Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo vůbec namaloval Porsche 911. Původního autora z fotky odstřihli

aktualizováno 
Volkswagen Brouk i Porsche 356 vděčí za své oblé křivky jedinému muži. Ne, není to Ferdinand Porsche. Jmenuje se Erwin Komenda. Geniální designér, který se později s Porscheho rodinným klanem rozkmotřil tak, že jej odstřihli z oficiální fotografie, zemřel před půl stoletím.

Slavná fotka, kde Ferdinand a Ferry Porsche pózují u prototypu modelu 356, kterému říkali Stürmvogel. Komenda přihlíží vpravo. V propagačních materiálech později firma Komendu ořízla. | foto: Porsche

Erwin Komenda nezpochybnitelně namaloval dvě legendární auta – Volkswagen Brouk a Porsche 356. Měl by být správně podepsaný i pod Porsche 911? To je otázka, která i po třiapadesáti letech od představení ikonického sporťáku budí vášně.

Zastánci „konspirační teorie“ kladou na začátku sadu sugestivních otázek: Byl by Brouk bez Erwina Komendy? Bylo by Porsche 356 bez Brouka? A byla by „devětsetjedenáctka“ bez 356? Fakt je ten, že Komenda začal hned po válce pracovat na prototypu sportovního vozu.

Ano, pane Hitlere

Pro Ferdinanda Porsche, ale bez něj. Oproti zakladateli slavné značky byl totiž Komenda před válkou i během ní zdrženlivější v hajlování a přátelení se s národně-socialistickými pohlaváry. Dokonce se traduje, že Hitlera při setkání nad skicami brouka zatvrzele oslovoval „pane Hitlere“ místo „můj Vůdče“. Po válce tak sice skončil v internaci, na rozdíl od Porscheho se z ní ale dostal i s dalšími inženýry výrazně dřív.

V roce 1948 vznikla na dvoře továrny Porsche slavná fotka: prototyp 356 s poznávací značkou K 45-286 a u něj zleva trojice mužů – Erwin Komenda, pokračovatel klanu Porsche Ferry a zakladatel Ferdinand. Právě tato fotka bude hrát v „případu Komenda“ významnou roli.

Porsche s modelem 356 rychle rostlo. Na začátku padesátých let prorazilo ve Spojených státech s otevřenou verzí Speedster. I tu navrhl Komenda. Mimochodem v padesátých letech se slovo „designér“ ještě moc nenosilo. Komenda byl oficiálně „blechtechnik“. Zkrátka specialista na modelování karoserií z tenkého plechu. To byla jeho královská disciplína. Pro Porscheho vymodeloval všechny karoserie od roku 1931 a vždy se stejnou filozofií – výrazné křivky dávají i velmi tenkému plechu dostatečnou pevnost.

Evoluční Komenda, revoluční Porsche

V roce 1952 dostal Komenda od Ferryho za úkol postavit větší model než 356. Zákazníci si totiž u malého sporťáku stěžovali na nedostatek prostoru, minimum místa na zadních sedadlech i na poměrně slabý motor. Komenda dodržel zadání – postavil větší 356. Zastával totiž názor, že nový model by měl být evolucí toho předchozího.

Ferry s tím nesouhlasil. Ve stejné době vyrukoval Mercedes s modelem 190SL, mnichovské BMW představilo nádherný moderní roadster 507, italská designérská škola chrlila jeden skvost za druhým. Díky Maxi Hoffmanovi, americkému distributorovi Porsche, se Ferry zkontaktoval s Albrechtem Goertzem, Němcem žijícím v New Yorku a autorem designu BMW 507. A pověřil jej návrhem nového Porsche místo Komendy. Goertz během půl roku vytvořil nový prototyp. Jenže zase vedle. Příliš „americké“.

Umělec versus inženýr

V roce 1957 nastoupil do továrny nejmladší z klanu Porsche – Ferdinand Alexandr alias Butzi. Ten do té doby studoval (jestli dostudoval, je záhadou) na nově založené Hochschule fur Gestaltung v Ulmu, moderní designérské škole, jejíž absolventi měli dát novou tvář zdecimovanému Německu. Jeho otec ho na zkušenou poslal rovnou na Komendovo oddělení. „Pan Komenda byl velmi přísný. Měl samozřejmě přesné formální znalosti, jak má co vypadat. Kdykoliv na mě mohl použít argument „takhle se to prostě nedělá“,“ vzpomínal později Butzi.

V roce 1959 Porsche představilo modernizovanou verzi 356B, na jejíchž detailech se už Butzi podílel. Zároveň vznikaly prototypy budoucího modelu 901. Za jejich autora je oficiálně označovaný Butzi. Jenže on sám přiznával, že kreslení výkresů mu úplně nešlo. Rychle něco naskicoval a předal to podřízeným. A vůbec nejlepší pro něj bylo začít co nejdřív vyrábět hliněný model. Pracoval intuitivně, Komenda byl oproti tomu inženýr, který měl všechno vždy na výkresu a okótované.

„Kdykoliv jsem mohl k otci do kanceláře“

Do výkresů převáděl Komenda i Butziho nápady. A údajně je přitom modifikoval podle svojí představy. „Byly to jen prototypy, ale stejně tam byly úplné nesmysly. Ale Komenda na nich trval,“ vzpomínal Ferdinand Alexander. Jako syn šéfa měl samozřejmě lepší postavení. Sám přiznával, že toho uměl využít. „Kdykoliv jsem mohl přijít k otci do kanceláře, ukázat mu mé návrhy a říct: Vidíš? To je ono.“

Ferrymu se samozřejmě Komendova „záškodnická“ činnost nelíbila. Po třiceti letech spolupráce přestala rodina Porsche svému dvornímu šéfdesignérovi důvěřovat. Stále sice vedl tým lidí, který řešil interiér prototypu 901, Butzi ale svoje skici začal na přání otce nosit mimo továrnu – do firmy Reutter Carrosserie, se kterou rodina Porsche dlouhé roky spolupracovala.

Komendu to zklamalo, nicméně musel ustoupit. I tak ale dál odrazoval Ferryho Porsche od některých nápadů jeho syna. Třeba od zadního výklopného okna, s nímž původní návrh počítal. Butzi na Komendův popud upravil i druhý sloupek karoserie. Na rozdíl od prvních prototypů byl nakloněn směrem vzad. Díky tomu měli pasažéři lepší přístup na zadní sedačky.

Muž, ze kterého zbyl jen kus kabátu

Po dalších peripetiích (oproti prototypu T7 se měnila například celá zadní část kvůli změně koncepce uložení motoru), na jejichž řešení se podílel i Komenda a další členové jeho bývalého „hvězdného“ týmu, bylo Porsche 911 představeno na autosalonu ve Frankfurtu v roce 1963.

Toliko oficiální verze založená na pamětech Butziho. A jaká je verze alternativní? V roce 2014, sto deset let od narození Komendy, zveřejnila jeho vnučka Iris Steinecková dokumenty, které mají dokládat, jak rodina Porsche se svým dvorním designerem po pětatřiceti letech spolupráce naložila a nakládá dodnes.

Vzpomínáte na tu fotografii s prototypem Porsche 356? Právě tu Porsche používalo donedávna i v oficiálních propagačních materiálech. Jen byla oříznuta tak, že z Komendy na ní zbyl sotva kus kabátu.

Poslední vůle na poslední chvíli

To je ale jen nevinná maličkost. Steinecková však tvrdí, že Butzi jejímu dědečkovi ukradl třeba i princip „targy“, tedy jakéhosi polovičního kabrioletu. Targa byla v roce 1966 patentována v USA právě Butzim. Ovšem dokumentace obsahuje jen obyčejný obrázek auta. Technické podrobnosti chybí. Komenda přitom podle vlastního prohlášení už dlouho předtím pracoval na řešení jménem „save convertible“, tedy „bezpečný kabriolet“, které svým principem odpovídá provedení targa.

Fotogalerie

Že by na to neměl Komenda důkazy? Vždyť měl vždy všechno podrobně zpracováno ve výkresech... To je ta největší záhada. Butzi si totiž targu patentoval v červnu 1966. V tu dobu byl už Komenda těžce nemocný. V nemocnici ve Stuttgartu umíral na rakovinu plic. 21. srpna 1966 jej navštívili dva lidé z Porsche a za přítomnosti advokáta jej nechali podepsat poslední vůli. O den později Komenda zemřel. Jeho žena, která žila až ve štýrském Weyeru, přijela do Stuttgartu až o čtyři dny později. Podle Steineckové jí Porsche prodal za výhodnou cenu auto. „Babička pak odjela do Rakouska a o vypořádání pozůstalosti se postarali Porscheho synovec Ghislaine Kaes a Porscheho asistentka Ilse Guttová,“ popisuje Steinecková. Osobní věci Komendy nechal Porsche odvézt do Rakouska. Soukromý archiv s technickými výkresy si firma nechala. Materiály budou pravděpodobně stále uloženy v archivu Porsche. Steineckovou do nich ale současné vedení Porsche nenechalo nahlédnout.

Porsche po zveřejnění konspirační teorie celou kauzu popřelo. Komenda byl podle nich vždy zaměstnancem firmy Porsche a technická řešení, která navrhl, náležejí jí. A odmítá i to, že by nezpochybnitelný přínos Komendy pro značku zlehčoval nebo tajil.

Pravdou je, že Ferdinand Alexander „Butzi“ Porsche žádné další ikonické auto až do své smrti v roce 2012 nevytvořil. „Nejoslavovanější automobilový designér 20. století navrhl po smrti svého učitele už jen designové sluneční brýle, náramky a kuchyňské příslušenství,“ konstatuje Arthur Smid, jeden ze zastánců konspirační teorie o Erwinu Komendovi.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.