Systém pomáhá OSN zachraňovat lidi po katastrofách nebo na jihoafrických předměstích a jezdí podle něj i Mercedes. A teď mluví i česky.
Taxikář ani navigace si už nikdy nespletou ulice Na Lysině a Na Lysinách nebo Mezihoří a V Mezihoří. Už nebudete bloudit a hledat dům s číslem popisným, které v té dlouhé ulici přece někde musí být. Pro určení místa s přesností na pouhé tři metry kdekoliv na světě napříště stačí pouhá tři slova. Systém, který má ambici nahradit jména ulic a čísla popisná nebo souřadnice GPS, se jmenuje what3words a stojí na úplně jednoduchém principu. Doslova celý svět rozdělil na čtverce o velikosti právě tři krát tři metry a každému z nich přiřadil trojici slov, která se nikdy neopakuje.
Síť what3words pokrývá celý svět a vytváří 57 bilionů čtverců o velikosti 3x3 metry. Anglická verze proto používá 40 000 slov, v ostatních jazycích 25 000. dospělý Čech má aktivní slovní zásobu až deset tisíc slov, pasivní zásoba je asi 50 000 slov. |
„Dříve jsme pořádali hudební akce a stávalo se nám, že se kapely nebo dodavatelé vybavení neustále ztráceli, když se snažili najít místo koncertu nebo festivalu. A to tak často, že jsme museli najmout člověka, aby se staral jen o navádění účastníků. Jednou nám dokonce zavolala kapela, že právě absolvovala zvukovou zkoušku na svatbě někoho jiného,“ vysvětluje výkonný ředitel Chris Sheldrick, co ho s dalšími vedlo k vytvoření služby what3words.
Podle jeho zkušeností jednoduše současný systém adres a sdělování polohy není dost dobrý. Jak vzpomíná, bylo úplně jedno, jak zkoušel lidi navigovat, k problémům docházelo vždy. „Zkoušel jsem jim dávat GPS souřadnice, ale ty se do navigačních zařízení těžko zadávají a navíc je téměř nemožné je rozumně sdělit po telefonu,“ říká Sheldrick. Tři slova, která jednoznačně identifikují nějaké místo, jsou mnohem jednodušší způsob než těžko zapamatovatelná změť čísel v případě souřadnic.
Vzhledem k tomu, jak je služba what3words vymyšlena, je mnohem méně prostoru pro případné chyby v zadání. I tříslovné adresy mohou sice být podobné, například obsahovat dvě shodná slova a třetí jen trochu odlišné. „Ale náš chytrý algoritmus takové případné omyly snadno odhalí. Když jste například v Londýně a hledáte adresu naší kanceláře, snadno se může stát, že napíšete index.home.rafts místo správné adresy index.home.raft. Ale náš systém vám sdělí, že zadaná adresa se nachází na západě Austrálie a zeptá se, jestli jste spíš nemysleli adresu v Londýně ve čtvrti Bayswater,“ vysvětluje šéf firmy, jak se snaží chybám v navigaci vyhnout.
Vyhledávání adresy pak probíhá jednoduše: v aplikaci v telefonu nebo přímo na internetu lze zadávat jak adresy ve formátu what3words, tak klasické adresy, které aplikace na kombinaci tří slov převede.
Lepší slova do měst
Vzhledem k tomu, že síť tři krát tři metry obsahuje zhruba 57 bilionů čtverců, je potřeba k jednoznačnému popisu každého místa na světě vcelku hodně slov. Anglická verze jich používá 40 tisíc, aby pokryla i veškeré plochy oceánů a moří. V ostatních jazykových mutacích je používána zjednodušená sada zhruba 25 tisíc slov, která znamená, že některé odlehlé oblasti, jež stejně pravděpodobně nikdo nebude hledat, v daném jazyce pokryty nejsou a zůstává jim anglické označení.
Tříslovnou adresu má třeba i česká ambasáda v Mongolsku, kde byl what3words kompletně přijat místo chybějících klasických adres. V angličtině to je clarifies.politics.dozens. |
Právě z počtu slov také vychází ona velikost čtverce tři krát tři metry: je to dost málo na to, aby se dal identifikovat vchod do budovy nebo vjezd, ale ne příliš málo na to, aby databáze slov musela být neúměrně veliká. Vždyť třeba dospělý Čech má aktivní slovní zásobu až deset tisíc slov, pasivní zásoba je u středoškolsky vzdělaných lidí asi 50 tisíc slov.
Právě na vzniku české verze, která byla spuštěna v polovině února, je vidět, jak je ve skutečnosti složité what3words adresy vytvářet. Pokrytí všech čtverců v mapě světa tu nevzniká jako běžný překlad. „Každá jazyková verze what3words používá zcela nezávislý seznam slov. Nejde o překlad z angličtiny, což nám dává dostatečnou flexibilitu pro přizpůsobení každé verze uživatelům v dané zemi,“ říká Sheldrick.
Detailní síto
Jazykoví specialisté what3words v každé zemi spolupracují s lokálním týmem, se kterým postupně slova pro vytváření adres vyberou. V Česku pracovala firma s týmem profesionálů a dobrovolníků z oblasti jazykových věd. Často šlo o studenty některého z jazykových oborů na Karlově univerzitě v Praze nebo Masarykově univerzitě v Brně. Příprava nové jazykové verze podle šéfa trvá asi šest měsíců.
Práce začíná se širokou databází slov, která je v podstatě počítačově vytvořena. Spolupracovníci ve speciální on-line aplikaci slova kontrolují, třídí a hodnotí. Kontroluje se, zda jsou slova správně napsána, jde o to, aby jim jednoznačně rozuměl každý Čech. Vyřazovány jsou neslušné výrazy nebo slova, která by mohla být urážlivá či jinak nevhodná. Z databáze mizí také slova, která lze napsat více způsoby.
„V češtině jsme hodně řešili, že někdo slovo píše se z, jiný se s, a obojí je přitom dovoleno,“ komentuje jeden z detailů Sheldrick. Také se vyřazují místní názvy či jména osob, z databáze mizí nepravá homonyma. „To je proto, aby bylo instrukcím rozumět přes telefon,“ vysvětluje spoluzakladatel služby, proč se vyřazují slova, která stejně znějí, ale jdou napsat více způsoby.
INDEX LNČlánek je převzatý z magazínu INDEX LN. Kompletní magazín můžete koupit zde.  |
Specificky v české verzi se řešilo skloňování. Pro popis míst v Česku se snažili autoři využít jména v prvním pádu. Stejně tak se řešilo časování sloves a vynechány byly případy s pomocnými slovesy.
„V on-line aplikaci postupně hodnotíme jednotlivá slova. Každé slovo hodnotí více lidí, aby byla zaručena určitá nezávislost, výběr se postupně zužuje a slova se procházejí několikrát,“ říká Kateřina, jedna ze spolupracovnic, která se na projektu podílela od loňského září až do jeho závěrečné fáze.
Autoři projektu si prý na „prosévání“ slov dávají hodně záležet. Klíčem je nejen vyřadit „špatná“ slova, ale také slova seřadit podle určité oblíbenosti. Ta „lepší“ se pak používají v populárních a hustě osídlených oblastech, zatímco ta méně využívaná v odlehlejších místech. „Například v té české používáme všechna nejběžnější česká slova v hustě osídlených oblastech Česka,“ potvrzuje šéf firmy Sheldrick.
To platí jak pro samotnou Českou republiku, tak pro celý svět. „Oblíbená slova algoritmus používá nejen v Česku, ale i ve světových aglomeracích, jako jsou Londýn nebo New York,“ naznačuje Kateřina, jak funguje rozprostření výrazů po světě. Dáno je to tím, že slova samotná se při využití samozřejmě opakují, opakovat se nesmí jejich trojkombinace.
Jednorožci a vločky
Tým může také do databáze slova přidávat, pokud jim tam chybějí, příspěvkem Katky jsou třeba jednorožec či vločky. Mezery v databází vznikají tím, že firma nepoužívá databáze velkých slovníků. Ty jednak nebyly ochotné svou zásobu „prodat“, ale především taková databáze nekoresponduje s cíli what3words.
„Chtějí mít slova, která se skutečně používají, zatímco různé jazykové slovníky jsou plné naopak slov, která mnohdy lidé nepoužívají nebo možná ani neznají,“ komentuje výběr Kateřina.
Většina práce na databázi slov probíhá lokálně. V Česku firma používala několik desítek spolupracovníků a tým z centrály na začátku přípravy zemi navštívil. Závěrečná fáze ovšem probíhala v centrále v Londýně: „Tam jsme dolaďovali poslední nejasnosti, třeba u slov, která většina přispěvatelů schválila, ale několik jich je označilo za potenciálně problematická,“ popisuje Kateřina závěrečnou fázi přípravy.
„Někdy byste nevěřili, jaká slova někteří vyřadí,“ dodává. Navíc se podle ní nelze nikdy zavděčit všem a opravdu vyřadit všechna slova, která by se nemusela někomu líbit. „Vegetarián asi nebude šťastný z masa ve své adrese,“ naznačuje možný rozpor. A dodává jeden ze zahraničních případů: „V Číně byla hojně z databáze vyřazována slova související s monarchií, třeba král a královna,“ ukazuje, jak mohou seznam slov ovlivnit různá místní specifika.
Jednou ze zajímavostí je, že slova se nesmějí překrývat ani napříč jazykovými verzemi. To vede k takovým situacím, že třeba ve finské jazykové mutaci služby nepoužívá žádná z adres slovo sauna: to už totiž předtím použila původní anglická varianta, a tak je v dalších překladech „zakázané“. To by mohlo potenciálně způsobit potíže při přípravě slovenské verze služby, pokud ji kdy firma spustí.
Aby se autoři vyhnuli budoucím komplikacím při přípravě u blízce příbuzných jazyků, ponechali si podle Kateřiny některá slova v zásobě.
Mongolsko i OSN
Složitá příprava má jediný cíl: aby se what3words snadno používala. A zatím se zdá, že s tím společnost ve světě boduje. Tříslovné adresy už nějakým způsobem využívá přes 600 firem, vládních i nevládních organizací ve více než 170 zemích světa.
What3words perfektně fungují k určení míst, která vlastně ani přesnou adresu nemají. Chcete se s někým setkat u jezera uprostřed kanadské divočiny? Nebo popsat zatáčku na cestě na jednom z novozélandských ostrůvků? What3words to umí zcela jednoznačně. |
Jedním z velkých „spojenců“ what3words se v uplynulých měsících stal koncern Daimler a jeho Mercedes-Benz. Na nadcházejícím autosalonu v Ženevě představí ve světové premiéře první vůz, jehož navigační systém bude schopen přijímat i adresy ve formátu what3words. Půjde o novou generaci modelu A, nejmenšího typu v nabídce Mercedesu (více o něm čtěte zde). Ve spojení s hlasovým zadáváním by mělo jít o jednu z nejjednodušších cest, jak cíl do navigace ve voze zadat.
Mercedes je jedním z největších zákazníků firmy a nedávno se stal také jedním z jejích největších investorů. Automobilka totiž získala zhruba desetiprocentní podíl společnosti what3words, ale sumu, kterou za tento podíl zaplatila, nesdělila. Zajímavostí je, že firma ve svých autech používá mapové podklady Here, což je původně mapová divize finské Nokie. Mercedes tak novinku implementuje právě na tyto mapové podklady.
Proces implementace a další služby pro velké firmy jsou tím, na čem plánuje what3words vydělávat. Služba je (a nadále i bude) pro běžné uživatele zdarma. Ale firmám a institucím poskytuje what3words řadu služeb, od licencí k rozhraní pro programování aplikací (API) a nástrojům pro vývojáře (SDK) až třeba po hromadnou konverzi adres. Individuální přístup si v tomto případě mohou vyjednat humanitární a neziskové organizace.
K dalším partnerům patří například logistická společnost Aramex, na ostrově Svatý Martin si mohou zákazníci za pomocí tříslovné adresy objednat třeba pizzu z řetězce Domino’s. „Už v devíti zemích světa přijaly systém what3words národní poštovní společnosti, které tímto daly více než dvěma stům milionů lidí přesnou a spolehlivou adresu. V mnohých případech vůbec poprvé,“ naznačuje možnou užitečnou aplikaci svého „vynálezu“ Sheldrick.
Tříslovný systém adres může sloužit v řadě praktických případů. Turistu dovede třeba na konkrétní místo u historických památek, technika elektrárenské společnosti přímo k porouchané větrné turbíně. |
V řadě zemí pak adresy v našem smyslu slova neexistují nebo pozbývají smyslu, what3words s lokalizací pomohou. Kompletně byl systém přijat třeba v Mongolsku. What3words adresu tak má v Mongolsku i naše ambasáda, v angličtině to je clarifies. politics.dozens.
Aplikaci využívá také OSN, která použila systém tříslovných adres pro rychlou pomoc při živelních neštěstích v aplikaci UN-ASIGN. V Jihoafrické republice zase organizace Gateway Health používá tři slova k tomu, aby lépe lokalizovala jedenáct tisíc domů na okraji Durbanu. Organizace v používání proškolila místní záchranáře a doufá, že tak pomůže k rychlejším zásahům.
Prostor pro kritiku
Možností využití what3words je opravdu spousta, všude tam, kde se řeší poloha daného místa. Na druhou stranu má služba samozřejmě i svá negativa. Bez mobilní aplikace je v podstatě nepoužitelná, adres v tomto formátu si uživatel zapamatuje nanejvýš několik. V místech, kde běžné adresy používány nejsou, to samozřejmě dává smysl, ale tam, kde se adresy běžně používají, může být další vrstva trochu na obtíž a způsobovat zmatek. Jednoduše proto, že když v Česku někomu řeknete klasickou adresu, ví, o co jde. Když na něj vychrlíte tři slova, bude se dívat asi dost udiveně.
Sheldrick však svůj výtvor obhajuje: „Obecně platí, že pokud zrovna nevíte, kde se dané místo nachází, stejně musíte i běžnou adresu hledat v papírové mapě nebo v aplikaci,“ argumentuje. Dvě místa vedle sebe navíc nemají ani trochu podobnou adresu, což je kvůli zmíněnému odhalování možných chyb v zadání, takže uživatelé nemohou využít jednu adresu jako jakýsi referenční bod k alespoň přibližnému určení adresy druhé.
Terčem kritiky také bývá právě komerční povaha celého projektu. Potíž mnozí vidí v tom, že potenciální „globální“ lokalizační systém patří jedné firmě a není volně použitelný. Společnost navíc celý systém plně ovládá, může třeba změnit adresu libovolného místa, a přitom to nemusí nijak zdůvodňovat. Na druhou stranu je otázkou, zda vůbec firma chce, aby se něco takového dělo. „Naším dlouhodobým cílem je stát se globálním standardem v adresování, takže každý na světě bude mít přesnou a spolehlivou adresu, kterou mohou lidé využít, kdykoli to budou potřebovat,“ chlubí se ambiciózním cílem Sheldrick.
Bez stabilní podoby služby by něco takového možné nebylo. I proto například nebude what3words prodávat adresy na zakázku a tvrdí, že se v adresách nic měnit nebude.
Firma podle svého šéfa letos spustí už osmadvacátou jazykovou mutaci, takže služba bude dostupná pro zhruba 3,8 miliardy lidí v jejich mateřském jazyce. A to už je zhruba polovina světa. Ke standardu tak mají what3words slušně našlápnuto.
