Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Saab Sonett: krásný padesátník, který inspiroval i škodovku

aktualizováno 
Spanilý seveřan slaví padesátiny. Saab Sonett patří mezi automobilové legendy. Lehký sporťák, který prý inspiroval i české tvůrce, se možná dočká pokračovatele.

Saab Sonett | foto: Saab

Ani se nechce věřit, že nádherně štíhlému objektu už leží na hřbetě pět křížků. Podle dobových měřítek závodní dvoumístný roadster Saab 94, nebo také Saab Sonett Super Sport se představil v březnu 1956 na stockholmském autosalonu a mezi hranatými volvy a bublinovými prvními saaby zapůsobil jako zjevení.

O celém projektu věděl jen velmi malý okruh lidí a prototyp vznikl ve volném čase několika vybraných zaměstnanců mladé automobilky, s celkovými náklady 75 tisíc švédských korun.

Stejně jako sériový model 92 jej poháněl dvoutakt DKW, ovšem místo dvacetipětikoňového dvouválce 764 cm³ došlo na vyladěný tříválec 748 cm³ o výkonu 57,5 k, který s lehkým, částečně hliníkovým vozíkem dokázal hýbat velmi svižně.

Svět byl okouzlen karoserií pana Sixtena Sasona a Sonett se stal velice rychle legendou, ač se díky změnám předpisů oficiálního nasazení na závodní dráze nedočkal.

Kromě ručně postaveného originálu vzniklo ještě pět dalších kusů, s karoserií ze sklolaminátu. Tím se výrobní počty uzavřely. O příslovečné švédské kvalitě svědčí i fakt, že první vyrobený Sonett ustavil švédský rychlostní rekord v kategorii do 750 cm³ na hodnotu 159,4 km/h, ovšem v roce 1996, tedy plných 40 let od svého vzniku!

Jméno Sonett nevzniklo, jak by se na první pohled mohlo zdát, od anglického termínu sonnet. Jde o fonetický přepis výroku testovacího jezdce Rolfa Melldeho "Så nätt den är“ (Ten je tak pěkný), na jehož popud celý projekt vznikl.

Původně se tak měla jmenovat výrobní řada 92/93, ovšem jméno se velice rychle stalo legendou, která pomohla rychle proslavit saaby po celém světě.

Kulatiny slaví i druhá generace Sonettu (1966), tentokrát určená pro sériovou výrobu. Nádherné dvoumístné kupé, opět vzešlé ze Sasonova skicáku, se trochu podobalo lotusům. Vzniklo jich znatelně více, celých 1868 kusů.

Není bez zajímavosti, že dva exempláře raritního Sonettu II našly kupce v tehdejším socialistickém Československu a jeden z nich se stal inspirací pro boleslavskou škodovku, jejíž nádherný sportovní prototyp Škoda 1100 GT je takřka kopií lehkého Sonettu II.

Sonett III z roku 1970 se mechanicky shoduje s předchůdcem, proto oba nesly stejné označení Saab 97.

O pohon se znovu postaral vidlicový čtyřválec 1,5 l (později 1,7 l) z Fordu Taunus o výkonu 65 koní, který poháněl i řadové modely 96. Sonett s ním uháněl 165 km/h a zrychloval na stovku za 13 s.

Silně poameričtělý design má na svědomí italský karosář Coggiolla, který vůz rozšířil a vetkl mu do zádě výklopné víko, čímž zvýšil i jeho užitnou hodnotu.

Sonett III charakterizovaly výklopné reflektory, obsluhované ruční pákou, a možnost namontovat klimatizaci.

Od roku 1973 dostal i bezpečnostní nárazníky – nic tedy nebránilo tomu, vnímat efektní sporťák jako „vůz snů“, kterým zůstal pro mnoho fanoušků dodnes.

Do roku 1974, kdy byla kvůli zpřísnění amerických emisních limitů předčasně ukončena výroba, vzniklo celkem 10.219 kusů Sonettů II a III.





Záhadami opředený zůstává prototyp Sonett V z počátku sedmdesátých let, o němž se ví, že existoval, avšak dosud se nenašel jediný věrohodný doklad, proto není známý jeho původ ani přesné datum vzniku. Některé prameny jej údajně pamatují z lasvegaského autosalonu 1971 jiní tvrdí, že vznikl později.

Stvořen byl údajeně samotným Coggiolou na základě Sonettu III, proti tomu stojí názor, že šlo o soukromou přestavbu některého z fanoušků. Širší a exotičtěji působící kupé poháněl opět agregát Ford Taunus V4, tentokrát o výkonu 90 koní, vůz s ním upaloval více než 190 km/h.

Trochu nelogicky je nejnovějším počinem Sonett IV, jehož sériové výroby se s největší pravděpodobností brzy dočkáme. Je známo, že designově se inspiruje u studie Aero-X, někteří tvrdí, že přímo samotná studie se pod jménem Sonett dostane do sériové výroby.

Zatím není jasné, jaký technický základ vůz dostane, hovoří se o platformách GM Delta (Opel Astra), Kappa (Pontiac Soltice) či Epsilon (Opel Vectra, Saab 9-3).

Autoři:




Nejčtenější

Studie Škoda Vision E se na autosalonu ve Frankfurtu představí v upravené...
Škoda bude vyrábět svůj elektrovůz v Česku, nesmí být moc drahý

Mladoboleslavská automobilka chystá na autosalon ve Frankfurtu nečekané překvapení. Představí totiž facelift vozu, který zatím v podstatě neexistuje. Škoda se...  celý článek

Nové logo Škoda
Škoda pokračuje ve vývoji levného auta pro rozvojové trhy

Koncernu Volkswagen už roky chybí ultralevné modely pro rozvojové trhy. Takový projekt se naposledy pokoušel vytvořit s indickou automobilkou Tata a hlavní...  celý článek

Škoda Fabia 1.2 TSI 63 kW
Jaká je Škoda Fabia 1.2 TSI?

Podívali jsme se na zoubek ojeté Fabii s motorizací 1.2 TSI o výkonu 63 kW ve výbavě SPORT. Na co si dát pozor a kam se auto hodí?  celý článek

Předání nového auta v pražském autosalonu Seat.
Nákupem auta placení teprve začíná a peníze se kutálí, i když nejezdíte

Kolik vlastně ten komfort mít před domem nebo v garáži auto stojí? Leasingové firmy na to mají celá oddělení. I vy si to můžete zkusit aspoň přibližně...  celý článek

Tesla Model X P90D Ludicrous
Pouliční nabíječky spustí revoluci, slibuje nadšenec do elektroaut

Až budou stojany pro nabíjení v ulicích, rozvoj elektroaut nic nezastaví, říká majitel vozu Tesla a velký propagátor elektromobilů Martin Hejtmánek.  celý článek

Další z rubriky

Brno Revival Mezi pavilony
OBRAZEM: Autodědečci závodí i když leje, je to náramná podívaná

Po dlouhých 50 letech se do areálu brněnského výstaviště vrátily historické závodní motocykly, formule a auta. Závody Brno Revival Mezi pavilony byly jedním z...  celý článek

Citroën C5
Tip bazarového šmejdila je Citroën C5: za málo peněz, hodně muziky

Citroën C5 druhé generace zaujme atraktivním designem i vyhlášeným hydropneumatickým pérováním. Navíc můžete mít pod kapotou oblíbený naftový dvoulitr HDi. A...  celý článek

Ferrari F40
Jízda s Ferrari F40 je životní zážitek. Nejlepší auto světa slaví 30 let

Ferrari F40, jedno z nejslavnějších aut historie, se představilo právě před třiceti lety, v létě 1987. S perlou, která má cenu desítek milionů, jsme se svezli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.