Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otec trabantu: Co jsme měli dělat, když jsme neměli plech?

aktualizováno 
Winfried Sonntag začínal před válkou u Horchu, nakonec skončil jako zastupující šéf celého východoněmeckého autoprůmyslu. Pro německý Zeit vzpomínal nejen na výrobu trabantu.

Trabanty se do Československa oficiálně přestaly dovážet v polovině osmdesátých let. Důvodem byla emisní omezení. | foto: Dan Přibáňpro iDNES.cz

Na konci března bude Winfriedu Sonntagovi 93 let. Rodák ze Cvikova absolvoval průmyslovku a v letech 1938 až 1941 pracoval u místní luxusní značky Horch. Pak nastoupil na vysokou školu do Thornu, kde ale stihnul jen čtyři semestry a musel narukovat. Prošel sovětským zajetím a po propuštění v roce 1949 se vrátil domů, krátce navrhoval u Horchu díly a v roce 1951 dokončil své inženýrské studium na vysoké škole v tehdejším Karl-Marx-Stadtu (dnešní Chemnitz, Saská Kamenice).

Obsluha trabanta nebyla jednoduchá:

Díky svým zkušenostem a úspěšnému studiu byl v roce 1954 jmenován šéftechnikem v Ifa-Kraftfahrzeugwerk Audi, kde byl mimo jiné zodpovědný za vývoj modelů P50 a P70. O čtyři roky později byl pověřen vedením skupiny, která měla sloučit obě tehdejší cvikovské automobilky, Horch a Audi, v jeden podnik VEB Sachsenring.

„Bylo tehdy co dělat. V jedné vesnici bylo zaparkováno 1 200 aut ruské výroby, která zapomněli dodat. Prorůstala jimi tráva. Přitom si mě tehdejší ministr pro výrobu strojů a automobilů, Rudi Georgi, zavolal, že prý musím něco udělat s nedostatkem aut na trhu,“ vzpomíná Winfried Sonntag pro německý Zeit.

Výroba Trabantu 600 začala v roce 1962. „Pracovníci se stěžovali, že montáž auta, při které pod ním museli ležet, je příliš namáhavá. Postaral jsem se tedy o to, aby byl postaven speciální přepravník, který auto zvednul a otočil o 180 stupňů. Při práci tak mohli stát. Výroba jednoho trabantu bez motoru zabrala zpočátku 320 hodin, později jsme to dokázali zkrátit na 29.“

Prohlédněte si legendární vůz:

Navíc si ve fabrikách museli umět poradit s nedostatkem všeho možného. „Museli jsme být kreativní. Ze začátku jsme byli závislí na dovozu plechových karosářských dílů ze zemí mimo východní blok, pak nám ale západní embargo zakázalo dovážet ocelový plech. Začali jsme tedy experimentovat s bavlnou. Vyrobili jsme z ní jakýsi fleece, který se napustil fenolovou nebo kresolovou pryskyřicí a stlačil ve formě. Výsledkem byl Duroplast, z něhož se dělaly karoserie trabantů.“

Fotogalerie

Dnes všichni považují trabant za symbol neschopnosti plánovaného hospodářství přicházet s inovacemi. „Myslím si, že na začátku produkce byl trabant srovnatelný se západní konkurencí. Jeho výroba byla navíc snadná, rychlá a levná. Chtěli jsme ho vylepšovat, chtěli jsme stavět lepšího nástupce, to nám ale zarazilo politbyro.“ V roce 1978 stál Winfried v čele celé výroby osobních aut. Ve spolupráci s Volkswagenem tehdy probíhal vývoj nového čtyřtaktního motoru. Výroba modernějších nástupců trabantů a wartburgů ale politicky neprošla.

Omezení bylo mnoho. „Každý rok bylo nutné splnit plán úspor. Takový plech, z něhož se dělal výfuk, musel být tenčí a tenčí. Došlo to tak daleko, že vydržel jen rok, než prorezl. Nakonec jsme mohli použít pozinkovanou ocel.“

V roce 1990 odešel Winfried Sonntag v 66 letech do důchodu. Jaké auto považuje za nejlepší? Odpověď vás možná překvapí. „Přirozeně, že mám speciální vztah k trabantům a wartburgům. Nestraně bych ale zvolil Citroën C2, to je auto, které ve své době bylo na technické špičce.“

Autoři:




Nejčtenější

Krasavice na veteránském autosalonu classic Show Brno
OBRAZEM: Z českých krásek mezi autodědečky přechází zrak

To jinde nespatříte: promenáda v plavkách mezi autoveterány, dámy jak vystřižené z filmu pro pamětníky, femme-fatale v auťáku, o kterém vám jako malém...  celý článek

Mike Hailwood žene svůj Surtees TS10 z roku 1972 k titulu mistra Evropy F2.
VIDEO: Mistr světa na dvou i čtyřech kolech a jeho osudový okruh

V 83 letech, 10. března letošního roku zemřela motoristická legenda Brit John Surtees, jediný jezdec, který získal titul mistra světa ve formuli 1 i v závodech...  celý článek

Ferrari LaFerrari Aperta
Autofotka týdne: Unikátní LaFerrari Aperta je v Česku. Vyrábí se v laboratoři

Legendární italská značka slaví letos sedmdesátiny. K tomuto výročí Ferrari vyrobilo model nazvaný LaFerrari Aperta, který nabídla jen svým nejvěrnějším...  celý článek

H-D Streed Rod. Letošní sezóna ukáže, zda za cenu kolem 220 tisíc přebere část...
Harley-Davidson představuje nové cruisery: nejlevnější a nejdražší

Ikonická americká značka si na jaro schovala dvě novinky a představila novou verzi nejdostupnějšího cruiseru Street Rod 750, který vyrábí ve své jediné...  celý článek

Další z rubriky

SdKfz 2 je také známé jako Kleines Kettenkraftrad HK 101 nebo Kettenkrad. Lehké...
Autofotka týdne: Motorka křížená s pásákem řidítka má, ale nepotřebuje je

SdKfz 2 je také známé jako Kleines Kettenkraftrad HK 101 nebo Kettenkrad. Lehké polopásové vozidlo zkonstruované a vyráběné firmou NSU v Neckarsulmu používal...  celý článek

Tatra 813 8x8 Kolos, základní vojenská verze
Kolos se valil terénem, boural zdi, pálil rakety. Tatra 813 má 50 let

Byl pátek 24. března 1967 a hrdí tatrováci právě dokončili první podvozek Tatry 813 z ověřovací padesátikusové série. Bylo to opravdu vydařené kopřivnické...  celý článek

Mike Hailwood žene svůj Surtees TS10 z roku 1972 k titulu mistra Evropy F2.
VIDEO: Mistr světa na dvou i čtyřech kolech a jeho osudový okruh

V 83 letech, 10. března letošního roku zemřela motoristická legenda Brit John Surtees, jediný jezdec, který získal titul mistra světa ve formuli 1 i v závodech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.