent lidí, což odpovídá 12,7 milionu obyvatel.



Témata: Volkswagen




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.