Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Génius, který stvořil slavné tatrovky a Porsche u něj okoukal Brouka

  11:00aktualizováno  11:00
Rakouský konstruktér Hans Ledwinka patří k legendám československého automobilového průmyslu. Během svého působení v kopřivnické firmě Tatra stál u zrodu takových klenotů, jakými jsou vozy Tatra 11 a Tatra 77. Zemřel před padesáti lety, 2. března 1967.

Tatra 87 a Hans Ledwinka. Snímek byl pořízen roku 1967 v Mnichově, tedy v roce, kdy geniální konstruktér zemřel. | foto: Technické muzeum Tatra

Ledwinka se narodil 14. února 1878 v rakouském Klosterneuburgu u Vídně. Vystudoval průmyslovou školu ve Vídni a poté nastoupil do společnosti Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft, nynější Tatry Kopřivnice. Zde se jako pomocný konstruktér podílel již na vzniku prvního automobilu s názvem Präsident.

V Kopřivnici Ledwinka se dvěma přestávkami v letech 1902 až 1905 a 1916 až 1921, kdy pracoval v rakouských firmách Max Friedmann a Steyr, působil až do konce druhé světové války. Byl technickým ředitelem a později šéfem celé továrny. Pod jeho vedením vznikaly vozy, které měly řadu unikátních řešení. Mimo jiné jako první zavedl do sériové výroby brzdy na všech kolech.

V roce 1923 představil zcela novou koncepci automobilu, které se dodnes říká „tatrovácká“. Jejím základem je podvozek tvořený centrální nosnou rourou s nezávisle uloženými výkyvnými poloosami. Vepředu byl umístěn vzduchem chlazený motor a převodovka. První z takto řešených vozů, Tatra 11, položil základ celé řadě osobních automobilů. Firma tuto koncepci dodnes používá pro těžké nákladní automobily.

Fotogalerie

Ledwinka zavedl do výroby například i proudnicovou karoserii bez stupaček. Legendární Tatra 77 se v roce 1934 stala prvním sériově vyráběným vozem s aerodynamickou karosérií. Na ni navázala neméně slavná Tatra 87, která se osvědčila i při slavných výpravách Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky.

Ledwinka udržoval čilé vztahy s dalším slavným konstruktérem, rodákem z Vratislavic na Nisou Ferdinandem Porschem. Oba konstruktéři si často vyměňovali názory, konzultovali například své návrhy levného aerodynamického auta. „Někdy jsem mu koukal přes rameno, někdy zase on mně,“ popsal později Porsche toto období.

Kvůli podobnosti jeho vozu Volkswagen Brouk s Tatrami ze 30. let Tatra dokonce podala na VW žalobu. V kopřivnickém muzeu je k vidění prototyp Tatry V570, který velmi připomíná pozdějšího Brouka. Tento Ledwinkův návrh se však do sériové výroby nedostal. Soudní spory mezi VW a Tatrou začaly už v předválečném období. Případ byl po válce opět otevřen a Volkswagen v roce 1961 zaplatil Československu tři miliony marek jako kompenzaci (čtěte více).

Ačkoli se Ledwinka výrazně zasloužil o rozvoj českého automobilového průmyslu, strávil po válce ve vysokém věku pět let v československém vězení. Obviněn byl z kolaborace s nacisty, se kterými jako ředitel firmy musel komunikovat. V roce 1992 byl posmrtně plně rehabilitován a jeho proces označen za zmanipulovaný.

Po propuštění z vězení Ledwinka odmítl nabídku vrátit se do Tatry a využil možnosti vystěhovat se do Rakouska. Nakonec se usadil v Mnichově, kde působil jako odborný technický poradce a kde také v roce 1967 ve věku 89 let zemřel.

Ledwinka je řazen mezi nejvýznamnější konstruktéry evropského automobilového průmyslu. Ve Vídni mu byl udělen čestný doktorát technických věd. Získal řadu dalších ocenění, mimo jiné prestižní Medaili Rudolfa Diesela. V březnu 2007 byl na ženevském autosalonu uveden do automobilové síně slávy.

„Díky Ledwinkovi Tatra dosáhla světového věhlasu a stala se přímo kultovním fenoménem. Nic na tom nemění ani obvinění Hanse Ledwinky z údajné spolupráce s nacisty za druhé světové války. Toto zatracení ze strany socialismu mělo za následek jeho upadnutí v zapomnění. Přesto je Ledwinkův vliv na dnešní pojetí automobilu zásadní a neopomenutelný,“ řekl před sedmi lety u příležitosti křtu knihy o Ledwinkovi ředitel Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lumír Kaválek.

Autoři: ,




Nejčtenější

Toyota Tj Cruiser
Autofotka týdne: Toyota zkřížila SUV s dodávkou

Crossovery, to jsou dnes módní auta křížící SUV s kdečím. Obvykle to ovšem končí u vcelku konvenčně tvarovaných aut. U Toyoty se ale odvázali, jejich koncept...  celý článek

Polestar 1
Kupé od Volva je zpátky, má jiné jméno, elektromotor a koupit se nedá

Volvo představuje první model své nové značky Polestar. Doposud vozila toto jméno upravená volva, dnes se z ní ovšem stává značka specializovaná na elektrické...  celý článek

Na palubním počítači nového GAZu si zahrajete i Tetris.
VIDEO: Facebook v autě? Ten má každý druhý, to ruská dodávka má Tetris

Тетрис, latinkou Tetris, je asi nejslavnější počítačová videohra všech dob. V roce 1984 ji vyvinul Rus Alexej Pažitnov....  celý článek

Nově vyrobené vozy Seat v továrně automobilky ve španělském Martorellu (24....
Katalánsko je automobilová velmoc, snahy o odtržení děsí výrobce

Bouřící se Katalánci dělají vrásky také automobilkám. V nejbohatším regionu Pyrenejského ostrova, který se chce odtrhnout od Španělska, sídlí Seat a velkou...  celý článek

Další z rubriky

Renault Captur
Ojetý Renault Captur: cliu na chůdách se vážné problémy vyhýbají

Před čtyřmi lety Renault přišel s městským crossoverem Captur. Vůz, který je módní alternativou ke klasickému cliu, si rychle získal oblibu. Je...  celý článek

Škoda 450
Před 60 lety představili v Brně Škodu 450, předchůdkyni Felicie

Přesně před šedesáti lety, na podzim roku 1957, na třetím ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně představila Škoda model 450. Parádní kabriolet,...  celý článek

Škoda Favorit
Škoda Favorit: nejlevnější ojetina na trhu i sběratelský kousek

Škodu Favorit si pořizují nenároční motoristé, kteří ocení možnost na autě sem tam něco vlastními silami opravit, nebo sběratelé. Ti ve škodovce, která letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.